Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici letos představí slovenskou fujaru i lidové masky z Kamerunu

Na dva tisíce účinkujících a kolem patnácti tisíc diváků se v těchto dnech sjelo do jihomoravské Strážnice. Od čtvrtka do neděle tu totiž probíhá mezinárodní folklorní festival. Hlavními tématy letošního ročníku jsou slovenská fujara a slovácký verbuňk, chodský folklor a lidové masky. Více už Milena Štráfeldová:

Poslech v RealAudio

Úvodní píseň, která tradičně zahajuje strážnický festival, zazněla letos už po dvaašedesáté.

"Náš festival patří mezi nejstarší a nejznámější folklorní festivaly v Evropě. Je skutečně pro české soubory a skupiny, zpěváky a tanečníky jakoby Mekkou, kam si pokládají za velkou čest přijet a vystupovat,"

říká prezident festivalu a současně ředitel pořádajícího Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici Jan Krist. Festival vznikl těsně po 2. světové válce a u jeho zrodu stál známý strážnický folklorista a primáš Slávek Volavý:

Poslech v RealAudio

Během let se na strážnickém festivalu vystřídaly snad všechny významnější folklorní soubory z tehdejšího Československa a desítky souborů ze zahraničí. Letos tu vystoupí na šest desítek hudebních těles. Jedním z témat festivalu je slovenská fujara a slovácký verbuňk, které byly zapsány na seznam mistrovských děl světového kulturního dědictví UNESCO.

Poslech v RealAudio

Ve slováckém verbuňku, tedy mužském sólovém tanci, který kdysi tancovali chlapci verbovaní na vojnu, se tradičně ve Strážnici i soutěží. Letos se do soutěže o nejlepšího verbíře přihlásilo 55 tanečníků, v závěru se jich ale pokaždé na pódiu sejde hodně přes stovku, od pětiletých kluků až po ty osmdesátileté.

K dalším tématům 62. ročníku strážnického festivalu patří lidové tradice na Chodsku, což je jeden z regionů, kde se lidová kultura v Čechách uchovala v té nejautentičtější podobě. A zvláštní program je podle Jana Krista věnován i lidovým maskám, které předvedou zahraničí soubory:

"Letos uděláme zahraničí pořad tématický. Jako téma jsme si vzali využití masek v tradiční lidové kultuře. Máme tu vesnickou skupinu z Bulharska, z Rumunska jsme pozvali Romy, pak tu máme Jižní Koreu, Kamerun a ze Slovenska soubor Liptov z Ružomberoku. Ten terén je vyhlášen svými maskami fašankovými."