Průzkum: Většina Čechů se považuje za ochránce přírody, polovina za ekology
Rychlé omezení skleníkových plynů a zabrzdění globálního oteplování jsou hlavní cíle klimatické konference OSN o změnách klimatu v Glasgow. Česká veřejnost podle průzkumu Masarykovy univerzity považuje změnu klimatu za závažný problém a chce, aby ho země řešila. Tápe však, jakým způsobem.
Klimatické konference OSN o změnách klimatu se účastní se zástupci 120 zemí, včetně České republiky. „Česko se od revoluce o životní prostředí stará,“ řekl před odjezdem na konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Od konference nemá velká očekávání. Evropa je podle něj lídrem v boji proti globálnímu oteplování a je potřebné, aby se k ní přidaly i Čína nebo USA. Podotkl, že je také důležité, aby nebyla v rámci Evropy ohrožena konkurenceschopnost.
„Může být ohrožena naše ekonomika, naši lidé, občané, zaměstnanci. Doufejme, že si to Evropa uvědomí,“ řekl.
Evropská unie chce dosáhnout neutrality emisí skleníkových plynů do roku 2050, některé členské státy chtějí cíle dosáhnout ještě dříve. Podle průzkumu, který zveřejnila Evropská investiční banka, ale většina obyvatel Unie nevěří, že se vládám podaří tohoto cíle dosáhnout. V Česku si to myslí 54 procent lidí.
Zajímavý je v této souvislosti údaj z výzkumu Masarykovy univerzity a organizace Green Dock, že bezmála dvě třetiny Čechů si myslí, že by Česko mělo snižovat emise skleníkových plynů bez ohledu na to, zda se stejně zachovají i ostatní země. Výsledky rozsáhlého průzkumu nedávno publikoval výzkumný tým Katedry environmetálních studií Masarykovy univerzity vedený sociálním psychologem Janem Krajhanzlem.
Různorodá podpora
Pro většinu české veřejnosti podle průzkumu už není sporu, zda je změna klimatu závažný problém. A lidé chtějí, aby ho Česká republika řešila. Podle Krajhanzla ale tápou v oblasti možných řešení.
„Například jen 7 procent správně ví, že Česká republika produkuje více emisí skleníkových plynů na hlavu než Čína, Indie nebo Velká Británie. A jen 24 procent správně odpovědělo, že Česko patří mezi největší vývozce elektrické energie v Evropské unii. Nejistotu ilustruje také to, že celých 45 procent si netroufá odpovědět, zda má či nemá Česko odstoupit od uhlí, či v jakém roce,“ vysvětlil.
Češi by hlavně chtěli, aby se do ochrany životního prostředí zapojilo více institucí. Většina sice silně podporuje omezování znečišťovatelů a celou řadu dotačních politik či zavedení výuky o změně a ochraně klimatu na všech základních a středních školách. Odmítavě ale reaguje na ta opatření, která by pro domácnosti představovala zvýšené náklady a předpokládané snížení životní úrovně.
Více než polovina Čechů by byla ochotná vzdát se v zájmu ochrany klimatu svého životního stylu, ale pouze necelá čtvrtina je připravená přijmout snížení své životní úrovně a platit vyšší ceny za produkty by bylo ochotno jen 14 procent. Vyšší daně kvůli ochraně klimatu by nevadily devíti procentům lidí.
Příroda je pro Češky a Čechy důležitá
Podle Krajhanzla průzkum také ukázal, že je příroda pro Češky a Čechy důležitá a zajímá je. Považují ji za vůbec nejatraktivnější mediální téma z třiceti nabízených. „Lidé také považují za mnohem důležitější svůj vztah k přírodě než to, zda jsou pravicoví či levicoví, liberálové nebo konzervativci. Za ochránce přírody se považuje 71 procent a za ekologa 48 procent české veřejnosti,“ popsal sociolog.
Upozornil, že zajímavé je také poměrně kritické hodnocení současnosti i budoucnosti. Více než 60 procent veřejnosti očekává, že dnešní děti budou žít v horším světě, než je ten náš, a 54 procent veřejnosti není spokojeno se životním způsobem, kterým žije většina společnosti.
Výzkumníci se lidí také dotazovali, co cítí, když pomyslí na změnu klimatu. Nejvíce z nich odpovědělo, že pociťují bezmoc, smutek a strach.
