Prodaná nevěsta v Šárce
Slávu někdejšího přírodního divadla, které v letech 1913 až 1922 působilo v Šáreckém údolí na okraji Prahy, připomnělo v sobotu odpoledne v autentickém prostředí pod širým nebem jediné uvedení Smetanovy Prodané nevěsty. Tato oblíbená opera totiž před dvaadevadesáti lety provoz v přírodní scény zahájila. Před uvedením natáčel s tvůrci Vilém Faltýnek.
"Máme z toho trošku obavy s panem dirigentem, musíme to vyzkoušet na zkoušce a následně podle toho upravit kontakt, nejspíš vzdálenost. takže odpověď na vaši otázku: obavy jsou."
Bude to bez zesilování?
"S mikroporty se nepočítá, takže bude muset přírodní síla hlasu vítězit nad mohutným orvchestrem. Ale myslím si, že nám pan dirigent Preisler v tomto ohledu pomůže,"
uvedl představitel postavy Jeníka Aleš Briscejn. Historička Taťána Součková připomněla, podle jakých kritérií se repertoár přírodní scény před 80 lety vybíral:
"Dramaturgie byla asi velmi obtížná, protože to musely být hry, kde se zúčastní hodně lidí, aby se celý prostor zalidnil a aby ta režie byla velkorysá, velkolepá. Hrálo se zřejmě na všech 4000 čtverečných metrech a například víme, že v té Kvapilově režii Jana Výravy byli i koně."
Někdejší areál během desetiletí zarostl stromy a vzhledem k požadavkům ochranářů v něm mohly být dnes pouze posekány kopřivy a odstraněny některé keře. Režisérky Jana Divišová a Reneé Nachtigalová nepočítaly ani s kulisami:
"Žádná dekorace tam nebude, čili využijeme to, co tam je, stromy, les, rozbořená chalupa a přírodu. Ozvučené to nebude, v roce 1913 nic takového neexistovalo, čili chceme pouze připomenout představení, které bylo 16. května 1913."
Půjde o rekonstrukci?
"Nepůjde o rekonstrukci, je to klasická Prodaná nevěsta, která se přizpůsobí přírodním podmínkám Šárky,"
uvedla Divišová. Pro realizaci představení byly použity kostýmy Jana Skalického z inscenace Prodané nevěsty v Národním divadle z roku 1999. Mezi pěvci se vedle Briscejna objevili další sólisté opery Národního divadla v Praze, např. Helena Kaupová, Václav Lemberk, Oldřich Kříž a Luděk Vele. Podle Součkové se v historii účastnilo jednotlivých představení až 16 tisíc diváků.
"Musíme říct, že tam je především úplně jiný způsob práce a vlastně se na to nemají vztahovat kritéria, která vztahujeme na divadlo pevné. A to, že se tenkrát snažili udělat divadlo pro publikum širší - do Národního se vejde 800 lidí, tady přišlo několik tisíc lidí - takže připravit Prodanku pro národ, aby tam přišly celé rodiny s dětmi a byla to událost... tak to je myslím hlavní úkol těch přírodních divadel."
Udělat z toho zábavu?
"Myslím si, že velmi kvalitní a takovou laskavou, kulturní... není to prostě muzikál."
A jak oni tehdy bojovali s tou akustickou nepřízní prostředí?
"Pokud mluvíme o Prodané nevěstě, tak byla domluva, že se nehrála předehra a myslím, že to byklo trochu kráceno, protože se překrývaly nástroje v orchestru. Ale jinak sólistům prý bylo báječně rozumět a sbory taky. Myslím, že to nadšení z prožitku v přírodě, že to převážilo faktické nedostatky."