Česko pozorovatelský status v Arktické radě nezískalo
Česku se nepodařilo získat pozorovatelský status v Arktické radě. Prostřednictvím ministerstva zahraničí si o něj zažádalo loni a zdálo se, že šance jsou dobré.
Česko má na Špicberkách od roku 2015 pracovní loď a výzkumnou i terénní stanici. Na českém území se konaly konference zaměřené na arktický prostor, a také festival o Arktidě, na němž vystupují kmeny domorodých obyvatel, jako jsou Sámové či Inuité.
Nezískání statusu výzkumy neohrozí
Fakt, že se Česku nepodařilo získat pozorovatelský status v Arktické radě, je pro vědce zklamání. Jejich výzkumy v Arktidě to však neohrozí, i když by status přinesl nové možnosti spolupráce, uvedla polární vědkyně Marie Šabacká z Jihočeské univerzity.
Podobně se vyjádřila i expertka na arktickou oblast Barbora Halašková z Masarykovy univerzity v Brně. Obě vědkyně se na přípravě žádosti o pozorovatelský status podílely.
Při posledním zasedání, 20. května v Reykjavíku, však podle Šabacké rada žádost neprojednala a odsunula o další dva roky. Nebyly posouzeny ani žádosti dalších zájemců - Irska a Estonska.
"Letošní šance se zdály vysoké, přesto jsme věděli, že to možná nevyjde. Každý z osmi členských států má právo veta a stačilo, aby jedna země nestála o naši přítomnost a naše žádost by byla zamítnuta. K hlasování se nakonec vůbec nedostalo a na jednání se řešily drastické dopady klimatické změny na Arktidu nebo obavy před vojenskými aktivitami v regionu a militarizací Arktidy," uvedla Šabacká.
Ministerstvo chce podle vědkyň podat další žádost
Marie Šabacká, bioložka zabývající se výzkumem mikroorganismů v polárních oblastech, míní, že Česko udělalo pro přijetí maximum, ale bohužel na to nyní "nebyly vhodné podmínky".
Ani jedna z odbornic však neuvedla, že by členskou zemí, která českou žádost zamítla, bylo Rusko. Server Novinky.cz v neděli napsal, že Rusko doporučilo českou žádost odložit, podle zdrojů z českých diplomatických kruhů ji však nevetovalo.
Šabacká také uvedla, že ministerstvo zahraničí i ministerstvo školství chtějí ve snaze o získání statusu pokračovat a v nejbližších letech podat další žádost.
Tuzemští odborníci se v Arktidě zaměřují například výzkum arktické kultury, geopolitických i bezpečnostních otázek souvisejících se změnami klimatu a dopadů klimatické změny. Kořeny českých výzkumů v Arktidě sahají až do poloviny 20. století.
Arktickou radu založily v roce 1996 Dánsko, Finsko, Island, Kanada, Norsko, Rusko, Švédsko a Spojené státy společně s šesti organizacemi zastupujícími původní arktické obyvatelstvo. Cílem organizace je společně řešit otázky udržitelného rozvoje oblasti a ochrany jejího životního prostředí. Jiné státy a orgány si mohou zažádat o pozorovatelský status, který jim umožňuje být součástí arktické komunity, ale bez možnosti přímého hlasování. Tento status zatím získalo 13 zemí.