Brněnští vědci plánují obnovu větrolamů, zkoumají jejich účinnost
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity se rozhodli zaměřit na obnovu lamačů větru, tedy větrolamů. Chtějí vyhodnotit účinnost těchto krajinných prvků, které v Česku vznikaly v minulém století, a výsledky použít i při plánování současné krajiny. Díky své protierozní funkci by větrolamy mohly pomáhat i při současných změnách klimatu.
Při projíždění krajinou si možná lidé ani neuvědomují, že lesní pásy, které předělují lány polí, jsou úmyslně vysázené. Jsou to větrolamy. V českých zemích došlo k jejich největšímu rozmachu v polovině minulého století. Impulsem k jejich výsadbě bylo ochránit půdu před větrnou erozí a udržet v krajině potřebnou vláhu. Navíc také umožňují zvěři, drobným živočichům i hmyzu volný a bezpečný pohyb po krajině.
„Zakládání větrolamů souvisí s kolektivizací zemědělství, scelováním pozemků a centrálním plánováním struktury krajiny. Předtím plánování a optimalizace větrolamů v dnešním pojetí v podstatě nebylo potřeba, krajiny byla pestrá a členitá, jelikož odrážela vlastnické vztahy k pozemkům,“ vysvětlila na webu univerzity Hana Středová z Agronomické fakulty Mendelu.
Životnost v minulosti zakládaných větrolamů se ale chýlí ke konci a přestávají plnit svoji funkci. Důvodem je nejen to, že se zvětšily lány polí, ale zejména fakt, že kvůli rychlému dosažení protierozního efektu byly vysazovány rychle rostoucí ale poměrně krátkověké dřeviny. Proto je podle vědců čas přistoupit k jejich obnově.
„Na tuto potřebu reaguje projekt, který kromě protierozní funkce větrolamů cílí i na jejich ekologickou, estetickou, mikroklimatickou a krajinotvornou funkci,“ dodala Hana Středová.
Dálkový průzkum Země
Vědci z brněnské univerzity v rámci dlouhodobého výzkumu větrné eroze vyvinuli a patentovali deflametr. Ten má lapač půdních částic unášených větrem, měří jejich množství a složení.
„Takto zachycené částice pak hodnotí v rámci projektu vyvinutý software,“ popsala vědkyně. Tento nástroj umožňuje efektivně plánovat umístění větrolamů v krajině.
Při svém výzkumu budou vědci využívat možností dálkového průzkumu Země. Využijí také výsledky z experimentálních lokalit s různými typy větrolamů. Výsledky projektu by měly poskytnout metodiku hodnocení větrolamů a budou využitelné při krajinném a územním plánování v Česku.
Cílem je dosáhnout takové krajinné struktury, která bude schopna efektivně čelit různým nepříznivým vlivům, k nimž patří i větrná eroze. Větrolamy navíc tvoří malebný krajinný ráz daného území.
