Malý Alenáš, knížka ke snění a vybarvování

Malý, ale náš. Takový je hlavní hrdina poetistického vyprávění Ivana Vyskočila o správci snů, malém Alenášovi. Kniha se objevila poprvé v roce 1990, text ale vznikal od 2. poloviny 60. let. Na sklonku loňského roku tento příběh pro děti i dospělé vyšel knižně potřetí. Podnětem k vydání byly originální ilustrace, které ke knize vytvořila mladá uherskohradišťská výtvarnice Klára Popelková.

Ivan Vyskočil Malého Alenáše začal psát už v roce 1967, později nedokončený text rozvíjel v Nedivadle s Vlastou Špicnerovou a z takto vzniklých verzí nakonec v roce 1990 sestavil knížku pro nakladatelství Práce. Bohužel žádný záznam Vyskočilova autorského podání Alenáše neexistuje, proto se Ivan Vyskočil pro naše posluchače rozhodl zavzpomínat. Na Alenáše, který byl malý tak, že bychom se na něj museli podívat dvakrát rychle za sebou, abychom ho vůbec zahlédli.

"To je styl knížky pro mě, něco jak malý princ, že je pro děti i pro dospělé," říká z Uherského Hradiště mladá grafička Klára Popelková. "Začalo to jako školní práce úplně náhodou, vůbec nic jsem o panu Vyskočilovi nevěděla. Přítel Lukáš Pevný, který dělal posléze grafickou úpravu té knížky, ho napadlo, že ta knížka by mě mohla oslovit, takže to vybral jako úkol, který jsme tehdy dělali na univerzitě. tak jsme to odevzdali a já jsem si říkala, že by byla opravdu škoda s tím nic neudělat. A protože já se zabývám i vazbou knih a autorskou knihou, tak jsem tu knížku svázala, našla jsem si číslo na pana Vyskočila, zavolala jsem, že jsem udělala tuhle knížku, nebo tehdy to byly ještě ilustrace, a požádala jsem ho, jestli kdybych mu to poslala, jestli by byl tak hodný a podíval se na to..."

"Jednoho krásného dne se mi ozvala z Uherského Hradiště dívka jménem Klára Popelková, jestli bych nic neměl proti tomu, kdyby si udělala Malého Alenáše. Kdyby si ho ilustrovala, upravila, vydala. Já jsem povídal, no co bych proti tomu mohl mít? Jestli to takhle chcete, no tak si s tím dělejte, jak myslíte. Že se jí moc líbí a že přišla na něco a chtěla by si to tak udělat. Tak jsem to schválil. za ěnjakou dobu jsem dostal takovou knížku se vším všudy, která skutečně vyšla, a to ve dvou výtiscích. Já jsem měl ten první, Klára Popelková jako autorka grafické stránky ten druhý. A zároveň, když už to bylo takhle a mně se to moc líbilo, tak jsem si říkal, škoda, že to takhle není, tak se ozvala znovu Klára Popelková, jestli bych nebyl proti tomu, aby to případně nabídla nakladateli. Já jí říkal, vidíte, kdybych se měl bez vás rozhodovat, tak už toho Malého Alenáše žádnému nakladateli nenabídnu, ale tenhle artefakt, to znamená vaši knížku za přispění mého textu, já myslím nabízejte..."

"Malý Alenáš, dalo by se říct, že jsou to jenom perovky, to znamená kresba linkou, kresba tenkou černou fixkou a je to takové trochu naivistické. Jsou ty kresby hodně dětské. A jediné, co je tam barevné jsou bordury, to znamená okraje na té knížce. Každá kapitola má jiný okraj, tak jako když máte povlečení na peřiny, které jsou barevné. Vy vlastně ulehnete do těch polštářů a máte barevné povlečení, tak tak má být každá kapitola jiná. A co mohou děti nebo dospělí udělat, je vzít pastelku a ty kresbičky si vybarvit. To jsem tam chtěla zachovat, protože mě bylo vždycky líto, že do dětských knížek si nesmíte kreslit."

V únoru vyjde další Vyskočilův text v novém vydání. Bude to povídkový soubor Vždyť přece létat je snadné s novými ilustracemi Andrey Sodomkové. Přepracovává autor texty pro nová vydání?

"Já je vůbec nedokážu vydat, své staré texty, jestliže je mám připravit k novému vydání, protože já je přepracovávám zgruntu. Takže jestliže má něco vyjít, tak to musí být bez mého přičinění, to znamená, aniž bych byl k tomu blíž puštěn."

To znamená, že malý Alenáš, je stále malý Alenáš správce snů jako býval?

"To znemená, že malý Alenáš, je stále malý Alenáš, protože zejména malého Alenáše, kdybych měl tu moc a možnost, bych asi zgruntu přepracoval. Ale to, co teď vyšlo, nepostihl tento osud, protože mi to jako text nebylo svěřeno k tomuto zásahu."