Došlo v povolebních jednáních k průlomu?
Sedm týdnů po volbách se zdá, že brzy dojde k odblokování patové situace. ČSSD navrhla svého kandidáta na post předsedy sněmovny. ODS zase připouští, byť jako krajní řešení, úřednickou vládu. O tom všem si budeme povídat s politologem Jiřím Pehem.
"Samozřejmě, že to je určitý průlom. Ale myslím si, že vcelku logicky se vždy očekávalo, že vznikne nějaká vláda, která bude mít většinovou podporu. Takže když Jiří Paroubek mluvil o tom, že by chtěl být pověřen sestavením vlády například ve druhém kole, pokud by první pokus Mirka Topolánka nevyšel, tak samozřejmě všichni předpokládáme, že měl za to, že by ta vláda byla, když ne většinová, tak přinejmenším by měla většinovou podporu."
Nenaznačuje nám tím Jiří Paroubek, že tu stojedničkovou podporu má nějakým způsobem zajištěnou?
"Je možné, že Jiří Paroubek ví něco, co my nevíme, to znamená, že ví o nějakém poslanci v řadách současné trojkoalice, který by byl ochoten jeho případnou vládu podpořit. Je ale také možné, že pouze předpokládá, že pod tíhou okolností by se například Strana zelených mohla přiklonit k podpoře sociální demokracie. Takže těch alternativ je několik a není úplně jasné, jak to přesně momentálně funguje."
"Já si myslím, že to je řešení, které ve skutečnosti není příliš krajní, protože se zdá, že současná trojkoalice, kterou se snaží Mirek Topolánek zformovat, není příliš reálná, sociální demokraté řekli, že ji prostě nepodpoří, komunisté mají podobný názor. A v takovém případě vlastně nezbývá žádné jiné řešení, než nějaká forma velké koalice, což samozřejmě může být i úřednická vláda podporovaná ODS a sociální demokracií. Pak už je jenom otázkou, zda-li mandát této velké koalice, ať už v podobě úřednické vlády nebo plnohodnotné politické vlády, bude časově omezen tak, aby tato vláda dovedla zemi k předčasným volbám při současné změně volebního systému, nebo zda-li to bude plnohodnotná vláda na čtyři roky."
"U každé vlády záleží na tom, jaký je její program a co ta vláda chce a dokáže udělat. Úřednická vláda by mohla být za určitých okolností prospěšná, protože součástí jejího mandátu by mohlo být například provedení některých nepopulárních reforem, které politické strany odkládají právě proto, že se samy bojí tyto reformy uskutečnit. Mohlo by se jednat například o penzijní reformu nebo o reformu státních financí. Politické strany by se takříkajíc mohly schovat za tu úřednickou vládu a mohly by tyto reformy společně provést. Takže si myslím, že to záleží na tom, jaký mandát by se politické strany rozhodly této úřednické vládě dát. Pokud jde o zahraničí, tak se neobávám, že by došlo k nějakým velkým otřesům ve vztahu k České republice, protože Česká republika i navzdory tomu současnému patu je velmi stabilní demokratickou zemí, která ekonomicky prosperuje. Nezdá se, že by hospodářství nějak negativně reagovalo na současný vývoj, a nemyslím si, že by reagovalo nějak negativně ani na případnou úřednickou vládu."
