Očkování v Česku se otevírá dalším ročníkům, na vakcínu se ale čeká i týdny
Na vakcínu proti covidu-19 v Česku postupně získávají nárok další skupiny obyvatel. Od 28. dubna se mohou registrovat lidé mezi 55 a 59 lety. Někde ale na termín už téměř dva měsíce čekají senioři nad 80 i nad 70 let. Očkování v Česku začalo na konci prosince 2020. Od té doby bylo naočkováno zhruba 10 procent populace.
Ministerstvo zdravotnictví pouští od Velikonoc další věkovou skupinu k registraci přibližně po týdnu. V každé další se může přihlašovat pět ročníků, zhruba 650 tisíc lidí. Podle premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše by mělo být i pro další registrované dost vakcín.
„Tento týden měla dostat Česká republika rekordní množství vakcín, až 604 tisíc. Dokonce AstraZeneca by měla dodat konečně 146 tisíc,“ uvedl.
Premiér slíbil, že by všichni zájemci mohli být naočkováni nejpozději do konce srpna. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) je přesvědčený, že Česko stihne naplnit plán Evropské unie, aby v červenci bylo naočkováno 70 procent dospělých.
"Když budeme populaci proočkovávat tímto způsobem, mohli bychom do konce června otevřít hranici pro osoby starší 40 let. Přes prázdniny, podle toho, jaký bude zájem, už otevřeme (registrace) bez omezení věku,“ uvedl Arenberger. Záležet prý bude hlavně na dodávkách očkovacích látek.
Nerovnoměrné vytížení očkovacích center
Na vakcíny přitom na některých očkovacích místech stále čekají nejrizikovější skupiny obyvatel – přes 60 tisíc lidí starších 80 let, a dokonce přes 180 tisíc lidí starších 70 let. Drtivá většina z nich je registrovaná u praktických lékařů.
Problémem je ale také nerovnoměrné vytížení očkovacích center - některá mají kapacity volné, před jinými se v systému tvoří dlouhé pomyslné fronty. Mluvčí Národní agentury komunikačních a informačních technologií Lukáš Trnka Českému rozhlasu řekl, že nerovnoměrné zatížení center zatím kraje řeší rozesíláním SMS s doporučením jiného volnějšího očkovacího místa.
Ministerstvo zdravotnictví proto nyní řeší, jak nasměrovat lidi tam, kde se vakcíny dočkají dřív. Podle pražského koordinátora očkování by počet lidí v pomyslných frontách měl odpovídat kapacitě konkrétního očkovacího centra. „Když je tam kapacita 1000 očkovaných denně, tak by fronta neměla být větší než 2 až 2500 lidí. Pokud se přečerpá kapacita fronty před závorou u konkrétního očkovacího místa, nebude se do něj dát registrovat, pokud se zase počet lidí před závorou neuvolní tak, aby nevznikaly ty vysoké převisy,“ vysvětlil Českému rozhlasu.
„Centra, která mají nejvyšší převis lidí před závorou, jsme už zneviditelnili pro některé nově otevřené skupiny, například pro 55+ tak, abychom neumocňovali tu frontu,“ dodal.
Zájem o očkování
Podle průzkumu slovenské nevládní organizace Globsec patří Česko ve střední a východní Evropě k zemím, kde se chce největší část obyvatel nechat očkovat proti nemoci covid-19. Z deseti zkoumaných zemí se nejvíce procent obyvatel hodlá očkovat v Rakousku. Na druhém místě skončilo Slovensko, Česko bylo s 57 procenty třetí. V Česku jsou podle průzkumu očkování výrazněji nakloněni starší obyvatelé.
Z průzkumu také vyplynulo, že Češi také na rozdíl od Slováků nejsou nakloněni ruské vakcíně Sputnik V. Očkování touto látkou by zvolily jen tři procenta obyvatel Česka. Naopak na Slovensku by se Sputnikem V nechalo očkovat až 15 procent obyvatel.
