Mácal: Hudba se dnes dělá lépe než před dekádami

Česká filharmonie, nejstarší české hudební těleso, oslavila ve středu 110. výročí svého založení. Slavnostní koncert, jehož se zúčastnil i prezident republiky Václav Klaus, přenášela v přímém přenosu obě veřejnoprávní média, rozhlas i televize.

Janáčkovými slavnostními fanfárami uvítala Česká filharmonie prezidenta republiky Václava Klause. 4. ledna uplynulo přesně 110 let od prvního koncertu. Tehdy ho dirigoval Antonín Dvořák. Současný šéfdirigent Zdeněk Mácal dostal před samotným koncertem cenu Akademie věd z rukou Václava Pačese.

Jak jste, pane šéfdirigente, spokojený se včerejším slavnostním koncertem?

"Jsem velice spokojený. My jsme oslavili výročí filharmonie na velké úrovni, samozřejmě nemohlo to být jinak než českou hudbou, takže na rpogramu byl Smetana, Zámečník a Dvořák. Začli jsme předehrou k Prodané nevěstě a třemi tanci, což je velice populární skladba, ale pak následovala velice těžká skladba od Evžena Zámečníka, který je zhruba 65 roků, brněnský rodák, my jsme dokonce spolu s Evženem studovali na brněnské konzervatoři. Akle to nesmá s tou zakázkou co společného, on dostal zakázku od České filharmonie, ajko jeden z pěti skladatelů, aby napsal soudobou skladbu k našemu 110. výročí. Po pause samozřejmě, musíme oslavit Antonínem Dvořákem ale nebyla to ani Novosvětská, ani Osmá ani Sedmá, nýbrž jeho Pátá symfonie F-dur, která se hrává poměrně zřídka i v českých zemích, o zahraničí nemluvě, ale je to překrásná hudba. Samozřřejmě česká filharmonie s českým dirigentem, my k tomu máme specielní vztah. Výsledek byl velice dobrý, takže já mohu pět jenom chválu."

Vy jste dostal v průběhu večera také poměrně překvapivou cenu...

"Oni to přede mnou tajili. Já jsem věděl, že se něco chystá, ale nedozvěděl jsem se, co přesně. A kldyž potom jsem slyšel, kdo tady tu cenu dostal, za sto let jenom několik významných českých velikánů, včetně Dvořáka a Janáčka, já jsem se cítil tak poctěný, že jsem byl skoro beze slova. Veliké překvapení! Víc překvapení mi filharmonici a Akademie věd nemohli připravit!"

Vy jste s Českou filharmonií spolupracoval už v 60. letech před svojí emigrací. Jaká je filharmonie dnešní ve srovnání s tou tehdejší?

"Filharmonie vždycky hrála na vysoké úrovni. Já jsem tenkrát neměl ani 30 roků, když jsem poprvé dirigoval orchestr. A propos, je zde ještě několik členů orchestru, kteří už tenkrát se mnou hráli. A říkali, no, my jsme už tenkrát ve vás viděli šéfa. Ale já říkám, dobře, že jsem nepřišel tenkrát, protože jsem byl moc mladý. To už bych tady ani nebyl. je těžké srovnávat, co bylo před 40 nebo 60 lety. Všechny věci, technika, ekonomie a všechno ve světě se vyvíjí. I když tenkrát orchestr hrál dobře, já myslím, že dneska je orchestr na mnohem vyšší úrovni než před dekádami. Třeba i tím, že za ty dva a půl roku jsem angažoval už 15 nových hráčů. V podstatě bych řerkl, že ta úroveň je vyšší, než byla tenkrát, ale to neznamená, že se špatně muzicírovalo. ta muzika se dělala na vysoké úrovni, jenže dneska je ta kvalita mnohem vyšší. A mým úkolem je tu kvalitu ještě zvyšovat, zvyšovat, zvyšovat."