Učitelé chtějí závazný plán navyšování mezd

Photo: Filip Jandourek

Politici by měli podle učitelů přijmout místo slibů závazný a kontrolovatelný plán zvyšování platů pedagogů. Víc peněz by mělo jít nejen na tarifní platy, ale i na osobní ohodnocení. O financování českého školství diskutovali v Senátu zástupci odborů, škol, ministerstev a samosprávy. Setkali se na veřejném slyšení k petici "Za kvalitní podmínky pro vzdělávání".

Robert Plaga,  foto: OISV,  CC BY-SA 4.0
Ministerstvo školství bude pro příští rok usilovat o navýšení svého rozpočtu zhruba o 30 miliard korun. Peníze chce využít na změny financování regionálního školství, pro vysoké školy i na růst výdělků. Podle plánu by se od ledna měly zvýšit učitelům platové tarify o deset procent, uvedl po nedávném jednání tripartity ministr školství Robert Plaga (za ANO):

"Už jsme si říkali, jak by mělo vypadat meziroční navýšení mezi roku 2018 a 2019. Jedná se o deset až dvanáct miliard korun jenom pro oblast pedagogických pracovníků. A to do toho nezahrnuji vysoké školy."

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) sumu zatím nepřislíbila. Parlament by měl proto Plagu podle jeho předchůdkyně Kateřiny Valachové (ČSSD) podpořit v tom, aby plánované peníze získal. Učitelům se tarify zvedly loni na podzim o 15 procent. Ministr žádal kraje, aby mu do konce dubna doložily, kolik jim na přidání letos chybí. Kraje uvádí 2,5 miliardy korun. Podle Plagy částka tak vysoká není. Pro regiony by chtěl letos ještě dodatečně zajistit 1,2 miliardy korun.

Na nedodržené sliby politiků si stěžoval viceprezident Asociace ředitelů základních škol Pravoslav Němeček. Podle něj by se současně měly zvýšit peníze na nadtarifní složku platu, neboť například dvouprocentní navýšení není motivační. Loni byl průměrný plat pedagogů 31.632 korun.

Slíbené navýšení je podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové minimem, ale nezaručí nutnou generační obměnu učitelů, z nichž většina je starší 55 let. Polovina absolventů pedagogických fakult dává právě kvůli nízkým platům ve školství přednost soukromému sektoru. Premiér v demisi Andrej Babiš z hnutí ANO minulý týden na sociální síti Facebook napsal, že záměr vlády je, aby měli učitelé do čtyř let 45 tisíc korun měsíčně.

Asistenti pedagoga dělají i činnosti, které do jejich práce nepatří

Ilustrační foto: Filip Jandourek,  Český rozhlas
Česká školní inspekce v minulých týdnech zjišťovala, jak je účinná spolupráce asistentů pedagoga přímo s učiteli ve vyučování. Právě asistenti jsou nejnákladnějším opatřením v rámci inkluze. Jak zjistila inspekce, často dělají činnosti, které do jejich popisu práce nepatří.

"Asistenti jsou spíše vítanou personální výpomocí v rámci pedagogického sboru. To znamená, že vykonávají dohledy na chodbách, a nebo dokonce suplují, a to i relativně stabilně, což je takto být nemá. Asistent pedagoga je asistent pedagoga. To není kvalifikovaný učitel, který má samostatně vést vzdělávání," uvedl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Právě to, že se asistent s pedagogem u dětí se speciálními potřebami střídají, není běžné všude. Když se zrovna asistentka nevěnuje jednomu konkrétnímu žákovi, ke kterému je přidělená, pomáhá i ostatním dětem. Podle Marty Mutlové je to běžná praxe i v jiných hodinách.

"Jsou situace, kdy je potřeba tomu integrovanému žákovi něco vysvětlit víc, tak si ho vezme na starost paní učitelka, a já s tím zbytkem třeba čtu nebo děláme nějaké cvičení."

V Česku je podle ministerstva školství téměř 18 tisíc asistentů pedagoga.