Premiér Fiala (ODS): Zelená dohoda pro Evropu zatím nedokázala nasměrovat země EU k inovacím

Petr Fiala s Ursulou von der Leyenovou

Evropské firmy jsou připravené inovovat, potřebují ale předvídatelné prostředí, aby mohly do novinek investovat. Zelená dohoda podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové takovou předvídatelnost zajišťuje.

Řekla to na konferenci Green Deal Summit v Praze, kde ocenila podíl českého předsednictví v Radě EU na schvalování balíku klimatických norem. Země EU chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů.

Bez inovací hrozí, že Evropa bude přispívat k cizí prosperitě

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a premiér Petr Fiala  | Foto: Ondřej Deml,  ČTK

Premiér Petr Fiala (ODS) na konferenci poznamenal, že zatímco cíle Zelené dohody se plní z hlediska změny odpovědného života a chování k životnímu prostředí, ambice v inovacích naplňovány nejsou. Pokud se to nepodaří zajistit, hrozí, že mnoho lidí bude plán dál odmítat. Green Deal podle Fialy bude v příštím roce v řadě zemí důležitým tématem evropských voleb.

Bez inovací podle Fialy Evropě hrozí, že bude brzy přispívat k cizí prosperitě. Název Starý kontinent by v globální ekonomice mohl nabýt nového významu, řekl. Jako vzor pro spolupráci v Evropě, který vedl za českého předsednictví k dobrému výsledku, jmenoval reakci na energetickou krizi vyvolanou Ruskem v minulém roce.

Fiala vyzval podnikatele k zapojení do strategických změn

Premiér Petr Fiala  | Foto: Ondřej Deml,  ČTK

V souvislosti s pozicí Česka v jednáních o evropské budoucnosti Fiala zmínil i aktuální kompromis v jednáních o podobě nové emisní normy Euro 7. Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost dokument schválili v pondělí a český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) vyjednaný kompromis označil za velký úspěch. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy.

K českým podnikatelům, kterým je konference určena, Fiala směřoval výzvu k zapojení se do strategických změn. Zmínil ambice vlády podporovat rozvoj infrastruktury, jaderné energetiky, těžby a využívání lithia, čipů a trendů v informačních technologiích. Dodal, že mezi technologickými světovými giganty je evropských poskromnu a je třeba v tom přidat.

Von der Leyernová: Ceny energií jsou vyšší naž na jiných světadílech

Ilustrační foto: Quartzla,  Pixabay,  CC0 1.0 DEED

Pro šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou je Green Deal prioritou od jejího nástupu do funkce v roce 2019. Boj s klimatickými změnami tehdy označila za existenční otázku, která si žádá okamžité řešení. Dohoda se týká přechodu EU k obnovitelným zdrojům energií, jejímž základem je sada klimatických norem označovaná jako Fit for 55.

Dalším krokem Evropské komise má být otevření diskuse o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2040. Budoucími výzvami pro unii jsou podle von der Leyenové ceny energií, neférové výhody zahraničních výrobců či některé povolovací procesy. S loňskou energetickou krizí se podle ní unie vypořádala díky tomu, že zůstala jednotná. "Ale ceny, které platíme za energie, jsou stále vyšší než na jiných světadílech, což sráží naši globální konkurenceschopnost," uvedla.

Za nízkou cenou čínských elektromobilů stojí obrovské dotace

Ilustrační foto: Daniela Pilařová,  Český rozhlas

Dalším problémem jsou neférové podpory zahraničních výrobků, doplnila von der Leyenová. "Evropské společnosti příliš často čelí konkurenci silně dotovaných zahraničních hráčů. České automobilky masivně investují do nových řad elektromobilů. Globální trhy jsou ale zároveň zaplaveny levnými čínskými elektromobily, za jejichž nízkou cenou stojí obrovské státní dotace," uvedla.

Šéfka komise zmínila několik českých podniků a jejich ekologické aktivity. Ocenila například zavedení prvního autobusu poháněného vodíkem od společnosti Škoda na pražské lince 170, či představení prototypu nákladního automobilu Tatra s pohonem na vodík. Ten by se mohl začít v Kopřivnici na Novojičínsku testovat na podzim a do výroby se dostat koncem roku 2025 nebo v roce 2026.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroj: ČTK