Koupele ve studené vodě, střídmá strava, štípání dříví – to nezní úplně jako program odpočinkového wellness pobytu. Nicméně především na omývání studenou vodou a obecně na vodoléčbě je založena sláva Lázní Jeseník. Štípání dříví a podobné aktivity jsou ze současného léčebného programu vyřazeny, dnes si můžete po koupeli zdřímnout v posteli nebo se jít projít do lesa.
Otázkou ovšem je, zde by s tím zakladatel lázní Vincenc Priessnitz souhlasil. „Priessnitz potřeboval, aby se pacienti po procedurách ve studené, odražené vodě zahřáli. Zahřát se fyzickou prací je lepší varianta, než se zahřát pod peřinou,“ – vysvětluje archivář Květoslav Growka. „Dodržování léčebného režimu Priessnitz nekompromisně vyžadoval, za jeho porušení neváhal Priessnitz z lázní vyhnat i jednoho z Rothschildů.“
To, že částí léčebného procesu byl za Priessnietze přísný režim, skutečně neznamenalo, že by snad Jeseník byl lázněmi pro chudé, kteří se nemohou dovolit rozkoš. Právě naopak, vídeňská smetánka byla Priessnitzovou hlavní klientelou.
První vodoléčebné lázně na světě
V čem spočívá léčebný efekt jesenických procedur se studenou vodou není dosud detailně vysvětleno. Nicméně studená vodoléčba opravdu pomáhá. Běžně se uvádí, že Lázně Jeseník byly první na světě, kde se začaly používat vodní procedury, což je něco jiného než starší pitné kúry z léčivých pramenů jako třeba v Karlových Varech. O věhlasu Vincence Priessnitze svědčí i to, že jeho jméno proniklo i jako obecné slovo do jiných jazyků. „Víte, jak se řekne polsky sprcha?“ – ptá se Květoslav Growka. „Přece prysznic!“
V dnešní podobě ozdravnému procesu v jesenických lázních také velmi pomáhá absolutně čisté prostředí. „Hned na nádraží jsem cítil, že je tady nějaký jiný vzduch. Nejenom čistý, ale člověk má pocit, jakoby vzduch voněl nebo měl lahodnou chuť“ – říká pan Josef z Prahy.
V Lázních Lipová léčili hladem a vínem
Jen čtyři kilometry od Jeseníku leží další slavné lázně, Lipová. Zakladatelem těchto lázní byl Johann Schroth. Jeho jméno je pro změnu zvěčněno v českém rčení „je na šrot“. Jak to k tomu došlo? K vodoléčbě Schroth přidal i ozdravnou dietu. Velmi originální dietu. „Schrothova metoda hladu“ totiž spočívala v kombinaci suchých housek a popíjení vína. Všechno ostatní, dokonce včetně vody, bylo zakázáno. Když lidé prosili byť jen jednu sklenici vody, odpověď přísného personálu zněla „Tu máš víno.“ Pacienti hubnuli jako po másle, nicméně z přemíry vína byli úplně „na šrot“. Dnes se tato kdysi slavná metoda nepoužívá, místní zázračná voda dnes pomáhá hlavně lidem s lupénkou.
Priessnitz a Schroth byli velmi velkými konkurenty. „Je známo, že nevraživost přešla i na pacienty. Víme, že nejednou se tady dokonce porvali pacienti z těchto lázní,“ říká dále Květoslav Growka.
Schrothovou metodou ale kuriozity jesenického lázeňství nekončí. Priessnitzův úspěch podnítil zájem dalších místních podnikatelů. Jistý pan Weiss založil přímo v Jeseníku další léčebnu. Zde léčil například ženskou hysterii, a to tak, že nebohé dámy nahé máčel přímo do studené řeky. Omývání pohlavních orgánů studenou vodou prý léčí. Není divu, že tato podivná terapie se dnes nepoužívá.
Jak již bylo řečeno, dnes lázně Jeseník nabízí pobyt v krásném, krystalicky čistém prostředí, léty osvědčenou vodoléčbu i moderní terapii. Kdo by odolal?
