Zapomenuté hrady 2
Češi od husitských dob ve velkých počtech rádi obléhají hrady, ale raději hrady udržované, slavné a známé. Jen pár nadšenců se každoročně vypraví na místa, kde o minulé slávě vypovídají často jenom torza kdysi mohutných hradů.
Gutštejn, hrad na skále
Přestože tento hrad stojí na téměř nepřístupném skalním ostrohu, husitům neodolal. V roce 1422 ho dobyl Jan Žižka. Gutštejn založili kolem roku 1300 Hroznatovci. To byl jeden z nejstarších a nejmocnějších šlechtických rodů, který věrně sloužil Přemyslovcům už při vyvraždění Slavníkovců. Stal se rodovým hradem jedné jejich větve, která se počala psát z Gutštejna. Z rodiny Gutštejnů vynikli zejména obratný hospodář Burian I. a jeho stejnojmenný syn, který se honosil přezdívkou Bohatý. Majetky získali během husitských válek, a hlavně za zmatků, které zavládly po nich. Páni z Gutštejna stáli na katolické straně, aktivně se účastnili bojů, později podporovali krále Jiříka z Poděbrad. Rod Gutštejnů tehdy získal řadu vesnic a kláštery v Chotěšově, Pivoni a Plasích.
Boháč na Gutštejně
Po husitských válkách patřil hrad mezi nejmocnější v západních Čechách. Burianovi z Gutštejna patřila Bělá, Rabštejn, Nečtiny, Tachov, krátce i Stříbro. Byl krajským hejtmanem na Žatecku a Plzeňsku a spravoval také chotěšovský klášter.
I když se z hradu do dnešních dnů podařilo zachovat poměrně hodně, včetně vysoké mohutné věže, kdysi býval mnohem větší. Skládal se ze dvou hlavních částí. Předhradí a vlastního jádra, oddělených od sebe hlubokým příkopem. Dominantou hradu je čtverhranná věž zvaná bergfrit se zaoblenými nárožími. Do věže se vstupovalo brankou s padacím mostem, která byla přístupná ze sousední budovy nebo z parkánové hradby kolem věže. Na věž navazuje obvodová hradba, která obsahuje nejstarší dochované zdivo na hradě. K hradbě původně přiléhala menší budova se dvěma podlažími a ochozem. Místo ní nechali páni z Gutštejna postavit severní třípatrový palác. Během pozdně gotické přestavby bylo zesíleno opevnění vstupního nádvoří s rozměrnou střílnou a střeleckým ochozem. Poslední stavební úpravy proběhly v první polovině šestnáctého století. Gutštejn byl opuštěn a ponechán osudu během třicetileté války.
Pro rodinný výlet můžete využít parkoviště u bývalé daňčí obory Daňkov. Samotný Gutštejn je odsud půl kilometru. Výlet na hrad můžete také pojmout jako celodenní a využít autobusové spojení například z Konstantinových Lázní na osamocenou zastávku Okrouhlé Hradiště. Po desetiminutové jízdě na vás čeká asi čtvrthodinová procházka k hradu.
Mocní páni na Valdeku
Zakladatelem pevného hradu v druhé polovině třináctého století uprostřed brdských lesů byl Oldřich z významného rodu Buziců. Za posledních Přemyslovců i za Jana Lucemburského pan Oldřich už psaný z Valdeku, stejně jako jeho potomci zastávali nejvyšší zemské úřady. Oldřichův syn Zbyslav byl nejvyšším komořím českého království. Ovšem nejslavnějším Valdekem byl Oldřichův vnuk Vilém Zajíc. V historických pramenech se poprvé objevil roku 1307, kdy patřil k vůdcům odbojné šlechty, která se postavila proti kandidatuře Rudolfa Habsburského na českého krále. Byl proti králi z rodu Habsburků, vyháněl dalšího panovníka Jindřicha Korutanského. Za domácích válek po nástupu Lucemburků na český trůn stál při královně Elišce. Na nějakou dobu mu byla svěřena výchova malého kralevice Václava, pozdějšího císaře Karla IV. Vilém Zajíc se neváhal několikrát postavit samotnému králi Janovi. Proto upadl do nemilosti a odešel z Čech. Zemřel v roce 1319 na následky zranění v Bavorsku, ve službách římského krále Ludvíka Bavora. Za Vilémových synů význam mocného rodu poklesl a někdy kolem roku 1340 byl už hrad Valdek v cizích rukou.
Klenot hradní gotiky
Těžko to můžeme posoudit dnes při návštěvě zříceniny v brdských lesích. Ale podle historiků šlo o typický hrad klasické gotiky a patří mezi nejsložitější hrady sasko-hessenského typu s okrouhlou obrannou věží stojící uvnitř za hradební zdí. Na severní straně vlastního hradu bylo rozsáhlé předhradí, ze kterého se vstupovalo do hradu po dřevěném mostě, jehož poslední část byla padací. Most vedl přes hluboký příkop vylámaný ve skále. Do prvního hradního nádvoří se vstupovalo branou v severovýchodním rohu hradu s úzkou brankou pro pěší. Vedla do malého nádvoří, sevřeného na levé straně zdí a mohutnou okrouhlou věží, stále ještě 18 metrů vysokou, se zdmi až čtyři metry silnými. Věž měla čtyři patra a byla přístupná pouze z ochozu ve výši třetího patra. Na jižní straně nádvoří, na konci ostrohu, byl hlavní palác, jehož vnitřní zeď je zřícená. Měl čtyři podlaží z trámových stropů, v přízemí a v prvním patře byly tři komory, v druhém patře velký sál s krbem. V prvním patře byla pavlač. Je to první případ sálové stavby s dvorní pavlačí u nás.
Není hradu bez Bílé paní
Na hradbách se prý zjevovala Bílá paní. Bývalo ji vidět o půlnoci a také v pravé poledne. Kdo prý jí přišel do cesty, na toho se vrhla. Hlídala ukrytý poklad se zlatým stolem a zlatými židlemi. Zjevovala se tu také Černá paní. K oběma přízrakům se váží pověsti o jejich možném vysvobození. Bílou paní mohl vysvobodit jen ryšavý kněz z augustiniánského kláštera Svaté Dobrotivé. Ten nechal postavit zakladatel hradu nadmíru zbožný pán Oldřich Zajíc, ke kterému se váže další legenda. Jednoho dnes se probudil a tu pojednou, kde se vzali, tu se vzali, stáli před ním dva jinoši ušlechtilých, krásných tváří. Pozdravili ho a požádali, aby s nimi vyšel z hradu, že mu mají sděliti cosi velmi důležitého…
Sotvaže vstoupil na nádvoří, ovanul ho vonný dech lesa a obestřel jeho smysly tak, že nevěděl, co divného se s ním děje. Když se probral ze snu, vidí opodál stát oba jinochy. Vedle nich se vznášela žena nebeské krásy – sama Panna Maria. I padl pan Zajíc před ní na kolena. Panna Maria se k němu přiblížila a promluvila: „Zalíbilo se mi na tomto místě tak, že chci zde míti svůj stánek. Postav tu kostel a klášter ke své cti a slávě, k radosti mé i tisíců křesťanů.“
Na hrad Valdek se dostaneme nejlépe autem, jinak můžeme jet vlakem do Hořovic, autobusem do obce Chaloupky, odtud do sousedního Neřežína a potom do táhlého kopce směrem k hájovně na hrad.
Valdekové na Hazmburku
Zbyněk Zajíc ze Žebráka, z vedlejší větve Buziců, patřil k velkým věřitelům krále Jana Lucemburského. Koncem roku1335 od něho výhodně koupil hrad Klapý, který přejmenoval na Hazmburk a začal používat přídomek z Hazmburku. Kromě toho získal od krále dědičný úřad nejvyššího komořího. V roce 1337 odtáhl spolu s kralevicem Karlem do Italie. Když se budoucí císař Karel IV. vrátil do Čech, Zbyňka Zajíce se 400 rytíři v Itálii ponechal jako velitele českého vojska a místodržícího lombardských měst.
Zřícenina Hazmburku je nejlépe viditelný hrad v Čechách. Je vidět z Litoměřic, Loun, Milešovky i Řípu.
Pořešín v hávu slávy
Sláva pořešínského panství vrcholí ve třináctém století, kdy se jeho vlastníkem stal Bavor ze Strakonic, který ho získal jako věno Anežky, dcery krále Přemysla Otakara II. Panství se nacházelo na důležité obchodní stezce z jihu Evropy. Pro stavbu hradu byl vybrán skalní ostroh nad řekou Malší. Velikost panství byla na tehdejší dobu značná a skládala se z městečka Kaplice a mnoha vesnic.
U Pořešína byla narozdíl od jiných hradů, které se pyšnily mohutnou obytnou věží neboli Donjonem, klíčovým bodem obranných prvků pevná hradba. Vstup do vnitřní části hradu chránily kromě dvou předhradí ještě tři široké příčné příkopy, které umožňovaly vstup pouze ze severozápadu hlavní věžovou branou, jejíž zbytky jsou dosud viditelné. Přístupová cesta pokračovala ještě čtyřmi branami, umístěnými v hradbách jednotlivých předhradí. Zachovala se však pouze jediná, a to v druhém předhradí. Na protější straně ostrohu, se proti hlavní bráně vypínají zbytky jediné obytné budovy, dvoupatrového paláce, který byl příčnou zdí rozdělen na dvě části. Z paláce stojí dnes pouze severovýchodní část, obrácena do nádvoří a boční zdi.
Smutný konec Pořešína
Po Bavorech je nejznámějším vlastníkem hradu Markvart I. z Pořešína, který to dotáhl až na hofmistra císařovny Alžběty Pomořanské. Jako člen královského dvora za Václava IV. měl velké příjmy, a tak čile nakupoval a prodával mnohé majetky. Především však velkolepě přestavěl pořešínský hrad. Rozšířil ho o předhradí, nový palác a opevnil brány. Z hradu se stává reprezentativní sídlo. Přestože měl Markvart sedm dětí, jeho potomci hrad neudrželi. V roce 1434 císař Zikmund přiznal hrad i panství Oldřichovi z Rožmberka. Hrad nechal rozbořit a srovnat se zemí z obavy, aby se ho nezmocnili husité. Jeho vůle nebyla naštěstí úplně naplněna, a tak zřícenina zůstala částečně zachována. Zánik hradu můžeme tedy datovat tímto rokem, kdy byl pravděpodobně vypálen a částečně pobořen, aby ho nebylo možné bránit.
Nejlépe se dá dostat k hradu po modré z Kaplice, přes městský park podél Malše.
Rabštejn, oblíbený hrad Karla IV.
Hrad založil ve třicátých letech čtrnáctého století Oldřich Pluh z Rabštejna. Jeho synové Oldřich, Hynek, Jan a Smil Pluhové z Rabštejna se protivili císaři Karlovi IV., který v roce 1357 hrad oblehl. Pluhové se raději pokorně vzdali a hrad mu přenechali za tři tisíce kop míšeňských grošů.
Karel IV. Z Rabštejna udělal královské manství, ke kterému patřily mnohé vesnice a dvory. Občas na hradě pobýval a výnosy z manství daroval své čtvrté manželce Alžbětě Pomořanské. Rabštejnského purkrabího Jindřicha z Rabštejna, o kterém existuje písemná zmínka z roku 1360, považují historikové za zakladatele sousedního hradu.
Rabštejn, jeden nebo dva?
Torzo nevelkého hradu Sychrov, nebo také Hrádku, stojí přes úzké údolí naproti Rabštejnu jen několik desítek metrů. A tak se odborníci dodnes přou. Byl to pořád jeden hrad nebo dva hrady? Vzhledem k tomu, že na Sychrově nebyla studna a posádka dostávala vodu z městečka, asi byl Hrádek součástí větší fortifikace. Podporuje to i skutečnost, že stojí na jediném místě, ze kterého se mohl ostřelovat hrad Rabštejn. Nejvýraznějším zbytkem tohoto kdysi výstavného gotického hradu je torzo okrouhlé věže (bergfrit) a plášťové hradby v čele hradního areálu. Věž původně vybavená ochozem s cimbuřím stála v plné výšce až do roku 1819, kdy se zřítila. Dnešní torzo dosahuje pouze úrovně přízemí. Důvodem její stavby bylo právě založení o něco výše položeného hradu Sychrova. Věž vyrovnala výškový rozdíl a umožňovala jeho kontrolu.
Zříceniny na Rabštejně, stejně jako stejnojmenné nejmenší městečko Českého království jsou dobře dostupné autobusem z Plzně do blízkého Manětína, nebo vlakem a autobusem přes zastávku Žihle.
Související
-
Zapomenuté hrady
Kromě úžasných monumentů středověké éry jako jsou Karlštejn či Křivoklát jsou celé Čechy a Morava poseté zapomenutými hrady a tvrzemi, po kterých zůstaly už jen zříceniny.
