S vodou nebojujte, staňte se její součástí, radí otužilec Petr Fuksa
Otužování se v poslední době stává fenoménem. A to především v době koronaviru, kdy jsou zavřená sportoviště.
Jedním z příznivců otužování je Petr Fuksa, který prozradil, jak se této zálibě začal věnovat.
„Byla to tak trochu náhoda. Trénuji a aktivně hraji pétanque. V září se v západních Čechách konal turnaj a bylo tak chladno, že jsem ke konci dne měl problém hodit byť jedinou kouli. Říkal jsem si, že je třeba s tím něco dělat. O tři týdny později mi kamarád poslal zprávu, ve které psal, že se byl otužovat v Dánsku. Ptal se, jestli by někdo neměl chuť s tím začít. Tři nebo čtyři lidi včetně mě se do toho rozhodli jít. Začali jsme v polovině října. Od té doby se otužuji každý den.“
Jak to funguje? Nemůžete se přeci jen tak ponořit do ledové vody…
„Doporučuje se začít na konci léta, buď ke konci srpna, nebo v září, kdy ještě venku i ve vodě převládají příjemné teploty. Tělo si totiž zvyká pomalu. My jsme začali 18. října, ale měli jsme štěstí, protože ještě bylo docela příjemné počasí. I když to bylo v některých dnech náročné, rychle jsme si zvykli.“
Co bychom měli dělat před tím, než se z vody zase vynoříme?
„Důležitá je příprava před vstupem do vody. Je dobré se trochu zahřát, zaběhat si, zacvičit, rozhýbat ruce. Je třeba, aby krev kolovala a rozvedla tak teplo po celém těle. Základem je pak dýchání. Před vstupem do vody se musíte připravit, zhluboka dýchat a nezadržovat dech v horní části těla. Když to neuděláte, zkusíte si to jednou dvakrát a řeknete si, že to pro vás není. Se správným dýcháním je pobyt ve studené vodě snazší.
Vynořením z vody proces ještě nekončí, spíš navazuje na to, co se děje ve vodě. Vylezete z vody ven, cítíte se uvolněně, můžete si dát horký čaj, zabalit se do ručníku a pak se v klidu obléct. Není třeba to nijak urychlit. Jestli je vám zima a oblečete se moc rychle, akorát si udržíte chlad v těle.“
Existují ještě nějaké další praktické rady, které je potřeba dodržet, aby otužování šlo dobře?
„Zaprvé je důležité jít do vody klidně. Nesmíte se ale zastavit. Nejhorší je se zastavit a čekat 5 nebo 6 vteřin a začít si uvědomovat, že vám je zima. Zadruhé je důležité si vzít čepici, protože teplo vychází od hlavy. A nakonec je nutné z vody vylézt předtím, než se začnete třást, jinak to může být nebezpečné.“
Od října se otužování věnujete každý den. Jak dlouho ve vodě zůstáváte?
„Ideální je, když svítí sluníčko. Když můžu, dívám se na předpověď. Vždy je mnohem příjemnější, když svítí slunce, i když jsou venku -2°C nebo -3°C, než kdyby sluníčko nesvítilo a venku bylo 7°C nebo 8° C. Doba ponoření je individuální, a tak by to mělo i zůstat. Nejde o soutěžení s přáteli nebo se sebou samým. Pokaždé je to jiné. Většinou ve vodě vydržím tak 5 minut. Někdy 7 až 8 minut, jindy jen 4 minuty. Nejdůležitější je vydržet alespoň tu minutu. Nejhorších je prvních 20 vteřin: je důležité svůj mozek přesvědčit, že to není tak strašné. Po minutě si tělo zvykne a už to jde samo. Když nezvládnete těch 15 nebo 20 vteřin, nic vám to nedá. Je to výjimečný pocit, ale to je asi tak všechno.“
Již před tím, než se v poslední době stalo otužování pro mnoho Čechů koníčkem, tu existoval Memoriál Alfreda Nikodéma neboli každoroční vánoční plavání ve Vltavě. Jak vnímáte toto nadšení zimním plaváním?
„Je pravda, že je tato akce známá. Pamatuji si, že jsem ji už od mládí sledoval v televizi. Ale nikdy mě nenapadlo, že se tomu budu věnovat taky. Máte pravdu: je to současný trend. Od začátku loňského vypuknutí pandemie není možné provozovat velkou řadu sportů. Lidé hledají způsob, jak posílit imunitu. Otužování je z tohoto hlediska zajímavé. Také jsem si všiml, že se stalo trendem. Myslím, že to má stejný efekt jako běhání: když s tím začnete, máte pocit, že všichni kolem vás to dělají také. Je ale pravda, že spousta lidí teď na sociálních sítích sdílí fotky nebo videa z otužování.“
Trochu osobnější otázka. Jak se během plavání ve studené vodě cítíte?
„Není třeba s vodou bojovat. Musíme si říct, že voda nás léčí, obklopuje a je naší kamarádkou. Když se do vody ponoříte, je třeba si uvědomit, že je to příjemné, prospěšné vašemu tělu, a že si tím čistíte mysl. V tom okamžiku jste součástí vody a ta chvíle je magická: myšlenky přichází a cítíte se ve vodě opravdu dobře, i když má třeba jen 4°C nebo 5°C,“ řekl pro Radio Praha International otužilec Petr Fuksa.
Na konci února se do Vltavy a Lipna ponoří stovky otužilců
Velká otužilecká akce se plánuje na konec února. Do Vltavy nebo Lipenské přehrady by se mělo ponořit několik stovek otužilců. Stane se tak při zápisu do české knihy rekordů.
Otužilci se ponoří do řeky a přehrady na osmi různých místech. Otužování se v okolí Lipna věnuje stále více lidí. Proto například ve Frymburku na přehradě vznikla speciální klec s dřevěným ochozem umístěná v díře do ledu, ve které se mohou zájemci připravovat na únorovou akci.
