Velkopřevorský palác je sídlem rytířů
Nejstarší palác na Malé straně je spjat s existencí Řádu rytířů svatého Jana Jeruzalemského od jejich příchodu do Čech. Je to sídlo nejstaršího rytířského řádu, který od doby počátků ve Svaté zemi existuje dodnes. Říká se jim podle svatého Jana johanité, podle péče o nemocné špitálníci, ale nejčastěji Maltézští rytíři.
Samotný palác spolu se sousedícím kostelem Panny Marie pod řetězem konce mosta patří k nejstarším pražským domům. Původní románské zdivo na některých místech sahá od spodních partií velkopřevorství až do druhého patra. Palác a Řád jsou spojeni pupeční šňůrou téměř devět století.
Špitálníci a válečníci
Když křižáci v roce 1099 dobyli Jeruzalém, našli poblíž Božího hrobu křesťanský špitál, který tam spravovali kupci z Amalfi. Po lítých bojích byl ve svatém městě bezpočet raněných a nemocných. Ujal se jich bratr Gerard, který nechal špitál rozšířit. Nemocným se věnoval dlouhých dvacet let. Po jeho smrti se představeným špitálu stal Raymond de Puy, který s papežským souhlasem udělal ze špitálníků pečujících o nemocné i vojenské ochránce poutníků. Od něj získali špitálníci i nové řádové insignie: Bílý osmihrotý kříž i heslo Obrana víry a pomoc potřebným. To vše zvyšovalo vážnost johanitů ve svaté zemi i v Evropě. Jenže křesťané neudrželi Jeruzalém ani jedno století a celé jejich panství skončilo po dvou stech letech dobytím poslední bašty křesťanského světa Akkonu (1291). Johanité se vedle templářů osvědčili jako skvělí bojovníci, kteří v mnoha bitvách vítězili nad muslimskou přesilou. Templáři se stáhli do Francie, německý řád do Pruska, ale johanité na východě zůstali. Získali ostrov Rhodos a odtud až do roku 1522 bojovali s Osmanskou říší.
Po čestné kapitulaci přenesli své sídlo na Maltu, kde se v roce 1565 ubránili obrovské turecké přesile. To je bezesporu nejslavnější válečná historie řádu, na kterou potom o pár let později maltézští rytíři navázali svým bojem v námořní bitvě u Lepanta. Stejně jako obrany Malty i této největší srážky mezi křesťanstvem a muslimy se zúčastnili i čeští rytíři, především velkopřevor Václav Zajíc z Hazmburka, pravnuk krále Jiřího z Poděbrad. A z Čech pocházel i Kryštof starší z Vartenberka, jeden z admirálů flotily maltézského řádu.
Johanité v Čechách
I počátky Řádu v Českém království souvisejí s křížovou výpravou. Johanity přivedl do Čech kníže Vladislav II., pozdější druhý český král. S německým králem Konrádem III. Štaufem se dostal do Jeruzaléma, kde se potkal s rytíři svatého Jana. Na radu pražského probošta Gervasia a jeho synovce Martina je povolal do Prahy. Věnoval johanitům poměrně rozsáhlé území na Malé straně jižně od biskupského dvora k předmostí tehdejšího Juditina mostu. Centrem komendy se stal chrám Matky Boží pod řetězem, který byl symbolem ochrany prvního kamenného mostu přes Vltavu. Johanité postupem doby zřizovali i další komendy, z nichž nejvýznamnější byla ve Strakonicích. Všude, kde byli, pomáhali nemocným a také chránili cesty před útoky lapků. Na začátku XV. století řád díky přízni rodu Bavorů získal do svého držení hrad Strakonice, který se pak stal na dlouhou dobu jejich útočištěm a centrem v Čechách po vypuzení husity z Prahy.
Tamější převorové byli spolu s Rožmberky a dalšími rody růže horlivými bojovníky katolické víry a předními členy katolických jednot proti husitům i Jiříkovi z Poděbrad. Z této doby je další historický, ovšem nepříliš lichotivý záznam. Když na jaře 1420 táhl Jan Žižka od Plzně k Táboru, došlo k první ze slavných husitských bitev. Nevelký houf krytý vozovou hradbou a rybníky u Sudoměře napadly mnohem početnější katolické oddíly. Od Písku přijeli Železní páni a ze Strakonic johanité. Díky Palackému a Jiráskovi víme, jak to pro rytíře neslavně dopadlo. Z velitelů byl těžce raněn převor johanitů Jindřich z Hradce. Svému zranění po několika měsících podlehl. To už v Praze žádný johanita nezůstal.
Zrod Velkopřevorského paláce
Palác stojí na románských základech zhruba z poloviny XII. století. Původní objekt komendy prošel po husitských válkách, kdy byl vypálený, gotickou a renesanční přestavbou. To se do Prahy vrátil ze Strakonic velkopřevor Jan III. z Rožmberka. Rozsáhlou barokní přestavbu paláce mnohem později uskutečnil až méně známý architekt Bartolomeo Scotti. Ví se o něm, že byl z Milána, že byl už dlouho v Praze a od roku 1716 bydlel přímo na Malé straně. Do své smrti v roce 1737 stačil v Praze postavit čtyři budovy. Velkopřevorský palác je jeho nejznamenitější dílo.
Nejde o pompézní, velkorysé sídlo, jako sousední paláce Nostický nebo Buquoyský, ale spíše o půvabné a osobité palazzetto.
K těm nejvíce obdivovaným prvkům paláce patří například nápaditá suprafenestra oken v průčelí a vikýře s oválnými okny s klenáky. Tak popisuje Velkopřevorský palác přední znalec pražských paláců Emanuel Poche (1903–1987). Stejně tak se mu zamlouvaly interiéry sídla maltézských rytířů. „Předností bohatých interiérů je otevřené schodiště, na jehož zábradlí se opakují dvojice puttů (amoretů) jako světlonošů od Matyáše Brauna. Je tu i rozlehlý sál zdobený páskovou štukaturou s vezděnými původními kamny.“ Od roku 1952 v paláci sídlilo hudební oddělení Národního muzea, které tu mělo archiv a sbírku starých hudebních nástrojů. Potkal ho příznivější osud, než kdyby tu byli vojáci, nebo ještě horší nájemníci, jako v mnoha jiných památkách. V roce 1991 získal palác zpět Maltézský řád.
Zpátky ke svým počátkům
I když v oficiálním názvu řádu je stále Suverénní vojenský a špitální řád svatého Jana Jeruzalemského, vojenské působení patří do dávné minulosti. K prvním aktivitám johanitů patřila péče o nemocné. Právě proto, že udržovali provoz nemocnic, se jim už ve svaté zemi začalo říkat špitálníci. V dobách první světové války velkopřevor Othenio Lichnowsky – Werdenberg dal zřídit osm sanitních vlaků pro potřeby raněných na bojištích. Tyto vlaky urazily dohromady přes milion kilometrů a převezly do týlu statisíce raněných. Řádoví lékaři provedli během války desetitisíce operací. Tradici péče o nemocné udržuje maltézský řád v několika zemích světa. Jenom v Německu provozuje osm nemocnic, desítky specializovaných zařízení pro seniory a hospiců. Maltézští rytíři také poskytují základní i akutní zdravotní péči v mnoha dalších zemích světa, které bojují s epidemiemi, čelí následkům přírodních katastrof nebo válečných konfliktů. Řádové heslo Obrana víry a služba chorým má dnes především výrazný humanitární charakter.
Největší výstavu o Maltézském řádu na světě najdete ve Strakonicích: https://muzeum-st.cz/muzeum-strakonice/suverenni-rad-maltezskych-rytiru.
Související
-
Příběhy pražských paláců
Objevte s námi příběhy pražských šlechtických sídel a jejich majitelů. Nahlédněte do jejich nitra, do galerií i na unikátní sbírky, které se v nich dnes nacházejí.
-
Pražské památky s příběhem
Pražské Jezulátko, Vyšehrad, Židovské město – patří k nejnavštěvovanějším památkám v Praze.
