České filmové Vánoce
Dárečky pod stromečkem, rodinné návštěvy, bramborový salát s kaprem a nazdobené mísy plné lahodného cukroví. A samozřejmě filmy, a hlavně filmové pohádky. Bez těch by byl obraz svátečních dní neúplný.
Může za to Dickens
V hloubi devatenáctého století napsal slavný anglický literát Charles Dickens svou Vánoční koledu. Ebenezer je lakomý, starý lichvář, který nenávidí všechny a všechno, včetně Vánoc. Ale navštíví ho duchové Vánoc a všechno se změní. Tahle povídka připomněla Britům, navzdory puritánům, to krásné kouzlo Vánoc. První snímek dickensovské Vánoční koledy byl natočen už v roce 1901. Poslední, bůhví kolikátý, jako třídílný televizní seriál, před čtyřmi roky. V průběhu dvacátého století přibývaly filmové vánoční příběhy jako houby po dešti. Ve Spojených státech není vánočních svátků bez snímku Život je krásný s Jamesem Stewartem. A co teprve další vánoční hit Bílé vánoce z padesátých let, kde se Bing Crosby vyznal, že sní o Vánocích, bílých…
Bílé Vánoce
Kouzlo Vánoc by nebylo úplné, kdyby nebyly bílé. Všechno se točí kolem zasněžené krajiny odkud se vynoří sáně Santa Klause, Děda Mráz nebo papá Noel. V zemích na severu, ať už ve Skandinávii nebo v Novém světě, to mají pojištěné. V Austrálii taky. Tam nalepí hvězdy na okna a jdou se koupat. Ale ve většině evropských států a u nás panuje každoroční napětí. Budou Vánoce na sněhu? Nebo budou jako většinou na blátě? Naše nejkrásnější vánoční pohádkové příběhy jsou na sněhu. Ale ten nejslavnější Tři oříšky pro Popelku mezi nimi vůbec nemusel být. Režisér Václav Vorlíček o tom rád vyprávěl. Film se připravoval v koprodukci s NDR a východoněmecká strana nebyla schopna zajistit jiný termín natáčení než v zimě. Naštěstí, neplánovaně, v zimě s trochou sněhu. A tak režisér musel zaimprovizovat a z Popelky udělal bílou pohádku na sněhu. A byl to v jeho bohaté filmografii nejkrásnější příběh.
Po mnoha letech, kdy si Tři oříšky získávaly další a další televizní generace nejenom u nás, hlavně v Německu a Norsku, dostával Václav Vorlíček velmi lákavé nabídky ze zahraničí na nové zpracování pohádky. Všechny odmítl. A říkal, že Popelek je hodně, ale Libuška je jenom jedna. Asi měl pravdu, jak se před časem přesvědčili tvůrci nepodařené norské Popelky, kterou diváci přijali s nechutí. Ve filmu Tři oříšky pro Popelku se sešlo snad všechno, co se mělo sejít. Skvělý scénář, skvostné herecké obsazení a zasněžená krajina kolem saského zámku Möritzburg i českého hradu Švihov.
Anděl Páně
Také na sněhu a také v nervech, jestli ten sníh opravdu na natáčení dorazí. Česká televize první díl uvedla v premiéře v prosinci 2006 na Štědrý večer. Exteriéry se točily v šumavských hvozdech a na hradu Kašperk, kde obvykle bývá sněhu dostatek, ale prý to podle režiséra Jiřího Stracha bylo o fous. Ten příběh určitě dobře znáte a máte ho rádi. Skvělé herecké duo Ivan Trojan a Jiří Dvořák jako anděl a čert a nad nimi Jiří Bartoška jako Bůh. Strastiplná cesta po vyhnání z nebe zasněženým krajem nás baví Petronelovou nešikovností, Uriášovou poťouchlostí i hláškami jakoby z hodin katechismu. Například co řekne Petronel, když jim cestu zahradí velký rybník? „Chodit po vodě, to umí jenom náš mladej Pán, ale to víš, to je elita, na to já si netroufám.“ Petronel je velký popleta a vlastní hloupostí dostane nevinné lidi do neštěstí. Naštěstí ale nakonec přijde k rozumu a stačí napravit všechno, co způsobil. Jak jednoduché! A pohádky je konec.
Pelíšky nejsou o Vánocích
Ale každé vánoční svátky si je můžeme pustit na kterémkoli z českých televizních kanálů. Dalo by se říci, že patří k vánočnímu inventáři jako Mrazík, nebo Láska nebeská, která je na rozdíl od Pelíšků hlavně o Vánocích. Filmová komedie režiséra Jana Hřebejka z roku 1999 je dějově zasazená do Prahy na konci 60. let. Není bez zajímavosti, že v době přípravy na natáčení prý mezi Hřebejkem a hercem Jiřím Kodetem nepanovaly zrovna idylické vztahy, ale režisér si v roli cholerického Krause nedovedl představit nikoho jiného, a tak ustoupil. Udělal dobře. Jiří Kodet získal Českého lva za nejlepší hlavní mužský herecký výkon a dalšího lva Pelíšky získaly za divácky nejúspěšnější český film. Hereckou smetánku mohla ještě vyšperkovat Iva Janžurová v roli nemocné manželky Jiřího Kodeta. Trvala však na tom, aby její postava nezemřela, jenže scenárista Petr Jarchovský nebyl ochoten roli přepsat. A tak matku Krausovou skvěle zahrála Emília Vášáryová. Ikonickou hlášku, kdy Jiří Kodet z okna křičí: "Proletáři všech zemí jděte do pr ...." si Jarchovský prý vypůjčil od herce Josefa Hlinomaze. Tvůrci filmu už nám také opakovaně vysvětlili, jak vyšlehnul plamen z úst Miroslava Donutila při vánočním přípitku „Maršál Malinovskij!“. I když jsou ve filmu Vánoce se spoustou komických historek i s bakelitovými lžičkami od soudruhů z NDR, nejde o vánoční příběh. Krátce po premiéře v dubnu 1999 o nich napsal filmový kritik Václav Holanec prorocká slova: „Pelíšky patří do nepočetné skupiny filmů, které nic nepředstírají. Jejich poetika je zároveň mocnou zbraní, ale i limitem. Než se stanou pravidelnou televizní vánoční podívanou, zajděte se na ně podívat do kina. Už jen kvůli plastikovým lžičkám od východoněmeckých soudruhů“.
Vánočních filmových a televizních příběhů je bezpočet. Pár je jich skvělých, o některých raději nemluvit. Ale ještě jeden příběh si můžeme připomenout. Je ze sedmdesátých let, ze série povídek pro televizní Bakaláře a jmenuje se Lokomotiva. Je to krátký, doslova komorní štědrovečerní příběh, který podle dopisu diváka rozehrál Jaroslav Dietl. Strojvůdce Vladimír Menšík zachraňuje malého kluka na Vánoce a ten malý kluk Jan Potměšil zachraňuje Vánoce pro osamoceného strojvůdce. Herecký koncert! A co napsal autor onoho příběhu, když ho pak uviděl v televizi? „ Ten můj příběh dotekem pana Dietla zkrásněl, získal poezii a duši, takže když jsem ho poprvé uviděl, byl jsem překvapen, co jsem do té televize poslal. Byl jsem dojatý vlastním příběhem.“
Hezké svátky.
Související
-
České Vánoce
Radio Praha International připravilo vánoční stránky, díky kterým se můžete seznámit s tradičním pojetím vánočních svátků či si vyzkoušet některé z klasických receptů.