Humanitním oborům jde o přežití. Akademici protestovali kvůli mzdám symbolicky v Den učitelů
28. březen je v kalendáři významným dnem – narození Jana Amose Komenského, tedy Den učitelů. Symbolicky právě tento den si vybrali pro svůj protest vysokoškolští pedagogové z humanitních a sociálněvědních oborů. Důvodem jsou nízké platy a nerovnost v odměňování mezi jednotlivými obory na vysokých školách.
„Naše platy jsou na úrovni nekvalifikované pracovní síly v supermarketu. A to za práci, která předpokládá znalost několika světových jazyků, publikace v těch nejlepších mezinárodně uznávaných časopisech. Za to si myslím zasloužíme důstojnější mzdu, než jaká je ta současná,“ uvedl předseda Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Švec.
Do akce nazvané Hodina pravdy se zapojily tisíce lidí v osmi městech, mimo jiné v Praze, Olomouci, Českých Budějovicích, Pardubicích či Hradci Králové. Protesty měly většinou formu přednášek a shromáždění. Například v Olomouci stávkující zaplnili nádvoří fakulty. Někteří s transparenty s nápisy například Humanitní vědci nejsou parazité, Bohatství ducha se nedá zaplatit, ale zkusit to můžete nebo s transparentem v podobě krabice na tyči a s nápisem Nemám ani na transparent. Desítky lidí demonstrovaly i před budovou filozofické fakulty hradecké univerzity.
V centru Prahy se pak odpoledne sešla zhruba tisícovka lidí před Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Odtud se vydali na pochod k soše Masaryka na Hradě, v čele průvodu přitom valili balvan, který má podle nich odkazovat na mytologického Sisyfa a jeho marnou práci. Cestou zastavili u sídla vlády, kde předčítali z otevřeného dopisu pro premiéra Petra Fialu (ODS). Vyzvali ho, aby se situací kolem platů vyučujících zabýval a apelovali také na jeho akademickou minulost. Poté pokračovali k Pražskému hradu, kde se na sochu Masaryka obrátili s dotazem, jak to udělal, že jeho akademickou dráhu nikdo nezpochybňoval.
Propastný rozdíl
Cílem akce bylo podpořit požadavky rektorů univerzit sdružených v České konferenci rektorů a Asociace děkanů filozofických fakult. Rektoři požadují, aby se navýšily finance pro vysoké školy na úroveň průměru států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, tedy zhruba o deset miliard korun ročně více než nyní.
Předseda Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr připomněl, že financování vysokých škol je podhodnocené dlouhodobě. „Za posledních deset let v regionálním školství zahrnujícím základní a střední školy došlo k navýšení o 123 procent, zatímco na vysoké školy a vědu jen o 11 procent,“ přiblížil.
Pedagogové humanitních a sociálněvědních oborů upozorňují, že tak pobírají daleko nižší plat než jejich kolegové na základních a středních školách, kam také řada z nich odchází.
„Odborný asistent má podlahový a většinou i finální plat ve výši 31 400 korun, docent 34 600 a profesor, čili někdo, kdo má za sebou jmenovací řízení a 20 či 30 let praxe, 37 600 korun,“ naznačila platy na některých vysokých školách zástupkyně iniciativy Hodina pravdy Daniela Tinková. Oproti průměrnému výdělku učitelů na základních školách je tak rozdíl propastný. Ti si průměrně přijdou téměř na 49 tisíc korun za měsíc.
Některé obory se opakují duplicitně i triplicitně
Ministr školství Balaš (STAN) souhlasí s tím, že je financování vysokých škol dlouhodobě zanedbané. „Financování vysokých škol je problematické už posledních dvacet let. V souvislosti s ekonomickými objektivními problémy, které jsou po covidu, a v souvislosti s krizí na Ukrajině, se zvýšením cen energií to jen vyplavalo mnohem více na povrch,“ uvedl na úterním brífinku.
Řekl také, že chápe rozčarování vysokoškolských pedagogů. Problém ale podle něj nelze řešit pouhým dosypáním peněz z rozpočtu. „Chápu rozčarování těch, jejichž mzdy jsou opravdu nízké. Ale nejde to řešit jen na jedné straně,“ řekl ministr k protestům. Racionalizovat svůj provoz musí podle něj univerzity.
Ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu Radka Wildová připomněla, že vysoké školy o svém provozu z velké části rozhodují samy.
„Ono je to také o tom, jakým způsobem se potom finance rozdělují na vysokých školách uvnitř a také o vnitřní optimalizaci zefektivnění výuky některých oborů. Myslíme si, že některé obory se třeba opakují duplicitně i triplicitně. Tam bychom opravdu doporučovali, aby se rektoři domluvili. Protože třeba čtyři japanologie si nejsme úplně jisti, jestli pro státy typu Česka jsou úplně nezbytné. Ale znovu říkám, to opravdu nejde dělat od stolu ministerského, to se opravdu musí analyzovat na úrovni vysokých škol,“ řekla Českému rozhlasu.
Informace, jaké systémové a strategické kroky školy učiní, má ministr školství dostat do tří týdnů.
„Čekáme na informace ze strany univerzit do 21. dubna, jaké jsou jejich strategické a systémové kroky, abychom mohli mít argument pro to přidat do té kapitoly další prostředky,“ řekl ministr školství. Rozpočty univerzit by podle něj mohly letos dostat zhruba 900 milionů korun. Asociace děkanů filosofických fakult ale uvedla, že je potřeba víc než miliarda korun, aby se situace stabilizovala.
