Ministerstvo průmyslu a obchodu má návrh energetické koncepce, prioritu má jádro

Podle návrhu nové Státní energetické koncepce by v České republice měla výrazně vzrůst výroba elektřiny z jádra. Dokument, na kterém pracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, také počítá s prolomením těžebních limitů i budováním nových jaderných elektráren. Ty by se ale zároveň podílely i na výrobě tepla.

Foto: Evropská komise

Ze současných 20 terrawatthodin by se - podle návrhu koncepce - množství energie z jádra mělo v následujících 50 letech zvýšit nejméně pětkrát. Česká republika by tak vyráběla výrazně více, než by sama spotřebovala. To je asi nejpalčivější místo nové koncepce. Další části počítají s prolomením těžebních limitů nebo s oslabením obnovitelných zdrojů a definitivním odklonem od fotovoltaiky. Jádro by v představě ministerstva doplnilo ještě uhlí, biomasa a vodní energie. Proti návrhu se postavila většina ekologických organizací i odborníků. Vadí jim především to, že se zcela přeceňuje význam jaderné energie do budoucna, kdy není jisté, zda nebude výrazně dražší, než je nyní. Pro návrh koncepce se v Rádiu Česko vyjádřil stínový ministr průmyslu a obchodu a člen vládní komise pro energetiku Milan Urban.

"Jestliže chceme být soběstační, je evidentní, že bez jádra a navýšení podílu jádra v energetickém mixu se neobejdeme. Řekl bych, že návrh, tedy ta aktualizace energetické koncepce, je odvážný správným směrem."

Podle návrhu koncepce se největší - až dvojnásobný - nárůst jaderné elektřiny se očekává v letech 2025 až 2030, v době dostavby druhého bloku Temelína. V roce 2060 by se měl vyrábět právě dvojnásobek české spotřeby. O exportu elektřiny, který je v České republice v současné době na vysoké úrovni, se v koncepci nemluví. Různé možnosti rozvoje energetiky shrnuje pro Radio Praha Jiří Gavor ze společnosti ENA.

Jiří Gavor, foto: ČT24

"Reálná je podle mého názoru dostavba zbývajících dvou bloků v připravené lokalitě, což je jaderná elektrárna Temelín. Tam je s tím obyvatelstvo v podstatě většinově srozuměno, je zvyklé na jadernou elektrárnu, lokalita je předinvestována, to znamená, že lze počítat s určitou úsporou investičních nákladů, které by bylo nutné jinak vynakládat ve zcela nové lokalitě. Je rozumné předpokládat, že v další jaderné lokalitě, to znamená jaderná elektrárna Dukovany, budou v jisté době stávající reaktory nahrazeny modernějšími, a ty mohou mít vyšší výkon. To všechno ale znamená přírůstek, ty čtyři bloky, dejme tomu takových 400 megawattů. Státní energetická koncepce, tak jak byla předložena, počítá s daleko vyšším přírůstkem výkonu."

Dostavba Temelína by podle Jiřího Gavora měla za následek posílení jádra ze současné asi třetinového podílu jaderné energetiky asi na 40 procent. Rozhodně by to neznamenalo, že by prakticky veškerá elektřina pocházela z jádra. Energii, která by se po dostavbě jaderných bloků nespotřebovala, by šla podle návrhu ministerstva na dobíjení elektromobilů, které v té době budou už mohou být velmi rozšířené. Jiří Gavor upozorňuje, že zde nemusí za několik desítek let jezdit nutně jenom elektromobily.

"Současně s elektromobilitou se rozvíjejí další ekologické formy dopravy, jako je pohon na stlačený zemní plyn, o vodíkovém pohonu ani nemluvě. Myslím si, že budou koexistovat různé způsoby pohonu motorových vozidel, nedá se tedy předpokládat až tak obrovský a enormní nárůst elektromobility, který by ospravedlňoval až takový rozvoj jaderné energetiky. Kromě toho, rozvoj elektromobilů může být naopak i argumentem pro lepší využívání nestabilních zdrojů energie, jako jsou - typicky - obnovitelné zdroje energie. Elektromobily se samozřejmě mohou nabíjet dle potřeby, kdy je to pro spotřebitele výhodné, to znamená v čase, kdy je energie dostatek a nebo nadbytek. To všechno zapadá do koncepce takzvaných chytrých sítí - smart grids."

Smart Grids neboli chytré sítě dovedou zjednodušeně řečeno do sítě zapojit tolik elektřiny, kolik činí aktuální spotřeba. Snadněji se také díky nim zapojují obnovitelné zdroje, tedy větrná energie nebo energie z vodních elektráren. Jejich nevýhodou jsou ovšem vysoké náklady jejich pořízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu zdůrazňuje i fakt, že jaderné elektrárny povedou k větší energetické nezávislosti. Je ale otázkou, zda jádro energetickou nezávislost automaticky zaručí.

"Ani jaderná energie neznamená totální nezávislost. Jaderné palivo dovážíme. Připouštím nicméně, že jádro je významný stabilizující prvek, protože ta spotřeba paliva z jaderných elektráren je nízká a zásoby mohou být uloženy na značnou dobu. Kromě toho část uranu, který si necháváme zpracovávat, pochází z tuzemska. Takže jaderné elektrárny posilují nezávislost na vnějších vlivech."

V rámci evropského trhu je Česká republika jedním z hlavních vývozců elektřiny. Německo naopak po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima prohlásilo odklon od jádra a zavření svých jaderných elektráren do roku 2022. Takový krok může do budoucna ovlivnit evropské ceny energií, hrozí jejich zvýšení, protože se zmenší nabídka, ovšem poptávka bude stále stejná. Jaké trendy můžeme tedy čekat v evropské energetice?

"Ten vývoj v Evropě v energetice směřuje spíše ke spolupráci různých trhů. Prioritou Evropské unie je posilování infrastruktury, to znamená v posilování přenosových sítí, jak elektrických, tak i plynárenských. Neznamená to tedy, že každá země by měla být zcela soběstačná."

Koncepce se snaží také mít nezávislý nejen ve rámci trhu s elektřinou, ale počítá také s postupným snižováním závislosti na ropě a zemním plynu. Českou závislost na ruské energetice kritizovali podle serveru WikiLeaks také Američané, konkrétně předchozí viceprezident Joseph Biden. V mezinárodním srovnání energetické nezávislosti si ovšem Česká republika tak špatně nestojí.

Ilustračnífoto: Czech Coal

"Česká republika, třeba na rozdíl od Slovenska, má diverzifikovaný dovoz. To znamená, že nestabilita v jednom dovozci v jednom teritoriu nemá okamžité smrtící dopady, jako třeba na jiné země. Kromě toho, v posledních letech - a to je právě ta diverzifikace - posílení infrastruktury v plynárenství směřuje k tomu, že se do hry, do evropského plynárenského byznysu, zapojuje stále více dodavatelů. Trend v celé Evropě je posilování významu dodávek zkapalněného zemního plynu, a tam ten okruh dodavatelů může být velice široký. Připravují se infrastrukturní projekty, jenom pro příklad projekt Sever - Jih, kde by dodávky mohly jít z terminálu z přístavů v Polsku přes Českou republiku, další přístav by byl v Chorvatsku. Znamená to propojení přes střední Evropu zcela nezávisle na Rusku."

V návrhu koncepce se také hovoří o prolomení limitů hnědého uhlí. Obsahují ji dvě verze ze tří předložených v koncepci Ministerstvem průmyslu a obchodu. Ministr Martin Kocourek už dříve řekl, že bude přesvědčovat vládu, aby se rozhodla pro verzi s prolomením těžby. Politicky výbušné téma tedy možná dostanou jeho vládní kolegové, kteří ji musí mít na stole do konce letošního roku. Do té doby se podle ministra bude koncepce připomínkovat. Nyní vzniká několik scénářů, které se budou opírat o dopady do ekonomiky a v úvahu budou brát i mezinárodní konkurenceschopnost.