V Česku už téměř vymizel. Nyní se po 60 letech koniklec objevil v Českém krasu
Chlupatá rostlina s velkými modrofialovými květy. Koniklec otevřený kdysi býval na území Česka hojně rozšířený a svými květy vytvářel nádherné modravé koberce. Dnes je kriticky ohrožený. Míst, kde jej lze spatřit, rychle ubývá. Nyní se ale po 60 letech objevil v Českému krasu. Díky výsadbě, která je součástí záchranného programu pro tento druh.
Koniklec je v současné době v Česku řazen mezi kriticky ohrožené druhy. Jeho populace slábne v souvislosti se změnou způsobu obhospodařování krajiny, do kterého již nepatří tradiční způsoby jako pastva, ruční sečení a hrabání. Krajina tak postupně zarůstá a koniklece nemají vhodné podmínky pro život. Květy jsou navíc lákavou pochoutkou pro bažanty, srnky a daňky.
Přirozeně se tak koniklec vyskytuje jen na 24 lokalitách v Česku, kde navíc zbývá často již jen několik rostlin. Botanici dokonce některá místa před veřejností raději tají, protože zahrádkáři trsy koniklece vyhrabávali a přesazovali do svých zahrádek.
Aby koniklec otevřený z české přírody úplně nezmizel a Česko přispělo i k udržení tohoto druhu v rámci střední Evropy, připravili pro něj odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny před dvěma lety záchranný program. Ten zahrnuje tradiční způsob hospodaření - pravidelné kosení, hrabání travního porostu, vyřezávání náletů či narušování travního drnu a obnovuje se i pastva ovcí a koz.
Pomáhají poníci
Ochranáři vytipovali dvacet prioritních lokalit, na kterých probíhá přednostně. Jednou z nich je Český kras.
„Plánujeme výsadby koniklece otevřeného na místa, kde v minulosti rostl. Ta se se vybírají pečlivě nejen s ohledem na potřeby druhu, ale i s ohledem na budoucnost. V Českém krasu jsme zvolili lesostepní stráně s břidlicovým podložím nad obcí Hostim nedaleko Berouna,“ vysvětlil Petr Vít, koordinátor záchranného programu z Agentury ochrany přírody a krajiny.
V místě bylo vysazeno více než šedesát rostlinek, které byly rozpěstovány ze semen v botanických zahradách v Plzni a v Praze. Protože stráně bylo před výsadbou konikleců třeba připravit, pásli se na místě poníci.
„Na lokalitách je nutné obnovit kosení či pastvu, aby došlo k narušení drnů a semena mohla vyklíčit. V Hostimi dochází ke kontrolované pastvě poníky, a tak je tato lokalita vhodná pro reintrodukci,“ uvedla Lucie Pešová z plzeňské Zoologické a botanické zahrady.
Poníci budou s údržbou výsadbových ploch pomáhat i nadále. Oproti pastvě ovcemi mají totiž poníci tu výhodu, že se koniklecům vyhýbají a nespásají je.
Chráněná krajinná oblast Český kras letos slaví padesát let od svého vyhlášení. Je veliká 128 kilometrů čtverečních a zahrnuje oblast středních Čech, mezi Prahou a Berounem. Jde o největší krasové území v Čechách. Turisticky nejznámější jsou Koněpruské jeskyně, oblast Karlštejna nebo Svatý Jan pod Skalou.
