Na hradě Rabí, největší zřícenině v Česku, přišel Jan Žižka údajně o své druhé oko

Největší zříceninou v Česku je hrad Rabí nedaleko Klatov. Jeho hradby a budovy se táhnou v délce téměř tří kilometrů.

Zřícenina hradu Rabí|Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International

Hrad chránil obchodní stezku mezi městy Sušice a Horažďovice a bohatá rýžoviště zlata na řece Otavě. Na prvním nádvoří najdete hradní studnu, která patří mezi nejhlubší, které můžete na českých hradech vidět.

Počátky hradu Rabí jsou zahalené tajemstvím. Ve 14. století tu sídlili páni z Rýzmberka. Výraznou osobností byl mezi nimi šlechtic Půta Švihovský. Jako zemský sudí se podílel na přípravě tzv. Vladislavského zřízení zemského. Jednalo se o první psaný zákoník pro české země.

Zřícenina hradu Rabí|Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International

Žižka dobýval Rabí dokonce dvakrát

Hrad se tehdy rozhodl dobýt Jan Žižka a to dokonce dvakrát. Rabí se mu však stalo osudným, protože tu podle pověsti přišel o své druhé oko. Měl stát pod hrušní na hradním nádvoří. V kraji se pak prý dlouho držela tradice vysazovat novou hrušen na místě té původní.

Zřícenina hradu Rabí|Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International

V první polovině 18. století hrad vyhořel a postupně se stal zdrojem stavebního materiálu pro obyvatele širokého okolí. Tehdy přichází na scénu kníže Gustav Jáchym z Lamberga, který začal s prvními pokusy o záchranu hradu. Opravil část zdiva a vznikla tu první vyhlídková plošina.

Upozornil na sebe hlavně svým milostným životem. Jeho dlouholetou milenkou a později manželkou se stala dcera pouhého šafáře. Jeho děti tak ztratily nárok na rodinný majetek a rod přišel o knížecí titul.

První "kastelán" byl místní učitel

Zřícenina hradu Rabí|Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International

O záchranu Rabí se pak v první čtvrtině 20. století zasloužil spolek pro zachování památek. Jeho členem byl i Rudolf Kleinschmidt, o kterém se dá mluvit jako prvním "kastelánovi". Do Rabí se přistěhoval z Prahy v roce 1919, když se stal řídícím učitelem v místní škole.

Byl městským kronikářem, studoval archivní prameny a zapisoval lidové pověsti. Působil i jako průvodce na „své" zřícenině. Po jeho odchodu z Rabí v roce 1930 byla jeho podobizna dokonce umístěna v tehdejším hradním muzeu.

Rabí se zalíbilo i filmařům. Natáčely se zde například historické filmy Markéta Lazarová nebo Božská Ema. Kulisy hradních zřícenin najdete v několika pohádkách, například O zapomnětlivém černokněžníkovi nebo Jabloňové panně.