Týden v ČR
Ohlédnutí za událostmi uplynulého týdne připravila Martina Lustigová.
Politici se shodli, že není dobré tlačit na země, které ještě ratifikaci nepodstoupily, aby urychleně dokument schvalovaly. Naopak, podle nich nastal čas na přemýšlení a reflexi. "Teď je potřeba čas reflexe a také přiblížit Evropskou unii více občanům. Učinit Evropskou unii víc sexy," uvedl ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Státy nyní si nyní mohou tempo ratifikace přizpůsobit svým potřebám. Pokračuje premiér Jiří Paroubek: "Kdo chce, bude pokračovat v ratifikačním procesu. Ale budou i jiné státy, které se mohou rozhodnout jinak - že tedy získají jakousi přestávku a budou v ratifikačním procesu pokračovat po přestávce."
A Česká republika? V Praze se v nejbližších hodinách a dnech povedou klíčová jednání, z nichž vzejde dohoda, jak dál postupovat. Podle čtvrtečního vyjádření premiéra Paroubka by ideálním termínem pro ratifikaci euroústavy byl přelom let 2006 a 2007.
A Jiří Paroubek? Jan Hartl ze Střediska empirických výzkumů STEM upozorňuje, že obliba premiéra souvisí se změnou jeho mediální prezentace: "Se změnou role se Jiří Paroubek velmi zviditelnil a to je také hlavním zdrojem toho, že tak velmi poskočil v popularitě." Z dlouhodobého sběru dat ovšem podle Jana Hartla vyplývá, že noví premiéři časem oblibu ztrácejí: "Bývá pravidlem, že tak jak jsou premiéři nuceni dělat i některé nepopulární kroky, tak jejich popularita pozvolna upadá nebo koroduje. Ale uvidíme. Tam vždycky záleží na konkrétní osobnosti." O tom, kdo se stane sociálnědemokratickým volebním lídrem, se s konečnou platností rozhodne až na podzim.
Na klady a zápory vládního návrhu na snížení daní se ptáme ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka: "Já se domnívám, že kladem je samotné snížení daňové zátěže, protože si musíme uvědomit, že žijeme v prostředí, kde konkurujeme i ostatním zemím, a náklady práce v České republice jsou skutečně relativně velmi vysoké. Záporem bych nazval to, že z tohoto návrhu je možné skrytě vyčíst určité blížící se volební období v tom smyslu, že vláda dává největší přínos zejména nízkopříjmovým skupinám. V příjmové skupině někde mezi dvaceti a třiceti tisíci korunami měsíčně vidíme pozvolný úbytek výhod, které z tohoto návrhu vyplývají. Při profesní skupině nad třicet tisíc korun měsíčně je ten přínos spíše symbolický."
Opoziční občanští demokraté naproti tomu chtějí prosadit rovnou patnáctiprocentní daň: "Myslím si, že ten návrh ODS je plošnější, oslovuje v podstatě všechny skupiny obyvatelstva rovnoměrným způsobem, byť v tomto návrhu je naopak citelné zvýhodnění výše příjmových skupin a výhoda, která by byla pro níže příjmové skupiny, by byla relativně menší," míní Petr Zahradník.
