Stát podpoří český export do mimoevropských teritorií

České ekonomice se v posledních třech letech daří. A velkou měrou se na tom podílí export. Ten se stal hlavním tahounem hospodářského růstu. Současný trend by měla posílit i nová proexportní politika státu, kterou vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a kterou by ještě tento měsíc měla projednat vláda. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Martin Tlapa, foto: Autor

"Pro náš export jsou typické výrobky s vysokým obsahem přidané hodnoty, v dovozech se orientujeme především na suroviny. A to jsou znaky vyspělé ekonomiky,"říká ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Taková slova se docela hezky poslouchají. Není tomu přece tak dávno, co ekonomové naříkali nad konstatováním, že vyvážíme hlavně všelijaké suroviny a výrobky s nízkou přidanou hodnotou. Dnes už tedy dokáží být konkurenceschopné v evropském a světovém měřítku i mnohé tuzemské výrobky s vysokou přidanou hodnotou. A to je důležité, protože export zřejmě bude muset v příštích letech táhnout hospodářský růst ještě víc než dnes. Jak upozorňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa, nelze předpokládat, že by hrubý domácí produkt rostl jen zásluhou domácí spotřeby a také příliv zahraničního kapitálu do Česka může časem zeslábnout.

"Vývoz v tomto smyslu je strašně důležitý, protože je ekonomickou kotvou makroekonomické stability České republiky. To je podstatná věc i do budoucna. Export je bezpečnou cestou k růstu české ekonomiky a je to cesta, kterou se budeme snažit podporovat."

A podporu bude export potřebovat. On totiž zase není důvod k až tak velkému jásotu.

"Víme, že export v přepočtu na obyvatele je u nás stále mnohem menší než ve srovnatelně velkých zemích Evropské unie. Víme o tom, že máme násobně menší vývoz služeb. Víme o tom, že vývoz je koncentrován z velké míry na trhy Evropské unie, je to přes 86 procent našeho vývozu. Víme o tom, že je tvořen poměrně malou skupinou firem. Více než 50 procent českého vývozu vytváří asi 200 firem. Svým způsobem je vývoz zaměřen jen na určité okruhy komodit. Automobilový průmysl tvoří zhruba čtvrtinu českého vývozu."

To vše bere v úvahu nová proexportní politika na léta 2006 až 2010, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ta vychází i z faktu, že po vstupu do Evropské unie se trochu změnily podmínky, které ovlivňují naše vývozce.

"Jsme součástí jednotného vnitřního trhu. Nejedná se v tomto smyslu o klasický vývoz, jde o pohyb na trhu, který nemá žádné zásadní překážky. Bereme trh Evropské unie jako trh zvláštního významu. Nechceme na něm nějak dramaticky posilovat kapacitu služeb státu. To znamená, že tam nechceme například dělat více veletrhů či výstav, nebo posilovat personálně naše zastupitelské úřady. Chceme udržet stávající kapacitu s tím, že se může přelévat podle potřeby do jednotlivých zemí. Chceme tam prostě zachovat dosavadní služby. Ty mají význam zejména pro malé a střední podniky, které přirozeně začínají na těch trzích, které jsou nejblíže a kde je nejméně překážek."

Nová exportní strategie si zejména klade za cíl větší teritoriální diverzifikaci zahraničního obchodu. A to předpokládá cíleně zaměřit se na prioritní země. Celkem jich bylo vytipováno 19.

"Je tam zřejmá snaha koncentrovat jak lidi, tak finanční zdroje například na některé země amerického kontinentu. Kromě USA a Kanady jsme si vytipovali čtyři prioritní latinskoamerické země: Argentina, Brazílie, Chile a Mexiko. V některých z těchto zemí se pro nás zlepšily podmínky po našem vstupu do Evropské unie, vzájemný obchodní vztah je výhodnější než v minulosti. V našem prioritním zájmu jsou čtyři země arabského světa. Z asijských zemí pak Čína, Indie a Vietnam. A je tady samozřejmě Rusko, Ukrajina, Turecko a země Balkánu."

V rámci nové proexportní politiky bude stát zajišťovat mnohem širší servis pro firmy než dosud. Mimochodem, i vyslaní pracovníci na zastupitelských úřadech budou věnovat nejméně 50 procent své práce službám právě pro firmy. Kromě změny některých teritoriálních priorit je oproti minulé exportní strategii novinkou výrazná podpora státu při vývozu přímých investic.

"To jsou zcela nové prvky, protože na určité trhy se nedostaneme klasickým vývozem zboží, ale spíše tím, že budeme umět podpořit naše investice."

Novinkou je rovněž zvýšená podpora vývozu služeb.

"Když se podíváte na export služeb, přestože za posledních deset let vzrostl o 17 procent, je v přepočtu na obyvatele ve výši zhruba 760 dolarů. Je to osmkrát méně, než má Dánsko, sedmkrát méně, než má Rakousko. Služby jsou zajímavé a důležité zejména proto, že se vyváží vlastně jen vysoká přidaná hodnota. Vývoz služeb je málo závislý na cenách surovin a jiných nákladových vstupů. Při jejich vývozu tedy můžeme prodat to, co je v našich hlavách, co umíme vymyslet. Naše představa je taková, že bychom chtěli podpořit například průmyslový ingeneering nebo IT sektor, kde máme podle našeho soudu docela slušný potenciál."

Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy by se přínos chystané exportní strategie mohl v roce 2010 projevit dost zřetelně.

"Český vývoz je v současné době kolem 6300 dolarů na obyvatele - myslím vývoz zboží. Máme za to, že v roce 2010 bychom se i díky realizaci nové strategie dostali na 10400, což je zhruba dnešní úroveň vývozu na obyvatele v Holandsku. Stejně tak máme ambici zvýšit i vývoz služeb. Ten by z dnešních 760 dolarů mohl přesáhnout úroveň tisíc dolarů."

Podíl České republiky na světovém exportu dnes činí 0,72%. Ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá, že za pět let by to mělo být už jedno procento.