Rouška, nebo ústenka?
Slovo rouška se skloňuje v současnosti každý den. Určitě jste zaznamenali i výraz ústenka a možná si položili otázku, jaký je mezi těmito výrazy rozdíl? V cyklu Hezky česky jsme se vydali za odpovědí.
Oba výrazy - rouška i ústenka jsme mohli například slyšet v internetové zdravici Zdeňka Svěráka s písní Není nutno, kde Svěrák tvrdí, že roušku nosí, jen když jde ven, a že by chtěl poděkovat „těm, co šijí tyto ústenky“. Ve stejném videu použije i výraz náhubek, ale pouze k humornému připodobnění této zdravotnické pomůcky k psímu náhubku, když říká, že „oba (= kameramani) mají dokonalé náhubky a stojí v bezpečné vzdálenosti“.
Pojďme se tedy podívat na tyto výrazy zblízka a ověřit, zda se používaly i dříve ve stejném významu jako dnes.
Začneme nahlédnutím do dvou slovníků z 20. století, a to konkrétně Příručního slovníku jazyka českého a Slovníku spisovného jazyka českého. V nich se shodně dočteme, že rouška je zastaralý knižní výraz pro „kus látky z jemnější tkaniny, který něco zahaluje či pokrývá“ – tedy to, co bychom dnes spíše nazvali závojem. Pokud zalistujeme ve starší literatuře, dočteme se například o „městských panenkách, jež si zavíjely hlavy rouškami“, že „oltář černá rouška kryje“ či že „nebesa se zahalila šedou rouškou“. Tuto metaforu ve své poezii mimochodem použil Karel Jaromír Erben.
Pak se však slovníky ve svých výkladech liší. Zatímco v Příručním slovníku jazyka českého se dozvíme, že rouška kromě výše uvedeného významu označovala v medicíně „sešité větší části řídké tkaniny používané při operacích k vysoušení či ochrannému obkládání odkrytých orgánů“. Později vydaný Slovník spisovného jazyka českého tvrdí, že se výraz rouška používá v medicíně pro „sterilní tkaninu k ochraně před infekcí“, a jako příklad uvádí roušku k ochraně úst či nosu, tedy to, co známe dnes. Vidíme tedy, že i když se výraz rouška používal již dříve, ještě do poloviny minulého století i v rámci medicíny označoval něco jiného než dnes.
A jak je to s ústenkou? Možná bychom se divili, ale přibližně do poloviny minulého století se tímto slovem označovala špička dýmky nebo cigaretový náustek. Kdybychom tedy chtěli tehdy koupit v obchodě cigarety s ústenkou, nedostali bychom od prodavače zdravotnickou pomůcku. I zde se však setkáváme s dalším významem: ústenkou se dříve označovala i součást ochranných protiplynových přístrojů, která se vkládala do úst. V mladším Spisovném slovníku jazyka českého pak ještě do třetice najdeme slovo ústenka ve významu, který již známe: jako synonymum ochranné roušky pro ústa a nos.
Zjistili jsme tedy, že v minulém století mělo slovo rouška původně mnohem širší význam, což nám může potvrdit i v současnosti stále užívaná bederní rouška. Věc označovaná výrazem ústenka se naopak výrazně proměnila. Ve smyslu zdravotnické pomůcky se dnes používá především v odborné literatuře: nejčastější výskyt zaznamenáváme v časopisu Sestra a novinách Zdravotnictví a medicína, které jsou zaměřeny na pracovníky ve zdravotnictví. Se slovem ústenka se můžeme setkat i v publicistice: ve svých článcích ho používají i Mladá fronta DNES, Právo či Deníky Bohemia.
Výraz ústenka je tedy oproti roušce odborný, což potvrzuje i článek Deníku z roku 2009 o šíření prasečí chřipky: „(…) rouška neboli odborně chirurgická ústenka, která by měla chránit pacienta před nákazou prasečí chřipky (…)“.
Závěrem už jen zbývá popřát nám všem co nejrychlejší zotavení z koronavirové krize, pozitivní myšlení a brzké odložení oné zdravotnické pomůcky, ať už ji nazveme jakkoli!
Cyklus Hezky česky vznikl ve spolupráci se studenty FF UK pod vedením Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a Ústavu bohemistických studií, konkrétně doc.PhDr. Ivany Bozděchové, CSc. a PhDr. Svatavy Škodové.
Související
-
Hezky česky
Jazyk se vyvíjí, nové technologie, novinky, aktuální dění přinášejí nové výrazy, některá odvětví i vlastní slang. Proměnám slovní zásoby je věnovaný cyklus Hezky česky.
