Závěr ženské volejbalové extraligy má potřebné "koření"

Dnes začíná v Brně finálová série volejbalové extraligy žen mezi domácími a pražskou Slavií. Semifinálová série přinesla zajímavý souboj mezi slávistickou hráčkou Janou Mitáčovou a jejím manželem Stanislavem - trenérem městského rivala Olympu.

V manželském minisouboji byla úspěšnější Jana, ale svého chotě si doma nevychutnala.

"My to neřešíme ani během sezóny. Teď samozřejmě nemá náladu Standa, aby se to hodnotilo a já mám zase jiné starosti doma, neboť máme malou Adélku. Samozřejmě přijít domů s vítězným pocitem je lepší."

Ani před rozhodujícím pátým soubojem neprobíhalo u Mitáčů žádné společné soustředění.

"Na Olympu se před zápasem trénuje, takže než vstanu, tak Standa už je pryč. Vidíme se vlastně až na tom zápase, takže žádný společný oběd není."

Trenérem Slavie je dlouholetý trenér mužů Příbrami Jiří Zach, který porovnává rozdíly.

"Ženy jsou vždy poslušnější, organizovanější, ale samozřejmě jsou tam jiný vztahy než u mužů. U mužů může být člověk otevřenější, u žen si musí dávat pozor co řekne atd. Na druhé straně jsou pořád optimistický, až jsem se divil, že před rozhodujícím pátým utkáním byl v šatně smích a žerty. To u mužů je větší soustředěnost, u holek se to rozplyne. Ony pak brečí, když se prohraje, v tom mně přijdou uvolněnější. Reakce na hřišti jsou však u nich pomalejší, nejsou takové bojovnice resp. hráči. Některé věci se jim musí více říkat."

A koho mu více vyhovuje koučovat?

"Občas se mi po mužích stýská, samozřejmě ve smyslu té hry. Já trénují reprezentaci kadetů a to jsou velké rozdíly. Teď už rok dělám i holky, takže mám v oku jejich síť a rychlost. Když potom přijdete na soustředění kadetů, kterým je 16 let, tak je to o třídu rychlejší, než u žen. To je hrozný rozdíl a volejbal je pak jiný, protože to létá rychleji."