České Vánoce pod africkým nebem
Jak slaví Vánoce v Africe? Afrika je kontinent plný rozdílů a kontrastů. V každé zemi to je poněkud jiné. Co je na africkém kontinentu prožívá Zuzana Mukumayi Filipová?
První Vánoce v Africe jsem strávila v roce 2010 v Ugandě. Pamatuji si to naprosto přesně, protože jsem je strávila u rodiny ugandského kamaráda Oskara v malém městečku přímo u hranic se Rwandou a poprvé v životě se ocitla v kostele na mši. Od té doby jsem strávila Vánoce v uprchlickém táboře i ve městě, se svou vlastní rodinou. Každé z nich byly úplně jiné.
Kostel a příloha navíc
Uganda mi ukázala křesťanský rozměr Vánoc, který jsem z Česka znala jen teoreticky. Stejně jako u nás jsou Vánoce v Africe slavnostním časem, který lidé tráví se svou rodinou a přáteli, ale mnohem větší roli tu hraje náboženský význam Vánoc.
Typické Vánoce v Ugandě nebo Zambii vypadají tak, že se na Boží Hod sejde rodina a vyrazí do kostela. Mše jsou mnohem delší a veselejší než u nás, zpívá se, tančí, vskutku oslavuje narození božího syna. Poté se nachystá slavnostní jídlo dne, což je bohatší verze typického jídla. Místo dvou příloh je jich pět, několik druhů masa, nakoupí se Fanta a Coca-Cola. Stromeček není a dárky se nedávají. Nejchudší na vesnicích oslavují většinou pouze návštěvou kostela, ani Vánoce je nevytrhnou ze zaběhlé rutiny, kdy je potřeba zabezpečit chod domácnosti, postarat se o zahradu či zvířata.
Právě takové Vánoce jsem zažila v Ugandě a v uprchlickém táboře v Zambii. Na mé první Vánoce v Zambii nezapomenu, protože jsem je strávila se svým americkým kolegou a dětmi v sirotčinci. Na český Štědrý den (ten se v Africe neoslavuje, Vánoce jsou až na Boží Hod) jsme přichystali dárečky pro všechny děti a dali si práci s tím, že jsme ručně vytvořili cedulku na dárek se jménem každého dítěte. V den zambijských Vánoc jsme si dali vánoční americkou snídani, lívance s marmeládou a míchanými vejci, a vydali se na cestu do uprchlického tábora, kde jsme oba pracovali. Čekaly nás nadšené děti, které nás okamžitě zapojily do různých her, přípravy slavnostního jídla a s radostí zahrály nacvičenou divadelní scénku o narození Ježíška. Nikdy nezapomenu tu radost, když každé dítě našlo balíček se svým jménem. A také to, jak netradičně naložili s jedním z dárků, barevnými samolepkami. Všechny děti do posledního je totiž okamžitě vylepily. Na své obličeje, ruce, nohy. Výsledkem byl rej nadšených dětí polepených hvězdičkami, vánočními stromečky a dárky, které se nadšeně vrhly do slavnostního jídla, kde nesmělo chybět kuře a dort.
Flexibilní vánoční program
Na Vánoce v roce 2016 se stalo něco, co jsem ještě nikdy nezažila. Poprvé v životě jsem připravovala své vlastní Vánoce. Doposud jsem Vánoce zažívala jako dcera nebo vnučka, nebo s přáteli na cestách. Nyní jsem měla domov v Zambii, se svým současným manželem. V životě jsem sama nepekla cukroví, nepřipravovala bramborový salát nebo nezařizovala vánoční stromeček. Jak tedy slavíme Vánoce my a lidé ve větších městech ze středních a bohatších zambijských vrstev, z rodin mých zambijských vrstevníků?
Možná to bude zklamání, ale vypadají velice podobně jako u nás. Vánoční výzdoba v supermarketech, restauracích a barech se objevuje již v listopadu. Vánoční nákupy předchází série Black Fridays, lidé plánují na Vánoce. Oslavy se stále více přibližují západnímu stylu, jen s tou výhodou, že u toho máte venku třicetistupňová horka a odpadá nutnost kabátů, rukavic a kozaček. A také se nikdo nepeče s cukrovím, tedy kromě nás českých žen, které jsme se tu usadily. Místo svařáku se pije vychlazené pivo.
Co se mi líbí je to, že se tu klade méně důraz na to, jak mají Vánoce vypadat. Rutina je v Česku na vánoční svátky jasná a mnoho z nás zažilo to, že místo vánoční pohody a času s nejbližšími zažíváme stres, protože něco není podle plánu a našich představ. Nemáme dárky, nenapekli jsme dostatečné množství cukroví, kapr plave stále ve vaně, čeká se na toho strýčka, který má vždycky zpoždění, večeře se musí stihnout do pěti, však to znáte.
V Zambii jsou Vánoce hlavě o tom, setkat se s přáteli a rodinou (ano, v tomto pořadí!), vůbec to odráží všeobecnou lásku Zambijců k oslavám a pospolitosti. Vánoční čas je obdobím, kdy většina lidí využij naplánovaného volna a uspořádá domácí párty, typické zambijské grilovačky nebo si vyjde na jednu z mnoha akcí pro rodiny, které pořádají místní hotely nebo restaurace. Nesmí chybět jídlo, pivo, bazén, program pro děti, hudba pro dospělé. Většina lidí má doma vánoční stromeček, na Boží Hod si dají pár dárků a vyrazí ven. Vánoční stromky jsou umělé, protože jehličnanů tu moc neroste, světýlka si můžete koupit na solární panel, protože venku paří slunce, a dárků se dává podstatně méně než u nás.
České Vánoce s africkou příchutí
Většina českých žen, které znám, se snaží dodržovat české Vánoce, hlavně kvůli dětem. Většina z nás slaví na Štědrý den, zatímco zbytek země ještě oslavovat nezačal, děláme české cukroví, bramborový salát, snažíme se dětem zahrát koledy a dárky nosí Ježíšek (i když občas v igelitkách).
Nebyla by to ale Afrika, kdyby vše šlo podle plánu. Musím říci, že péct cukroví v třicetistupňových vedrech není zrovna procházka růžovým sadem, protože se těsto krátce po vytažení z ledničky začne roztékat. Formičky má většina z nás díky pozorným babičkám z Česka, ale většina ingrediencí na pečení i bramborový salát se dá bez problémů koupit, snad kromě rumu. Příjemné jsou společné vánoční přípravy, kdy se nás Češek sejde víc a společně se peče. Nesmí chybět jihoafrická Amarula (africká verze vaječného koňaku) nebo víno, aby to pečení ubíhalo. Někdy si říkám, že koupit dort v supermarketu po zambijském způsobu je lepší způsob, jak si Vánoce užít a odpočinout, ale i přesto se snažím upéct pár druhů cukroví (do toho se počítají i nepečené kuličky!).
Program Štědrého dne míváme flexibilnější, protože plány stejně nikdy nefungují. Takže je možné, že manžel musí do práce, nakoupit dárky na poslední chvíli, cukroví se dopéká dopoledne, já zapomněla koupit některou naprosto zásadní ingredienci nebo se objevil nějaký zajímavý program u místního bazénu. Den plyne podle situace, hlavně aby byla doma pohoda. Není důležité, jestli dárky otevřeme před nebo po večeři, a kdy se během dne podíváme na Lásku nebeskou a Pelíšky. Výhodou je, že zlaté prasátko je zajištěno každé Vánoce díky mému dlouholetému vegetariánství.
Hlavním heslem našich Vánoc je klid a to, že jsme spolu. Vytváříme si tak své vlastní Vánoce, které kombinují české i zambijské zvyky, tvoříme svůj vlastní mikrokosmos a vybíráme si to, co se nám z obou kultur nejvíc líbí. A to je na životě v cizí zemi s partnerem z jiné kultury to nejlepší. Možnost přizpůsobit si tradice a zvyky tak, aby vyhovovaly naší rodině a prohlubovaly lásku a radost.
Související
-
Češky v Africe
Jak se žije ženám s českými kořeny v Africe, co je nejvíc překvapilo, co jim chybí a co naopak v původní vlasti mít nemohou, se dozvíte v naší sérii rozhovorů.
