Průzkum: Většina Čechů si nepřeje, aby o přijetí na střední školy rozhodovaly primárně jednotné zkoušky
V Česku nedávno proběhly jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Kvůli silnému ročníku deváťáků letos vzrostl i počet zájemců o studium. Zvýšila se tak konkurence a tím i nároky na uchazeče. Většina Čechů si ale nepřeje, aby měly u přijetí dětí na střední školu zásadní slovo výsledky jednotných přijímaček. Ukázal to průzkum agentury Median pro Český rozhlas.
Jednotné přijímací zkoušky na střední školy, které organizuje státní Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), jsou každoročně terčem kritiky. Ta byla letos ale ještě výraznější než obvykle. Ze základních škol totiž vycházel nejsilnější ročník za posledních dvacet let a k přijímacím zkouškám mířilo přes 116 tisíc dětí - o třetinu více než například před třemi lety. Kapacita škol se přitom moc nezměnila a tak míst na žádaných oborech je málo.
Testy Cermatu se nyní na celkovém hodnocení přijímacího řízení musí podílet alespoň ze 60 procent, u sportovních gymnázií ze 40 procent. Žáci se mohou podle nynějších pravidel hlásit na dvě různé SŠ nebo na dva obory na jedné škole. Právě kvůli silnému populačnímu ročníku jsou ale letos v některých regionech a oborech problémy s kapacitou míst.
Podle průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas by většina Čechů a Češek uvítala, kdyby výsledek jednotných přijímacích testů neměl na přijetí na školu takovou váhu, jakou má nyní. Odpovědělo tak 57 procent respondentů.
„Lidé se domnívají, že výsledek jednotné zkoušky by neměl rozhodovat o přijetí na střední školu a že by mělo dojít k určité diferenciaci,“ řekl Českému rozhlasu k výsledkům průzkumu ředitel agentury Median Přemysl Čech.
Změna systému
Na tom, že systém přijímacího řízení na střední školy není ideální, se shodují odborníci i veřejnost. Někteří rodiče se už obrátili na nového ministra školství Mikuláše Beka (STAN) s peticí, ve které žádají změnu systému. Konkrétně požadují digitalizaci přijímacího řízení na SŠ a také to, aby se zrušila povinnost škol přijímat studenty podle jednotných didaktických testů a to už od roku 2024.
Podle autora petice Tomáše Feřteka je schopnost správně vyplnit testy od Cermatu klíčovým předpokladem pro přijetí na maturitní obor.
„To vede k přehnanému soustředění na nácvik vyplňování testů v posledních dvou letech základního vzdělávání a k masivnímu rozvoji doučovacího a trénovacího průmyslu. To škodí jak školám, tak většině středoškoláků a dále to zvyšuje selektivitu vzdělávacího systému, v němž snáze uspějí žáci ze vzdělanějších a ekonomicky stabilnějších rodin," uvádí se mimo jiné v petici.
Ministr už informoval, že chce systém přijímaček změnit co nejrychleji. „Nedám slib, že do roka budeme mít kouzelný algoritmus a IT infrastrukturu, která to umožní, ale udělám vše, aby se to stalo," uvedl. Současná podoba přijímacích pohovorů patří podle něj do minulého století.
Podobně se vyjádřil i programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký. Po digitalizaci systému přijímacího řízení by podle něj mohlo být součástí řešení navýšení počtu přihlášek na čtyři nebo pět, což by více sladilo poptávku a nabídku po místech na školách.
„Systém papírových přihlášek a zápisových lístků patří do minulého století a výrazně přispívá k tomu, že rodiny deváťáků různě taktizují a snaží se vystihnout školy, kde by v tom daném roce nemusel být takový nával,” uvedl v tiskové zprávě.
EDUin podle něj také doporučuje přijímat mnohem více žáků podle zájmu, podle osobních pohovorů.
„Případně podle portfolií, což jsou nástroje, které ve stávajícím většinovém pojetí přijímacího řízení na střední školy chybí. To znamená, že vy vybíráte, ale vlastně se vůbec neptáte, jak moc daný žák chce, nebo nechce studovat váš obor. A podle toho to potom také vypadá. Mnoho dětí něco vystuduje, ale potom to vůbec neaplikují, takže vlastně jsme jejich vzdělání vyhodili do koše,“ upozornil v rozhovoru pro Český rozhlas.
