Z krajanského tisku
Bulletin "Proč", který vychází jako občasník českých krajanů v australském Melbourne, informuje o sporu, který vládne v místním Sokole. Skupina podporující ozdravění Sokola, která občasník publikuje, kritizuje praktiky současného vedení Sokola. To podle jejího mínění neoprávněně vyloučilo několik členů Sokola a odmítá přijímat nové, neinformuje řádně o své činnosti a o finančních záležitostech Sokola. V Národním domě v Melbourne jsou rušeny kroužky a zájmové aktivity krajanů, které tam trvaly léta.
Bulletin "Proč", který vychází jako občasník českých krajanů v australském Melbourne, informuje o sporu, který vládne v místním Sokole. Skupina podporující ozdravění Sokola, která občasník publikuje, kritizuje praktiky současného vedení Sokola. To podle jejího mínění neoprávněně vyloučilo několik členů Sokola a odmítá přijímat nové, neinformuje řádně o své činnosti a o finančních záležitostech Sokola. V Národním domě v Melbourne jsou rušeny kroužky a zájmové aktivity krajanů, které tam trvaly léta. "Vedení Sokola má konečně otevřené dveře k pronajímání prostor pro cizince. Byl ale Národní dům vybudován našimi předky pro tyto účely? ... Dávali naši krajané svou dobrovolnou práci, materiál a finanční příspěvky na tyto účely?... Národní dům má sloužit nám, Čechům a Slovákům, naší velké veřejnosti," píše se v občasníku Proč.
Zpravodaj "Naše řeč", který vydává Česká beseda v chorvatské Rijece, píše ve svém posledním čísle i o historických kontaktech mezi českými zeměmi a Chorvatskem. Kromě základního historického přehledu o vývoji vztahů mezi Čechy a Chorvaty od dob Marie Terezie až po dnešek je tu i stať o známém pražském primátoru z dob meziválečného Československa Karlu Baxovi. Ten měl k Chorvatsku velmi blízko, v r. 1904 se oženil s Chorvatkou Amélií Jurkovičovou, se kterou se seznámil na Kongresu slovanských žurnalistů v Opatiji. Paní Baxová později v Praze založila Alexandrovu kolej, ve které našli domov jugoslávští studenti, kteří studovali v Praze. Sám Baxa se jako právník a jako dlouholetý pražský primátor stavěl proti hitlerovskému fašismu a v knize Červená ruka popsal i svůj nesouhlas se stalinským komunismem. Zemřel v r. 1938, jeho bratři zahynuli za heydrichiády.
Vídeňské Svobodné listy píší o nezvyklé roli rakouského prezidenta Heinze Fischera. 1. července se totiž v rakouském Retzu při zahájení kulturního festivalu setkal s českým exprezidentem Václavem Havlem a sám četl z německého překladu Havlových "Dopisů Olze". Fischer také koncem června přijal vítěze literární soutěže žáků Rakouského gymnázia v Praze, kteří psali práce na téma "Česká republika a Rakousko - dobří sousedé ve společné Evropě". Ve stejný den přijal na Pražském hradě vítěze této soutěže z vídeňské Komenského školy i český prezident Václav Klaus.
