Roboti a jiní boti

Určitě víte, jak vzniklo slovo robot. Víte ale, jak přesně to s dnes celosvětově používaným výrazem začalo? A jak jedno obyčejné české slovo vyrazilo do světa?

Psal se rok 1920 a Karel Čapek potřeboval pojmenovat umělé dělníky ve své dosud nenapsané hře RUR (Rossum‘s Universal Robots). Chtěl jim říkat laboři, ale připadalo mu to strohé. Jeho bratr Josef ho tehdy zachránil a poradil mu: „Tak jim řekni roboti.“ A bylo to. Tak se zrodilo slovo robot.

R.U.R. - roboti v divadelní inscenaci podle Čapkovy předlohy|Foto: Wikimedia Commons, public domain

Jedná se původně o české slovo, které vychází z praslovanštiny, slovo rabota ve většině slovanských jazyků znamenalo ‚práce‘ nebo ‚otročina‘ a v češtině se používalo robota. Pro novotvar robot v cizojazyčných verzích nebyl ekvivalent, a tak se slovo nepřekládalo. Už na začátku třicátých let se mezinárodně užívalo a ve slovnících se začínala objevovat odvozená slova, jakými byla např. robotize, robotization, robotism, robotian, robotesque.

Pro pojmenování automatického člověka, který koná lidskou práci, existují i jiné výrazy. Z řečtiny pochází slovo android, které je do češtiny přejaté a v českých slovnících zachycené v rodě mužském i ženském, ten android a ta androida.

Z francouzského jazyka máme přejatý výraz humanoid, označující libovolnou bytost, jejíž tělo se podobá člověku. V tomto smyslu tedy pojem zahrnuje nejen umělé organismy (roboty), ale i různá mytická stvoření. Význam ‚umělý člověk‘ lépe označuje spojení humanoidní robot či humanoidní automat. Latina byla zdrojem pro přijetí výrazu homunkulus. A v poslední řadě můžeme také narazit na výraz kyborg, který vznikl zkrácením původního sousloví kybernetický organismus.

Roboti|Ilustrační foto: Karin Henseler, Pixabay, CC0 1.0 DEED

Svět sice nevěděl nic o českém slovu robiti, ale mechanickým rozkladem slova robot dospěl ke komponentu bot. Tento slovní fragment se postupně osamostatnil ve slovo, a to jako termín ve výpočetní technice. Ponechal si původní gramatickou životnost i neživotnost ze slova robot. Ve slovech složených tak může základ stát v obou významech – buď jako ‚technické zařízení, výrobek‘, nebo jako ‚živá bytost‘.

Boti i boty posloužili/y vzniku mnoha pojmenování v nejrůznějších složkách slovní zásoby. Z vědeckotechnických oborů známe nanoboty, mikroboty, tetraboty. Ve zdravotnictví se uplatňují endoneuroboti, glioboti a geriboti. Na dotazy ohledně současné pandemie vám v nemocnicích odpoví koronaboti. Lidem prospěšní jsou chatboti – mluvící programy nebo knowboti – roboti na vyhledávání informací. Unikátní jsou tzv. bioboti, tedy živí tvorové se zabudovaným procesorem. A vskutku raritou je xenobot, tvor sestavený z živých srdečních buněk žáby rodu Xenopus.

Tomáš Rouček a jeho robot|Foto: Ondřej Vaňura, Český rozhlas

I počátek slova robot je značně produktivní. Zkrácená podoba robo- se stává základem další řady nových názvů. Všimněme si, že zatímco komponent -bot se pojí převážně s cizími slovy či slovními částmi (chatbot, knowbot, mikrobot), slovní část robo- se připojuje nejčastěji ke slovům českým. Vznikají pojmenování jako například robomimino, robokočka, robopes, robopaže, robovysavač apod.

Zaujali vás roboti natolik, že toužíte vědět víc? Právě k příležitosti stoletého výročí vzniku slova a premiéry Čapkovy hry vznikly dvě publikace, obě s názvem Robot 100. První z nich je antologie povídek, v níž převážně čeští autoři originálně a nápaditě navazují na Čapkovu hru. Druhá publikace nese podtitul Sto rozumů a obsahuje příspěvky zabývající se vědou a technikou, robotikou a v neposlední řadě i umělou inteligencí a umělým životem.

Cyklus Hezky česky vznikl ve spolupráci se studenty FF UK pod vedením Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a Ústavu bohemistických studií, konkrétně doc.PhDR. Ivany Bozděchové. V audioverzi vystupují Hana Shánělová a Jan Herget.