Čeština je těžký jazyk, ale když máš dobré učitele a snažíš se, jde to, říká jedna z výherkyň olympiády pro české děti z ciziny
Výherci a výherkyně pátého ročníku olympiády pro žáky českých škol v zahraničí si už odnesli své ceny a diplomy. Slavnostní předání se uskutečnilo v rámci jubilejního XV. ročníku konference českých škol v zahraničí v Černínském paláci v Praze a bylo vidět, že děti měly z ocenění velkou radost. Je vidět, že to funguje, že v nich učitelé v zahraničí pěstují pocit české hrdosti, shodují se organizátoři.
Jednou z oceněných 5. ročníku Olympiády v českém jazyce pro žáky českých škol v zahraničí byla i Amélie Wing ze školy T.G. Masaryka v Bostonu. Umístila se na třetím místě v kategorii žáků 5. až 7. třídy.
„Přihlásila mě máma. Řekla toto je česká olympiáda pro mezinárodní děti, abych to zkusila, abych uviděla, jak to dopadne, jestli z toho něco bude. A bylo.
Je čeština těžký jazyk?
Je to docela těžký jazyk. Není to jedna z nejlehčích věcí, ale když máš dobré učitele anebo když pro to hodně pracuješ a chceš, abys to dostala a naučila ses to správně, tak to jde a jde to dobře.
Kdo ti nejvíc pomáhá s češtinou maminka, nebo ve škole?
Nejvíc maminka. Mluvím s mamkou doma jenom česky, ale táta je Američan, tak když je táta v místnosti, musíme mluvit anglicky, aby rozuměl a věděl, o čem si povídáme. Ale jinak mě mamka začala učit česky od chvíle, co jsem začala mluvit, tak jsem se naučila mluvit česky úplně malinká.
Příští rok se zase přihlásíš na olympiádu?
Uvidíme. Možná, když na to bude čas, tak jasně. Byla to dobrá zkušenost. A kdo ví, třeba dostanu lepší než třetí místo. Možná to bude i první,“ dodává s úsměvem Amélie.
Olympiádu, která je určena žákům s českými kořeny žijícím dlouhodobě v zahraničí, organizují Ivana Cechlová a Kateřina Malečková.
„Není to rozhodně testování znalostí a nějakých gramatických dovedností. Spíš naopak. Klademe důraz na to, aby žáci prokázali jazykový cit, jak se v češtině orientují, jak rozumí, hodně to je založené na práci s textem, jeho porozumění, interpretace.“
„Poslední dva nebo tři ročníky se snažíme olympiádu nějak tematicky zpracovávat, připomínat třeba důležitá výročí. Například teď měl výročí úmrtí i narození Jaroslav Hašek, takže jsme tam zapojili různé ukázky, samozřejmě takové, aby byly pro děti srozumitelné, aby se seznámily s Haškem, se Švejkem. V loňském roce jsme vytěžili výročí Emila Zátopka. Použili jsme třeba i ukázky z tvorby Oty Pavla. Takže se takto mohou seznamovat s českými reáliemi a s významnými osobnostmi a možná třeba i učitelé potom na to navážou a pak celá třída, nejenom, ti, kteří dělají olympiádu, se takto dozví něco navíc,“ prozradily.
Podle obou zájem o účast na olympiádě v českém jazyce pro žáky českých škol v zahraničí stále roste.
„Když jsme to začaly organizovat, daly jsme jakousi volnou ruku, co se týká výběru žáků. Mohl se přihlásit kdokoli. Ale měli jsme strašně moc soutěžících, takže oprava prací byla šílená. Museli jsme to omezit. Teď je na školách, aby si provedly svoje školní kolo, každá pak může nominovat v každé kategorii maximálně dva žáky, to se jedná o české školy bez hranic, tedy ty certifikované, partnerské a ostatní školy, spolky a organizace mohou nominovat jednoho žáka za kategorii. Nicméně vidíme, že počet zájemců vzrůstá.“
Myšlenka olympiády je skvělá
To potvrzuje také letošní ročník olympiády, kterého se zúčastnilo 17 škol a zhruba 50 malých češtinářů.
„Myslím, že myšlenka spolku Česká škola bez hranic toto zrealizovat je skvělá, protože v Česku olympiáda v českém jazyce samozřejmě taky probíhá a má daleko delší tradici, ale je určena až pro žáky osmé a deváté třídy a potom pro středoškoláky, zatímco tady se děti mohou účastnit už od druhé třídy. A třeba to může někoho k češtině víc připoutat, je to motivace pro ně, že mohou soutěžit, srovnávat se a je tam něco takového atraktivní, prestižního vlastně pro všechny.“
„Myslím, že jsou hrdí, že mohu reprezentovat školu a dobře. Je tady vidět, že to funguje, že v nich učitelé v zahraničí pěstují pocit nějaké české hrdosti a že jsou rádi, že vlastně uspěli a reprezentovali tu školu,“ shodují se Ivana Cechlová a Kateřina Malečková, které obě mají také zkušenost s výukou na českých školách v zahraničí.
Kateřina Malečková několik let působila v Paříži v České škole bez hranic a rok v Austrálii v československé škole. Posledních několik let pak vyučovala na univerzitě v Provence a zároveň tam působila v české školičce. Ivana Cechlová učí už šest let v České škole bez hranic v Paříži.
„Musím přiznat, že jsem spokojenější s tím, co dělám teď, než s ním, co jsem dělala předtím. To znamená, teď učím češtinu v zahraničí a vidím v tom větší smysl pro mě vůbec celkově pro mou práci, pro mou činnost, než když jsem učila třeba češtinu v Česku,“ přiznává.
Související
-
Hezky česky
Jazyk se vyvíjí, nové technologie, novinky, aktuální dění přinášejí nové výrazy, některá odvětví i vlastní slang. Proměnám slovní zásoby je věnovaný cyklus Hezky česky.
-
