Osudy skryté pod kameny. Oběti holocaustu připomínají v Česku další Stolpersteiny
Kámen, o který se má zakopnout (pohledem), kámen zmizelých nebo také Stolpersteine. Tak se říká dlažebním kostkám s mosazným povrchem, které v ulicích připomínají oběti holocaustu a nacistického režimu. První Stolpersteine byl v Česku položen v roce 2008 na pražském Josefově. Od té doby mosazných destiček se jmény v chodnících ve městech rychle přibývá.
„Zde žil Pavel Lederer, narozen 1924. Deportován 1942 do Terezína. Zavražděn 30. 1. 1943 v Osvětimi.“ Ze strohého nápisu na mosazné destičce v Slezské ulici na Vinohradech v Praze mrazí. V městech v Česku jsou takových pomníčků v dlažbě stovky.
Kameny zmizelých se umisťují do chodníků před dům, v němž nacisty zavražděný člověk naposled bydlel před deportací do koncentračního tábora. Vždy připomínají konkrétní osobu prostřednictvím textu, který je vyrytý do mosazné destičky.
Kostky vystupují nad povrch chodníku proto, aby kolemjdoucího přiměly klopýtnout, sklopit zrak a symbolicky se tak poklonit památce oběti, které je kámen věnován. „Je to kámen, o který je třeba zakopnout. Zastavit se u něj, podívat se a uvědomit si, co se stalo,” řekl předseda pražské židovské obce František Bányai.
Letos budou odhaleny další
V těchto dnech přibyly Stolpersteiny například ve Šlapanicích u Brna. Čtyři pozlacené dlažební kostky byly umístěny před domy Oldřicha Štěrby, Ambrože Richtera, Rudolfa Merhouta a Teodora Slouky. Jde o čtyři ze sedmadvaceti obětí, které ze Šlapanic pocházely. O připomínku osudů těchto lidí se zasadil místní kronikář Josef Kopecký a také student tamního gymnázia Jan Mikulka.
„U nás na gymnáziu máme v šestém a sedmém ročníku povinnou ročníkovou práci a já jsem se rozhodl věnovat se tomuto tématu, které mi nabídla třídní profesorka. Nyní plánuji, že by šly vytvořit i další kameny, že bychom nezůstali na těch čtyřech,“ řekl Mikulka Českému rozhlasu.
Další kameny zmizelých se letos objeví například v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Chocni, Dobříši, Dobrušce, Boskovicích nebo v Prostějově, kde stolpersteiny uloží na začátku července do dlažby spolek Hanácký Jeruzalém.
„Kameny budou uloženy na přelomu června a července, tedy v termínu, kdy před 79 lety bylo donuceno nastoupit více než 1200 lidí židovského původu z Prostějovska do transportů. Drtivá většina z nich byla ve vyhlazovacích táborech povražděna, a to včetně více než stovky dětí do 15 let. Domů se vrátilo 109 občanů,“ uvedla Jana Gáborová ze spolku Hanácký Jeruzalém.
Nacistické zvůli neunikli ani členové prostějovské sokolské organizace. „Památku jejich tří zavražděných členů uctíme společně s prostějovskou sokolskou organizací rovněž uložením pamětních kamenů,“ dodala Gáborová.
Myšlenka kamenů zmizelých (stolpersteine), vznikla v roce 1992 v Německu na počest židovských občanů, kteří zahynuli za druhé světové války během holokaustu. První kameny zmizelých vsadil v 90. letech v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně sochař Günter Demnig. Záhy se projekt přenesl do všech evropských zemí, včetně Česka.
