Prameny Amazonky černé na bílém (i s barvami)

V Knihovničce Radia Praha se dnes budeme věnovat knize K pramenům Amazonky. Publikace prezentuje výsledky desetileté práce týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ti jako první na světě detailně zmapovali těžko dostupnou velehorskou oblast na jihu Peru a s pomocí moderních přístrojů lokalizovali prameny největšího světového veletoku. Editorem díla a hlavním autorem je hydrolog Bohumír Janský, host dnešní Knihovničky. Otázky klade Vilém Faltýnek.

Pane Janský, možná nás v tuto chvíli poslouchají krajané, kteří mají Amazonku takříkajíc nadosah a vědí, o čem je řeč. Pro ty ostatní: přibližte několika slovy Amazonku, co je pro vás Amazonka?

"Amazonka je úžasná řeka, všechna nej, která by si člověk mohl vzpomenout, pro ni platí. Je nejdelší, má největší plochu povodí, největší průtok... je to například 1200 Vltav co do množství vody. Její povodí by překrylo celou Evropu včetně Středozemního a Baltského moře. Pro Evropany je to něco, co nemá obdoby."

Vy jste tedy objevil skutečné prameny této řeky. Mohli bychom se teď společně pokusit najít prameny vašeho zájmu o Amazonku?

My jsme zjistili, že Amazonka pramení někde úplně jinde. Je to na jihu Peru, v pohoří Cordillera de Chila a když se takto Amazonka změří, je o víc než 500 km delší než africký Nil, který se kdysi udával jako nejdelší řeka světa. Amazionka vzniká na území Peru soutokem řek Maranon a Ucayali a jestliže se její délka vezmě po Maranonu, jak to řekl Fritz, tak by byla o 537 km kratší. My jsme tedy vyměřili ten druhý zdroj, řeky Ucayali a Apurimac a tam kde pramení horskými řekami a říčkami Apurímac, tam jsme to všechno změřili. Myslím, že to, co jsme vyzkoumali my, je konečné dohledání pramenů a že už to nemůže být nikdy změněno."

Proč to dohledání neprovedli před vámi sami Peruánci?

"Sám jsem s nimi o tom mnohokrát diskutoval. Jednak: První mapy území Peru (představme si tu obrovskou rozlohu, je destkrát větší než bývalé Československo) jsou z roku 1960. Zhruba z této doby mají i snímky z letadel. Takže teprve tehdy zjistili, že Ucayali je delší než Maranon."

Není ten problém v nedostupnosti terénu?

"Ten terén je velmi nedostupný. Neexistují turisté, kteří by do toho území někdy přišli. Z města Arequippa se tam jede 12 hodin terénním autem, přičemž tak půlku úseku nejsou vlastně žádné cesty. Jede se řečištěm řek, cesta se musí hledat, jeli jsme přes bažiny. Jeli jsme v době, kdy na jižní polokouli vrcholila zima, takže ty bažiny byly zamrzlé. Jinak bychom se tam utopili. Abychom přesně řekli, tato řeka je Amazonka, ta má největší průtok a největší povodí, taková jsou kritéria, tak musíme do terénu. Nezjistíme to jen z leteckých a družicových snímků. Musíme si vzít přesné přístroje a s jejich pomocí a se skupinou studentů jsme to měřili během dvou expedic v roce 1999 a 2000."

Co všechno v té knize čtenář najde? Je to odborná publikace nebo cestopis?

"Měla by oslovit všechny. My jsme ji rozdělili na dvě poloviny, první je na bílém papíře, tomu bude rozumět každý, protože je napsaná dobrodružným, populárně vědeckým jazykem. Je tam historie objevování Amazonky, historie plaveb, historické mapy. Druhá polovina shrnuje výsledky naší vědecké práce, ale i ta je myslím psána přístupným jazykem. - Před námi tam nebyly mapy, my jsme udělali první mapy svého druhu: zeměpisnou, topografickou, hydrografickou, vymapovali jsme všechny řeky. první mapa půd, rostlinstva, prostě je to monografie celé zapomenuté odlehlé oblasti, o které Peruánci nic nevěděli."