Spor o odpovědnost za protipovodňovou ochranu

Česko zažívá už třetí rozsáhlé záplavy za posledních devět let. Povodně přitom ještě zdaleka nekončí. Dosud roztála jen menší část sněhu na horách a pokud by přišly vytrvalejší deště, může být ještě hůř. Zároveň se ozývají hlasy, že opět nebylo Česko na povodeň připravené, že nebylo vynaloženo dost peněz na prevenci. O téma se zajímal Zdeněk Vališ.

Foto: ČTK

Hejtmani nejvíce postižených krajů kritizují stát za nedostatečná protipovodňová opatření. Premiér Jiří Paroubek oponuje a uvádí, že od poslední povodně před čtyřmi roky už stát investoval do protipovodňových opatření asi čtyři miliardy korun. Stejnou částku pak uvolní i v letech 2007 až 2010. Paroubek ale také České televizi řekl, že při investování je třeba řešit různé projektové problémy. Potom dochází k časovému skluzu.

"S ohledem na územní připravenost, změny územního plánu, nepůjdou věci tak rychle, jak si to představujeme."

Jsou radnice, které se proti povodním vybavily samy, například Praha, Terezín, Třebíč, Kroměříž či Uherské Hradiště. Na druhou stranu obce a města, které spoléhaly pouze na pomoc státu, jsou většinou znovu pod vodou. Ostrý spor o to, kdo je odpovědný za protipovodňová opatření, se rozpoutal v Ústí nad Labem. Po zatopení části města obvinil premiér ústeckého primátora Petra Gandaloviče, že zaspal a dal mu za příklad právě Prahu.

"Praha si veškerá kovová zařízení financuje ze svého rozpočtu, respektive z cizích zdrojů, které si na tento účel vzala. Pokud jde o vládu, ta jí nedala na tyto flexibilní protipovodňové zábrany ani korunu.Stejnou cestou se měl vydat primátor Gandalovič. Bylo by zajímavé se podívat, na co si vzalo Ústí půjčky ve výši 1,9 miliardy korun."

Ústecký primátor ale poukazuje na odpovědnost státu.

Jiří Paroubek (vlevo) a Petr Gandalovič, foto: ČTK

"Za protipovodňová opatření je odpovědný stát a správce toku, to znamená státní podnik Povodí Labe. My jako město, které je na dolním toku Labe, kudy teče voda z podstatné části České republiky, nemůžeme chránit své břehy sami ze svého rozpočtu. Musí se na tom podílet stát."

Primátora se zastal hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.

"Protipovodňová část mobilních stěn se musí postavit na podzemní část. A tu musí postavit stát. Povodí Labe ale nedostalo na stavební úpravy ani korunu, zatímco město Ústí vyčlenilo ve svém rozpočtu na plechové montovatelné stěny 30 milionů korun."

Také státní podnik Povodí Labe potvrzuje, že město je v tom nevinně. Povodí má skutečně vybudovat pevnou podzemní část, do níž se pak mohou montovat mobilní hráze. Ty už jsou věcí města. Ústí ale nebylo zahrnuto do první etapy výstavby. To říká i ústecký primátor.

"My máme projekt, který dostalo Povodí. Zařadilo ho do svých priorit. Když to ale řeknu na rovinu, Praha dostala přednost. Celkový náklad na výstavbu ve výši 140 milionů korun nemůže nést jenom město. Ústí se bohužel dostalo do plánu až po roce 2007."

Jenže ústeckému primátorovi zase oponuje náměstek ministra zemědělství Pavel Punčochář, který má na starosti vodohospodářskou politiku. A stejně jako premiér dává za příklad Prahu.

Foto: ČTK

"Myslím, že tady dochází k nepochopení situace. Stát ve svém programu, který jako koordinátor uskutečňuje Ministerstvo zemědělství, podporuje opatření, která snižují úroveň povodňových rizik systémově, v celé ploše. Nejde o jednotlivá města, o jednotlivé, zejména vnitřní ochrany měst. To, o čem mluví pan primátor, je ochrana, kterou si Praha platí ze svých peněz, nikoliv ze státních. Pokud by tedy měl stát přispět ze státního rozpočtu, musí to opatření mít širší dopad, který se promítá do snížení povodňových účinků podél toku. Je řada i menších míst, než je Ústí nad Labem, kde si dílčí opatření, které zabrání vniknutí vody do ulic nebo do částí města, hradí sami. Myslím, že větší města, která mají i větší rozpočet to klidně mohou zvládnout, stejně jako to zvládla Praha."

Faktem ovšem je, že Praha patří k nejbohatším regionům Evropské unie a kompletní ochrana centra města přišla městský rozpočet na ohromných 2,5 miliardy korun. Spor o Ústí nad Labem je na druhou stranu názornou ukázkou toho, že je dost těžké dát odpověď na otázku, zda tedy stát dělá proti povodním hodně nebo málo. Boj proti povodním je mnohem komplexnější. To naznačuje i Pavel Punčochář.

Foto: ČTK

"Na první etapu prevence před povodněmi má Ministerstvo zemědělství něco přes čtyři miliardy korun. Je z toho financováno 312 různých projektů. Řada z nich, například poldry v povodí Orlice, se už osvědčila při současné povodni. Musím říci, že velká opatření - a druhá etapa by je měla obsahovat - se velmi obtížně prosazují. Problémem jsou třeba vlastnické vztahy, které brání tomu, aby se projekt rychle realizoval."

Co si má člověk představit pod těmi velkými opatřeními?

"Velká opatření jsou třeba rozlivy tam, kde je to možné, kde není zástavba, kde se udělají větší poldry, postranní suché nádrže. Chybí ale kontinuita. Práce se nesmí zastavit. Čtyřicet padesát let se ty věci zanedbávaly, protože povodně nebyly. Teď je ale doba, kdy se musí každý rok investovat do protipovodňových opatření."

Nejde ale jenom o to stavět hráze a vytvářet retenční prostory. Mnozí odborníci už léta upozorňují na to, že dopad povodní by mohl být menší, prý až o 20 procent, kdyby se podstatně změnilo české zemědělství. Jinými slovy, kdyby se hospodařilo šetrněji ke krajině. Odborníci ale zároveň uvádějí, že zabránit velkým povodním je nemožné. Jeden z nejznámějších tuzemských odborníků Václav Cílek, který se problematice povodní věnuje dlouhodobě, navíc říká, že se momentálně nacházíme v období povodňové aktivity. Ten cyklus podle něj trvá obvykle 20 až 40 let, takže i nadále nás prý čekají velké problémy.