Volební kampaň už běží naplno
Říká se, že jakmile se zavřou volební místnosti, začíná nová předvolební kampaň. Navzdory nadsázce nelze tomuto rčení upřít pravdivé jádro. Je nemožné stanovit přesný okamžik, kdy se místo spotřebního zboží na plakátech objevili kandidáti a ze slov staly agitky. Ale už je to tady. Každým dnem intenzivněji a podle některých hlasů i ostřeji a hruběji. Názor o hrubnutí české politické scény ale nesdílejí všichni.
Ředitel pražské New York University, politolog Jiří Pehe si ale navzdory obecně rozšířenému názoru myslí, že i když k nějakému přitvrzení došlo, není nijak významné:
"Já si myslím, že ta kampaň je asi tvrdší, než byla v minulosti, protože se v ní objevuje - řekněme - více negativních aspektů, to znamená útoků na soupeře. Ale na druhou stranu si nemyslím, že se jedná o nějaké významné přitvrzení té kampaně. Stačí si vzpomenout na nejrůznější mobilizační kampaně, kterých jsme byli svědky v polovině 90. let, kdy například Občanská demokratická strana strašila veřejnost tím, že pokud vyhraje sociální demokracie, tak se vrátíme před rok 1989 a podobně. Takže nemyslím si, že se jedná o nějaký významný posun, ale pravdou je, že téměř všechny strany v té současné kampani alespoň v určitých aspektech provozují to, čemu se říká negativní kampaň."
Jiří Pehe by ale její nástup očekával už dříve:
"České politické strany objevily to - řekněme - kouzlo negativní volební kampaně. Já jsem spíše udiven tím, že na to nepřišly už dříve, ve větší míře, protože zatím všechny volební kampaně v Česku byly obsahově, věcně poměrně prázdné a jako náhražka se vcelku logicky nabízela právě ta negativní kampaň."
Už jsme ve vysílání Radia Praha hovořili o billboardech, kterými neparlamentní Balbínova poetická strana dlouhodobě ironizovala třeba šéfa lidovců Miroslava Kalouska. Poslední týdny ale česká sídla zdobí dva druhy plakátů ODS: jedny s heslem ODS PLUS, šipkou ukazující doprava a vyčíslenými sliby zvýšení příjmů rodin, důchodců a některých profesí. Ve stejných barvách a se stejnými symboly se ale také objevily plakáty s heslem ODS MINUS, šipkou otočenou dolů a výstrahami před zdaněním chudých, zavedením školného, zpoplatněním zdravotnictví a podobně. Otočení kampaně proti jejímu původci není v evropském měřítku ničím novým, před několika lety se objevilo třeba ve Velké Británii. V Česku je to ale opravdu novinka, podotýká Jiří Pehe.
"Pokud jde o využívání, řekněme, grafiky plakátů soupeře, tak to určité novum je. Já bych si těžko vzpomínal na to, že něco podobného jsem viděli v minulosti. Většinou ty strany měly své vlastní, originální nápady a plakáty. Ale na druhou stranu musím říci, že ten nápad otočit některé ty poněkud nereálné sliby ODS proti této straně, nebo naopak, jakoby akcentovat to, co by veřejnost čekalo v případě, že některé - řekněme - radikální ekonomické sliby ODS budou naplněny, to samozřejmě se přímo nabízelo, a myslím si, že ze strany sociální demokracie je to poměrně chytrý tah, protože si myslím, že právě tato kampaň bude dosti účinná."
Dvě události posledního týdne nelze přejít mávnutím ruky. V obou se vyskytl prvek násilí a jeho oběťmi byli volební kandidáti politických stran. Komunistický poslanec Jiří Dolejš byl brutálně zbit neznámými útočníky, zřejmě kvůli jeho politickým názorům. A vrchní ředitelku sekce lidských práv Úřadu vlády Kateřinu Jacques, která kandiduje za Zelené, v pondělí zbila policie. Došlo k tomu, když podle policejního mluvčího žena "narušovala oznámený a klidný pochod neonacistů"
Jaký budou mít tyto události dopad na volební kampaň? Jiří Pehe poznamenává:
"Volební kampaň to do určité míry samozřejmě může ovlivnit. Protože Češi jsou poměrně tolerantní k verbálním výpadům, i když se třeba některým nelíbí ta již zmíněná hrubost některých výroků atd., ale nejsou velmi tolerantní k fyzickému násilí. To se české veřejnosti obvykle nelíbí. Stačí si vzpomenout na tu obrovskou vlnu nespokojenosti která vypukla po policejním zásahu proti CzechTeku. Takže myslím si, že to určitý vliv mít bude. A otázkou je, jaký."
"Protože, samozřejmě, zejména pokud jde o útok na Jiřího Dolejše, tam můžeme vidět dva efekty. Jeden je určitá sympatie s ním i s komunistickou stranou nebo s těmi, kteří se ho zastali jako byli například sociální demokraté a premiér Paroubek. Ale na druhé straně, vzhledem k historické zkušenosti mnoha Čechů s komunizmem, můžeme se o tom přesvědčit i v různých komentářích v médiích, se ozývají hlasy, že ten, kdo si zahrává s takovouto stranou, nemůže čekat nic lepšího. Takže otázka je, jakým způsobem se to projeví."
"Myslím si, že jednoznačněji bude viděn ten útok na Kateřinu Jacques, která byla zmlácena policií a byla na demonstraci proti neonacizmu a to, myslím, je věc, která je mnohem více černobílá, než ten útok na Jiřího Dolejše."