Od 90. let darovalo kostní dřeň téměř 1100 lidí. Registr existuje už třicet let
Kostní dřeň českých dárců pomohla ve třiceti zemích na všech kontinentech. Zahraniční buňky naopak dostalo téměř 2500 českých nemocných s leukemií a dalšími poruchami krvetvorby.
V Česku funguje národní registr dárců kostní dřeně už třicet let. Od začátku 90. let darovalo kostní dřeň téměř 1100 osob. V propojených databázích, kde je kolem 40 milionů dobrovolníků, se podaří najít vhodného dárce zhruba v 90 procentech případů. Nejdůležitější pro vyléčení je ale co největší shoda.
Buňky cestují za pacientem. Náročná byla cesta do Austrálie
Jak uvedla vedoucí koordinačního centra registru Jana Navrátilová, buňky vždy cestují za pacientem. Krvetvorné buňky mohou být použité do 48 hodin od odběru, kostní dřeň do 24 hodin. Náročná byla například cesta buněk do Austrálie i kvůli časovému posunu, ale kurýrovi s chladicím boxem se ji podařilo včas zvládnout.
Pokud se ukáže, že pacient potřebuje transplantaci, lékaři prohledají nejprve databáze českých dárců. Zapsaných je tam víc než 111 tisíc. Při shodě dostávají přednost tuzemští dárci. Logisticky je to jednodušší, i levnější pro zdravotní systém.
Dárkyně: Když mi přišla výzva, byla jsem zaskočená
Ingrid Beránkové Ambruzové bylo 29 let, když doma nečekaně zkolabovala. Diagnóza - akutní lymfoblastická leukémie.
"Pan doktor říkal: budeme doufat, že to je ta dětská forma, které se zbavíme šup šup. Ta moje byla ale zrovna jedna z těch ošklivých. Ale říkali od samého začátku, že jinak než transplantací to nevyřešíme. Takže já jsem od úplného samého začátku věděla, že mně může pomoct jenom transplantace."
A to se povedlo do čtyř měsíců. Do registru se mohou zapsat lidé od 18 do 35 let. Vyřazují se v šedesáti. Kostní dřeň daruje asi 1 procento lidí z registru. Jednou z dárkyň je Zuzana Drázdová. Do registru se zapsala v osmnácti a po dvou letech jí volali, že by byla ideálním dárcem.
"Byla jsem hodně zaskočená, protože to člověk nečeká. Pravděpodobnost, že vás někdo osloví, je strašně malá. Byla jsem zaskočená a zároveň hrozně ráda, protože mi přijde, že je to něco smysluplného, co bych mohla udělat, a jak bych mohla někomu pomoct."
Při výběru nejvhodnějšího dárce se posuzuje až 12 parametrů, často na ně má vliv dědičnost nebo místo života. Čechům tak nejčastěji z cizinců darují kostní dřeň Němci.
Potřeba je ještě sto tisíc dárců
Během covidu se počet nově zapsaných dárců snížil na polovinu. Teď už se podle primáře Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni Pavla Jindry opět daří dostat na předcovidová čísla.
"Bylo by dobré, kdyby polovina, nebo aspoň třetina našich pacientů našla dárce v Čechách. Bylo by to levnější, bylo by to organizačně jednodušší než z ciziny. Pro tento účel si myslíme, že by stačilo, aby v ČR bylo tak 200 až 250 tisíc dárců. To znamená ještě tak 100 tisíc dárců nabrat."
V Plzni loni provedli asi 150 transplantací krvetvorných buněk, což je čtvrtým rokem nejvíc v Česku. Transplantace kostní dřeně je podle primáře Jindry nutná u tří ze čtyř leukémií. První transplantaci kostní dřeně od nepříbuzného dárce provedli čeští lékaři v květnu 1993.
