Na Staroměstském náměstí opět stojí mariánský sloup. Stavba, která budí rozporuplné emoce
Na Staroměstském náměstí v Praze po více než sto letech opět stojí mariánský sloup. Jde o repliku původního barokního sloupu ze 17. století, který tu stál mezi roky od roku 1650 až do roku 1918, kdy byl stržen davem lidí, kteří v něm viděli symbol habsburské monarchie. Nyní se zde sešli věřící a během vztyčování zpívali křesťanské písně.
Váňa chtěl sloup na náměstí začít instalovat už v loňském roce, dokonce se spolupracovníky odstranil část dlažby, ale neúspěšně. Neměl povolení k záboru a tak mu v instalaci zabránila policie. Pražští zastupitelé totiž obnovu sloupu několik let opakovaně odmítali. Až letos v lednu po dlouhé debatě nakonec zamítavé stanovisko revokovali. V návaznosti na toto rozhodnutí magistrátní Technická správa komunikací povolila stavbě zábor veřejného prostranství.
Necelý měsíc poté pak začala stavba. Podle původních plánů měla být dokončena až v září, ale naonec se to povedlo o čtvrt roku dřív. Harmonogram totiž počítal s měsíční pauzou kvůli velikonočním trhům, které se každoročně na Staroměstském náměstí konají. Letos ale byly v důsledku opatření proti šíření nového zrušeny a stavba tak pokračovala bez přerušení.První červnovou středu se přišli podívat na základy mariánského sloupu františkáni z celých Čech i Moravy a o den později za velké pozornosti médií dokončovací práce pokračovaly. Po vztyčení sloupu a jeho osazení sochou panny Marie zněly Staroměstským náměstím katolické písně jako třeba Ave Maria. Někteří lidé jsou přesvědčeni, že modlitby u mariánského sloupu přinesou do země lepší časy.
Podle Váni zbývají ještě drobné práce, například dlažba mezi balustrádou a soklem. Do prázdného prostoru ve střední části sloupu pak bude uchycen obrázek panny Marie, který byl původním smyslem sloupu - lidé se k němu chodili modlit. To se stane při církevní slavnosti letos 15. srpna.
Rozporuplné emoce
Mariánský sloup na Staroměstské náměstí v Praze nechal postavit císař Ferdinand III. jako znamení díků za ukončení třicetileté války a porážky švédských vojsk. Krátce po vyhlášení Československa, 3. listopadu 1918, by stržen davem lidí, kteří v něm spatřovali symbol svržené habsburské monarchie. Šlo o plánovanou akci, ke které se přihlásil spisovatel a slavný anarchista František Sauer a další osobnosti z pražské bohémy. Se strhnutím pomáhali i hasiči. Komunisté později ve své propagandě tvrdili, že se akce zúčastnila i mladá Milada Horáková, což nebyla pravda.Každopádně hned po svržení sloupu začaly snahy o jeho obnovu. Zastavil je až komunistický převrat v roce 1948. V roce 1990 pak byla založena Společnost pro obnovu mariánského sloupu. Ne každý ale s jeho obnovou souhlasí. Proti obnovení sloupu vzniklo dokonce i několik petic.
Zatímco jeho zastánci jej vnímají jako symbol vděčnosti za záchranu Prahy před švédskými vojsky a ukončení třicetileté války a významné barokní umělecké dílo, pro další jde o symbol habsburské nadvlády a s tím spojenou násilnou rekatolizaci země, která způsobila vlnu emigrace. Důvod proti obnově odpůrci spatřují také v tom, že jej strhl dav krátce po vzniku Československé republiky.
Historie mariánského sloupu
Základní kámen mariánského sloupu byl položen 26. dubna 1650, hotový sloup vysvětil pražský arcibiskup kardinál z Harrachu 13. července 1652 za přítomnosti císaře Ferdinanda III. a jeho syna Ferdinanda IV. Šlo o 14 metrů vysoký korintský sloup s dvoumetrovou pozlacenou sochou Panny Marie na vrcholu. Sloup patřil k nejstarším barokním sloupům v Evropě. V rozích stály čtyři skupiny andělů zápasících s ďábly, kteří reprezentovali dobové neštěstí jako válku, hlad, mor a kacířství. Jeho autorem byl barokní sochař Jan Jiří Bendl.