Týden v ČR

0:00
/
0:00

Činže v nájemních bytech v Česku zatím neporostou. Ústavní soud totiž v úterý odmítl stížnost Městského soudu v Praze, který požadoval, aby byla zrušena část občanského zákoníku o regulaci nájmů. Tento krok by podle ústavní soudkyně Ivany Janů současnou situaci v nájemním bydlení ještě více zkomplikoval.

Česká ekonomika loni vzrostla o šest procent a vykázala tak nejlepší výkon ve své historii. Přispěl k němu hlavně velmi úspěšný zahraniční obchod. Oznámil to ve čtvrtek Český statistický úřad. Ekonomové jsou překvapeni a nešetří superlativy typu "Česko středoevropským tygrem". I místopředseda vlády pro ekonomiku Jiří Havel byl velmi potěšen: "Ten údaj je z kategorie snů a ještě možná kousek dál. Je to tím, že Češi vyrábějí a umí pracovat. Pokud to budeme chtít rozebrat ekonomicky, tak je to tím, že náš růst je tažen především exportem, je tažen investicemi, a můžeme vyloučit, že by byl tažen rostoucí veřejnou spotřebou."

Vláda má tedy důvod ke chvále. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky je to důkaz její správné hospodářské politiky, zvláště orientace na zahraniční investice a investiční pobídky.

Šéf opoziční Občanské demokratické strany Mirek Topolánek komentoval loňský růst HDP tím, že se vždy raduje z každého dobrého čísla. Jak ale podotkl, údaje byly zveřejněny ve volebním roce: "Je třeba se podívat na takto stanovený hrubý domácí produkt, a podívat se na čísla, která jsou za nim. To znamená, komu to prospívá, kolik těch peněz odtéká v dividendách a úrocích do zahraničí. Odhaduje se 70 miliard korun, které nevyužívají čeští občané. Zeptejme se jednotlivých lidí, jestli pociťují tento nárůst hrubého domácího produktu."

Ekonomický expert ODS Martin Kocourek připomněl jen pomalu klesající nezaměstnanost a vysoké zadlužení Česka. Podle ekonomky Markéty Šichtařové z Next Finance je loňsky nečekaný výsledek zcela výjimečný a vláda by na to měla pamatovat: "Nemůžeme předpokládat, že by byl udržitelný po dlouhou řadu let. Česká ekonomika zpomalí, a pokud se do té doby neuskuteční reforma veřejných financí, potom se české veřejné finance pravděpodobně propadnou do výrazného schodku."

Vysoký loňský růst českého hospodářství se ihned odrazil na akciovém trhu i v posilování české měny.


Činže v nájemních bytech v Česku zatím neporostou. Ústavní soud totiž v úterý odmítl stížnost Městského soudu v Praze, který požadoval, aby byla zrušena část občanského zákoníku o regulaci nájmů. Tento krok by podle ústavní soudkyně Ivany Janů současnou situaci v nájemním bydlení ještě více zkomplikoval: "Podle nás by to vlastně k ničemu nevedlo, jen by se vyřadily ze hry soudy. To ustanovení protiústavní není, protože jenom předvídá tu úpravu, kterou má zákonodárce přijmout. Kdybychom řekli, že je protiústavní, tak bychom těžko říkali soudům, aby ho použily a postupovaly podle něj."

Ústavní soud však současně ostře kritizoval vládu i parlament za to, že dosud nedokázaly přijmout legislativu, která by umožnila růst činží. Ústavní soudci proto vyzvali obecné soudy, aby s deregulací nájemného začaly samy. V podstatě tak dali zapravdu majitelům domů, kteří si na regulované nájemné stěžují. Jak potvrdil šéf brněnské pobočky Občanského sdružení majitelů domů Petr Doležal, řada brněnských majitelů už se na soud obrátila: "V tuto chvíli vím, že existuje několik soudních sporů, dokonce jeden z nich už tady leží u Ústavního soudu, kdy pronajímatel požaduje náhradu škody po státu. A jak jsme zde slyšeli, tak stát je viníkem té situace a věříme, že Ústavní soud dá tomuto majiteli za pravdu. Prostě je nepřípustné, aby existovaly dvě skupiny - jedna, která má jakési příděly z minulosti, a jedna, která uzavírá svobodné nájemní smlouvy s tržním nájemným."

Regulované nájemné se v Česku týká tři čtvrtě milionu bytů. O deregulaci činží má sněmovna znovu jednat příští týden. Poslanci posoudí pozměňovací návrhy, které do zákoníku vnesl Senát.


7. března uplynulo 156 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Při této příležitosti se jeho památce na lánském hřbitově poklonily zhruba dvě stovky lidí v čele s prezidentem Václavem Klausem.

Jaký byl první československý prezident a co znamená pro dnešek? Historik Michal Pehr nejvíce oceňuje etický rozměr Masarykova myšlení: "Já osobně si myslím, že nejcennější je především jeho důraz na etiku, důraz na mravnost. A jestli si dnešní generace může něco z Masaryka vzít, tak myslím právě toto. Onu odvahu mluvit a říkat to, co si člověk myslí. A to bylo, myslím, pro Masaryka příznačné."

Další z Masarykových vlastností připomněl historik Zdeněk Kárník: "Já se domnívám, že to nejdůležitější bylo, že o všem uvažoval a pochyboval. A teprve když to pochybování zvládl, tak jednal. Nebyl unáhlený. Dnes to velmi často vypadá, že lidé postupují úplně opačně."