Jiráskův Hronov je zřejmě nejstarší festival amatérského divadla na světě

V těchto dnech v Hronově na Královéhradecku probíhá jubilejní, už 75. ročník nejznámějšího festivalu amatérských divadelníků - Jiráskův Hronov. I letos se sem sjely desítky divadelních souborů z celé republiky. Pro ochotníky připravili organizátoři Hronova i řadu odborných seminářů, dílen a dalších doprovodných akcí. Chystá se ale i jakýsi vzdorofestival, kde se chtějí předvést soubory, které se do Hronova nedostaly. Více už Milena Štráfeldová v dnešní kulturní rubrice:

Jiráskův Hronov je skutečný unikát. Je to totiž zřejmě nejstarší přehlídka amatérského divadla, a to nejen u nás:

"Jiráskův Hronov vznikl v roce 1931. První ročník se konal na oslavu osmdesátých narozenin Aloise Jiráska a vznikl v jeho rodném městě. Je to vlastně vyústění jakýchsi snah zdejších ochotníků se slavnostně střetávat, protože divadle v tomto kraji má obrovskou tradici. Jiráskův Hronov od té doby existuje nepřetržitě a je to vlastně nejdéle trvající amatérský festival na světě,"říká divadelní kritik Vladimír Hulec z Divadelních novin.

Za pětasedmdesát let své existence se Jiráskův Hronov stal celostátní přehlídkou, na které se představují všechny divadelní žánry. Jsou tu k vidění inscenace klasické činohry, experimentálního a studentského divadla i malých jevištních forem. Vystupují tu loutkoherci, diváci si tu najdou představení tanečního a pohybového divadla i hry pro děti. Pro ochotnické divadelníky je účast na Jiráskově Hronově prestižní záležitostí:

"U amatérských divadelníků je to festival, který stojí úplně nejvýš na té pyramidě soutěžních přehlídek i hrdosti se někde ukázat a diskutovat o divadle. Takže má jméno určitě nejvyšší."

Na programu pětasedmdesátého Hronova je zhruba osm desítek představení a do soboty tu vystoupí na čtyři sta herců. Letos se podle Milana Strotzera z pořádajícího Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu NIPOS - ARTAMA na Hronov probojovalo 36 souborů:

Hronov

"Dostávají se na něj tak, že se čerpá z mnoha různých zdrojů, z druhových přehlídek. Počíná to už krajskými přehlídkami, poté jsou celostátní, a z nich se vybírá to nejzajímavější na Jiráskův Hronov. Jsou to soubory z celé republiky, z Moravy, Slezska i z Čech, ale také ze zahraničí. Například z Německa, Itálie, jižních Tyrol, z Ruska, z Polska a tradičně také ze Slovenska."

A právě tyrolský soubor patřil podle Milana Strotzera letos k nejlepším.

"Velice zajímavou inscenací byl soubor z jižních Tyrol, z německy mluvící oblasti, nicméně slova tu nehrála roli. Hráli klauniádu, ale excelentní, pod názvem Veliká stolice. Bylo tu zajímavé představení Bílého divadla z Ostravy, které se hrálo v plenéru jako jakási lidová veselice s řetězovým kolotočem pod názvem Z tohoto obrazu už nikdy neodejdu. Čeká nás ještě velice zajímavé představení Divadelního souboru Jana Honsy z Karolinky. Je to původní text režiséra souboru Martina Františáka Doma. Takže se máme na co těšit."

O dalších představeních, která ho na letošním Hronově zaujala, se zmiňuje publicista Miroslav Ponomarev:

"Jsou tady nejrůznější divadelní žánry. Například soubor Střípek z Plzně zahrál loutkovou pohádku, o které lze říci, že to byla téměř detektivka. Detektivku, ale poněkud zvláštním způsobem formálně zpracovanou, nabídlo také Divadlo Kámen Praha. Soubor Vosto5 zinscenoval zase na jevišti jeden vymyšlený noční rozhlasový pořad. Byla tady už i klasika, a to Kroužek divadelních ochotníků z Hvozdné. Ten nabídl klasické drama české spisovatelky Gabriely Preissové Gazdina roba."

Jiráskovo divadlo v Hronově

Ne všechna představení se ale divákům líbí. Miroslav Ponomarev připomíná, že z některých experimentálních inscenací diváci občas i odcházejí. Zejména mladším divadelníkům se zase Jiráskův Hronov zdá příliš konzervativní:

"Dokonce se koná takový konkurenční festival, jmenuje se Lojzíkův Machov. Nemá to být žádný Antihronov, jsou tam ale dva soubory, které se do Hronova nedostaly právě proto, že byly možná až příliš experimentální. Tak právě tam se tito divadelníci představí."

Pořádání tohoto vzdorofestivalu v Machově vítá divadelní kritik Vladimír Hulec:

"Já jsem tomu hrozně rád, že v rámci Hronova se připojují různé skupiny, které tady taky chtějí ukázat svou práci. A třeba jinou, než vyberou přehlídky. A letos dokonce skupina kolem Josefa Tejkala, Černí šviháci z Kostelce nad Orlicí, nebyla letos na Hronov vybrána. Tak založili jakýsi vzdorofestival v obci Machov, kam pozvali podobné skupiny, a chtějí ukázat, že to jejich divadlo je možná zajímavější."

Součástí každého Jiráskova Hronova je i řada seminářů, dílen a workshopů pro amatérské divadelníky.

"Zájem o festival mají zejména mladí lidé, a nejen o představení, ale také o divadelní dílny. Jsou to takové workshopy, v nichž mají příležitost se leccos z divadelního řemesla naučit. A každý den jsou také takzvané problémové kluby, kde odborníci s jednotlivými soubory, které na festivalu vystoupily, rozebírají, co dělají dobře, co špatně, a jak by to mohlo být lepší,"říká Miroslav Ponomarev.

"Dokonce letos jsme asi dosáhli rekordu v různých možnostech. Celkem je letos na Jiráskově Hronově šestnáct různých příležitostí ke vzdělávání. Je v tom třináct tematických seminářů, zaměřených na jednotlivé divadelní disciplíny: na režii, na jevištní řeč, na pohyb a tak dále. Vedle toho funguje rozborový seminář, který reflektuje inscenace, které návštěvníci viděli předchozí den. Je tu ale i taková řekl vysoká škola divadelního myšlení a uvažování o možnostech divadla, nazvaná Problémový klub, který už nehodnotí problémové inscenace, ale ty jsou spíš zdrojem témat, nad kterými se provádí pak rozprava a hloubá se nad, co funguje a nefunguje. Je tady ale i dílna u nás známého ruského režiséra Sergeje Fedotova. Je to velice rozmanité. Je tu asi na tři sta seminaristů," uzavírá Milan Strotzer z pořádající Artamy.

Letošní Jiráskův Hronov končí 13. srpna.