Sokolové ze Solothurnu nesmí na sletu chybět
Nácvik na Všesokolský slet je v plném proudu a své sestavy nacvičují i krajané v zahraničí.
Malebné švýcarské městečko Solothurn v úpatí pohoří Jura na řece Aara se stalo domovem stovek Čechoslováků.
„Po roce 1968 nás přišlo do Švýcarska asi 15 tisíc, potom se to zredukovalo, protože lidé šli dál do Ameriky, Kanady apod., zůstalo nás asi 12 tisíc,“ říká Eva Svobodová, která emigrovala spolu s manželem Jiřím. Dnes oba patří mezi velmi aktivní členy místní krajanské komunity. „V kantonu Solothurn zůstalo hodně lidí, protože tady byly dvě velké fabriky, podobně tomu bylo ve Winterthuru nebo v Curychu.“
Pan Svoboda doplňuje statistiku. „Bylo nás tady kolem 500. Jen v naší vesnici Zugwill se usadilo 120 Čechoslováků.“
Právě v Zugwillu se v klubovně v domě manželů Svobodových schází i další lidé ze zdejší početné krajanské komunity, abychom zavzpomínali nejen na první roky po příchodu do Švýcarska.
„Samozřejmě, dokud jsme se nedomluvili, tak jsme vyhledávali společnost, která mluví stejně, a proto jsme se dali my Češi dohromady. A teď už to doklepeme, smějí se dobře naladění „osmašedesátníci.“
Spolek, v jehož rámci se začali krajané scházet, byl Sokol. Místní sdružení založili v roce 1970 a funguje dodnes.
„Máme devět poboček, ale samozřejmě s věkem člověk už nemůže tak cvičit jako dříve, takže je nás stále méně. Aktivních je nás dnes kolem dvou stovek. Máme v Sokole i pár malých dětí, vnoučata sokolů. Je jich málo, ale jsou.“
Teď už běží naplno nácvik na Všesokolský slet, který se uskuteční v létě v Praze na počest 100. výročí založení republiky.
„Jde to velice pomalu, ale my to zvládneme. Máme ještě čas“, je přesvědčená Eva Svobodová. I její zásluhou tak švýcarská župa nebude ani letos na všesokolských slavnostech rozhodně chybět.
