Tanec verbuňk z Moravského Slovácka byl zapsán na seznam UNESCO
Česká kultura zaznamenala mimořádný úspěch. Minulý pátek byl na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO zapsán mužský tanec verbuňk z Moravského Slovácka. Je to vůbec poprvé, co se na tento seznam Česká republika dostala. Podrobnosti zjišťovala Milena Štráfeldová:
"... když se ještě násilně verbovalo na vojnu, jako projev vzdoru a trochu i zoufalství těch chlapců. Má ale i řadu jiných funkcí, je to projev vitality a na druhé straně i radosti, když se verbovalo při hodech a tanečních zábavách. Chlapci se samozřejmě předváděli jako vynikající tanečníci. Má to ale i trošku erotický podtext,"
říká etnolog Karel Pavlištík, sám verbíř a znalec cifrování. Verbuňk se dodnes tančí po celém Moravském Slovácku:
"Ten tanec je součástí zejména slavnostních příležitostí. Má několik regionálních podob, třeba horňácký verbuňk, strážnický verbuňk, dolňácký verbuňk, kyjovský verbuňk, ani jsem nemohl vyjmenovat všechny,"
dodává Karel Pavlištík. Před dvaceti lety stál u zrodu soutěže ve verbování, která je každoročně součástí Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici. Zúčastnily se jí tu už stovky verbířů, například Ladislav Šimeček z Kyjova. Verbuňk tam podle něj tancují všichni:
"A není to jenom souborová záležitost, ale v našem městečku se naštěstí drží tradiční kultura. Takže tam verbují i ti, kteří nechodí do toho organizovaného folkloru, ale prostě tak žijí. Staří lidé i mladí kluci."
O zápis verbuňku na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, na kterém je nyní devadesát položek, usilovala Česká republika dva roky.
"Ta agenda tzv. mistrovských děl nehmotného dědictví lidstva běží poměrně krátkou dobu, od roku 2001. A měli jsme to štěstí, že verbuňk je mezi jedenácti evropskými památkami, které byly prohlášeny za mistrovská díla. Celkem jich bylo čtyřicet tři,"
uvádí k letošním zápisům tajemník pro kulturní záležitosti UNESCO na ministerstvu kultury Michal Beneš. Kromě verbuňku byla na tento seznam zapsána i slovenská fujara, z mimoevropských kultur se zápisu dočkaly japonské divadlo kabuki, vířivé tance tureckých dervišů nebo zdobené volské potahy z Kostariky. Podle Michala Beneše bude Česko v nejbližších letech usilovat o to, aby se na seznam nehmotného kulturního dědictví dostaly například masopustní obchůzky z Hlinecka nebo vlčnovská Jízda králů. Na seznamu nemovitých památek UNESCO má Česká republika již dvanáct položek: jsou mezi nimi například Praha, Český Krumlov, Kutná Hora, barokní vesnice Holašovice nebo brněnská funkcionalistická vila Thugendhat. Odborníci UNESCO nyní posuzují kandidaturu ruční papírny ve Velkých Losinách.
