Přehled tisku
Prolomení tzv. restituční tečky pro přímé restituenty a jejich dědice je v centru pozornosti ekonomických komentářů novin. Podle Mladé fronty Dnes tak lidé okradení komunistickým režimem opět našli zastání u Ústavního soudu, jejich mnohaleté zklamání ze zpackaných restitucí stát ale jen tak nevymaže. Hospodářské noviny však rozhodnutí ústavních soudců hodnotí jako polovičaté a nedůsledné.
Prolomení tzv. restituční tečky pro přímé restituenty a jejich dědice je v centru pozornosti ekonomických komentářů novin. Podle Mladé fronty Dnes tak lidé okradení komunistickým režimem opět našli zastání u Ústavního soudu, jejich mnohaleté zklamání ze zpackaných restitucí stát ale jen tak nevymaže. Hospodářské noviny však rozhodnutí ústavních soudců hodnotí jako polovičaté a nedůsledné. "Před brněnským soudem neplatí rovnost vlastnictví? S takovou bychom měli patrně rozlišovat i mezi majitelem domu, který jeho rodině patří po staletí, a majitelem, který dům vlastní jen chvilku, protože ho zrovna od kohosi koupil. Celou restituční tečku odhlasovala ČSSD s komunisty, což má svéráznou politickou logiku. Sociální demokraté restituci uznávají, ale v jejich očích už trvala nějak moc dlouho; a 'spekulanty' nemají rádi. Komunisté, známí odpůrci soukromého vlastnictví, chtěli zasáhnout restituenty stejně jako spekulanty. Ústavní soud nyní rozhodl v duchu tohoto třídního přístupu: prvním poshoví, druhým zatne tipec. Jenže spekulanti jsou normální obchodníci s rizikem, a tím přispívají k hladkému fungování trhu. Stát má jen hlídat, aby nedocházelo ke korupci, aby spekulanti nebyli zvýhodňování jako na Pozemkovém fondu," píše také komentátor Hospodářských novin.
Podle Lidových novinúterní nález Ústavního soudu vypadá jako vítězství spravedlnosti. Pozdní, ale lepší než žádné. Jenže ve skutečnosti možná jen kosmetické. "Socialističtí poslanci totiž už o pár dní dřív předvídavě prosadili zákon zajišťující odklad restituční tečky nejen těm, kterým ukradené majetky právoplatně patří, ale i spekulantům, kteří je o ně pod pláštíkem sametové pseudodemokracie připravili podruhé. Navíc je ochrana kšeftařů s restitucemi podle zvyku socialistických byrokratů ukryta tam, kde by ji nikdo nehledal: v novém zákonu o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat," upozorňuje deník.
Právo konstatuje, že veliké politické hádání o tzv. restituční tečku vyřešil Ústavní soud rozhodnutím jasným, elegantním a noblesním. Což bohužel ovšem nic nenapraví na tom, co musel konstatovat předseda soudu Pavel Rychetský, když řekl, že Ústavní soud při dokazování zjistil, že většina nároků restituentů nebyla v minulých letech uspokojena a byly uspokojovány naopak jiné osoby. "Tak tedy proběhla většina takzvaných restitucí. Dnes zbývá posledních 90 tisíc žadatelů, mezi nimi pouhá pětina skutečných restituentů, zato čtyři pětiny papírových. Rozhodně bych se neodvážil tvrdit, že to jsou samí spekulanti, ten nepoměr však napovídá, že bylo něco notně shnilého v praxi, kterou nález Ústavního soudu uťal," glosuje Právo.
Jeden z největších zbrojních nákupů od vzniku České republiky hrozí skončit mezinárodním skandálem, píše deník Právo. Americká firma General Dynamics, jejíž rakouská pobočka Steyr se účastní výběrového řízení na dodávku 234 obrněných transportérů pro českou armádu, zvažuje odchod z tendru. Má totiž podezření, že transparentnost tendru na kolové transportéry je ohrožena. Důvodem jsou prý změny v zadání, k nimž dochází po otevření obálek s cenovými nabídkami dvou uchazečů - General Dynamics a finské společnosti Patria Vehicles. Americká firma údajně předložila cenovou nabídku o tři až čtyři miliardy nižší. Ministerstvo obrany poté oběma konkurentům sdělilo, že cena nesmí překročit 25,3 miliardy korun, a určilo, u kterých položek může být provedena změna ceny. Podle deníku tak ministerstvo původně jednokolový tendr v podstatě přeměnilo na dvoukolový. Může to prý vyvolat dojem, že se ministerstvo snaží dostat do hry uchazeče, který původně nabídl vyšší cenu.
Podnikatel českého původu Viktor Kožený zůstane přes Vánoce ve vězení na Bahamách. Bahamský soud totiž Koženému zamítl další žádost o propuštění na kauci. Informoval o tom list Mladá fronta Dnes, podle něhož soud začne 30. ledna jednat o vydání Koženého americké justici. Bahamy v posledních pěti letech vydaly do USA zhruba deset lidí, většinou pašeráků drog. Spojené státy žádají vydání Koženého kvůli obžalobě z pokusů o podplácení ázerbájdžánských představitelů při snahách o privatizaci ázerbájdžánské ropné společnosti SOCAR. K podplácení představitelů postsovětského Ázerbájdžánu použil Kožený podle žalobce peníze od občanů USA, čímž se provinil proti americkému zákonu. O vydání Viktora Koženého usiluje kvůli podezření ze zpronevěry majetku v hodnotě 11,5 miliardy korun i Česká republika, ale vzhledem k tomu, že s Bahamami na rozdíl od USA neuzavřela smlouvu o právní pomoci, byly její snahy zatím neúspěšné. Na Bahamských ostrovech ležících v Atlantickém oceánu jihovýchodně od Floridy žije nyní dvaačtyřicetiletý Kožený od roku 1993.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu uzavřel vyšetřování 48 let starého atentátu na štrasburského prefekta Andrého Trémeauda, provedeného rozvědkou tehdejšího komunistického Československa. Dva důstojníci StB by podle závěru policejního rady měli být postaveni před soud pro vraždu. "Obdržel jsem návrh policejního orgánu, abych dva bývalé důstojníky StB obžaloval z vraždy," řekl Právu dozorující státní zástupce Martin Omelka. Oba obvinění údajně 13. května 1957 odeslali z pařížské pošty prefektovi Trémeaudovi balíček s bombou. Předpokládali, že se balíček dostane do jeho rukou následující den na recepci k zasedání Evropského společenství uhlí a oceli, kterého se zúčastnilo i několik předních francouzských politiků. Údajnou krabici s doutníky ale rozbalila až o tři dny později Trémeaudova manželka Henriette, kterou výbuch zabil. Atentát byl součástí dezinformační kampaně připravené sovětskou KGB. Cílem zpravodajské akce bylo vyvolat dojem, že se v západním Německu aktivizuje neonacismus. Smyslem bylo zhatit německo-francouzské usmiřování a vznik Evropského společenství.
Archeologové Prácheňského muzea v Písku objevili v areálu průmyslové zóny sídliště ze střední doby bronzové. Jak informují Deníky Bohemia, po skrývce půdy nalezli odborníci zbytky pravěkých objektů - zásobníky potravin, odpadové jámy či otvory po podpůrných kůlech, které držely konstrukce obydlí pravěkých lidí. Velkou část sídliště z let 1500 až 1200 před naším letopočtem už archeologové zmapovali, píše deník. Pokračovat budou na jaře, až bude pro výzkum vhodné počasí.
