Šternberské hvězdy nad Prahou

Jeden z nejstarších českých rodů má v modrém poli svého erbu zlatou osmicípou hvězdu. Rodové heslo, které se vztahuje ke zlaté hvězdě zní: Nikdy nezapadá. Se stejnou věčností září nad Prahou tři hvězdy Šternberků v podobě paláců na Hradčanech, na Malé Straně a v Troji.

Utajený palác

Šternberský palác na Hradčanském náměstí|Foto: Jolana Nováková, Český rozhlas

Když bude hledat méně zkušený turista Šternberský palác na Hradčanském náměstí, kde má uvedenou i adresu (Hradčanské nám. 57/15), pravděpodobně ho nenajde. Dolní část náměstí patří Pražskému hradu, po straně nad Malou stranou stojí Salmovský a Schwarzenberský palác, nad ním ještě Hrzánský, naproti sídlo pražských arcibiskupů. A právě za touto rezidencí českých primasů najdete chloubu vrcholného baroka v Čechách. Leží na samém okraji Jeleního příkopu a dostanete se k němu průchodem podél levého křídla Arcibiskupského paláce. Je to jen pár desítek metrů, panstvo zajíždělo kočáry přímo pod široké schodiště ve vysokém vestibulu, který prostupuje všechna podlaží paláce. Snad nejvýraznější prvek barokního interiéru u nás. Na přání hraběte Václava Vojtěcha Šternberka palác stavěli věhlasní architekti té doby Alliprandi, Santini, Dientzenhofer a zřejmě i stavitel Trojského zámku Jan Mathey z Dijonu.

První kulturní stánek Českého království

Bohyně Fáma na stropní malbě se šterneberskou hvězdou. Kolem ní je obtočen řetěz Řádu Zlatého rouna, který obdržel majitel paláce v roce 1699|Foto: Petr Lukeš, Radio Prague International

V roce 1811 palác zakoupila Společnost vlasteneckých přátel umění, která nechala rozšířit jižní křídlo ve stylu pozdního klasicismu. Od dvacátých let tu byly umístěny sbírky určené pro Národní muzeum, pracovali tu zakladatelé české vědy Pavel Josef Šafařík nebo botanik Karel Presl. Přímo v paláci jeden čas bydleli archivář Václav Hanka považovaný za tvůrce rukopisů Královédvorského a Zelenohorského a malíř Antonín Mánes. V letech první republiky patřil palác armádě, za války zde byla posádka vládního vojska a po osvobození kasárna hradní stráže. Až v roce 1947 se stal majetkem Národní galerie. Vynikajícímu slohu paláce odpovídá i jeho vnitřní výzdoba. Vrcholy sálů zaplňují dramatické výjevy sebevraždy kartaginské královny a truchlící halikarnasské panovnice, která si přidává do poháru popel z těla svého zemřelého manžela Mauzola. Stropy Čínského a Antického kabinetu vyzdobil Jan Rudolf Byss alegoriemi na oslavu šternberského znaku. Sbírka Národní galerie Staří mistři II navazuje na expozici v protějším Schwarzenberském paláci. Obsahuje výjimečnou kolekci italské malby 14. a 15. století, kterou tvoří díla ze Sieny, Florencie, Benátek a Padovy. Na fond raného italského umění navazují obrazy renesančního a barokního malířství, například mistra Tiepola. Sbírka obsahuje mimořádné soubory vlámského a holandského malířství z období 15. až 18. století, kde nechybí autoři jako Peter Paul Rubens, Anthony van Dyck, Pieter II. Brueghel, nebo Cornelis Massys. Skrytým pokladem Šternberského paláce je zahrada nad Jelením příkopem, nevelký ostrůvek klidu v rušném centru. Dlouho se o ni starala také vnučka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, historička umění Anna Masaryková, která v letech 1945⁠ až ⁠1970 pracovala v Národní galerii a sama tu vysázela několik rododendronů.

Palác na Malostranském náměstí

Šternberský palác se nachází mezi palácem Smiřických a Velikovským domem|Foto: Václav Žmolík, Český rozhlas

Na místě dnešního paláce stávaly dva renesanční domy. V jednom z nich přezdívanému Na baště vypukl 2. června 1541 zničující požár, kterému padly za oběť dvě třetiny domů Malé Strany a přilehlá část Pražského hradu. Plameny poškodily i chrám svatého Víta. Druhý dům patřil císařskému důstojníkovi Antoniu Vittalimu. Po bitvě na Bílé hoře dal namalovat na průčelí obraz Panny Marie, aby dal najevo, že je horlivý katolík, a tak ochránil svůj majetek před rabujícími vojáky. Ten obraz tu v různých podobách přetrvává dodnes. Později oba domy koupil a spojil císařský komoří Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka. Autorem jejich architektonického sjednocení je zřejmě Giovanni Battista Alliprandi. Na fasádě je kromě už zmíněného obrazu Panny Marie také šternberský rodový erb, dekorovaný Řádem Zlatého rouna. Dům má mimořádný význam pro naše dějiny. V roce 1796 tu vznikla Společnost vlasteneckých přátel umění. Bylo zde také první sídlo sbírek její obrazárny, pozdější Národní galerie. U dalšího člena rodu, přírodovědce Kašpara Maria ze Šternberka, se scházely vůdčí osobnosti národního obrození Josef Dobrovský, František Palacký, Viktor Barvitius. Právě v tomto kruhu vznikla myšlenka zřízení Národního muzea. Od roku 1901 náležel palác Zemskému výboru Království českého. O dva roky později byl spojen s Thunovským palácem. Po vzniku České republiky se stal Šternberský palác majetkem Poslanecké sněmovny.

Letní zámek v Troji

Trojský zámek|Foto: Petr Lukeš, Radio Prague International

Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka, který zastával nejvyšší úřady v Českém království, proslul jako mecenáš. Na Hradčanech po sobě zanechal jako památku barokní palác, o kterém už byla řeč. S jeho jménem je spojena také stavba letního zámku v Troji. Pozemky za Vltavou severně od tehdejší Prahy se dvorem Zadní Ovenec zdědil v roce 1672 po matce a krátce nato přistoupil k budování reprezentačního rodového sídla ve stylu italských předměstských vil. Autory projektu byli Giovanni Domenico Orsi a Jan Mathey, alegorické fresky v hlavním sále přesahujícím dvě patra zámku jsou dílem vlámského malíře Abrahama Godyna. Trojský zámek měl také sloužit jako pohostinské sídlo pro císaře Leopolda I. při lovu v nedaleké oboře Stromovka. Tomu hrabě Šternberk podřídil malířskou výzdobu největšího Císařského sálu. Oslavuje vítězství Habsburků nad Turky u Vídně a zobrazuje další slavné příběhy panovnické dynastie. V roce 1702 sem na pozvání hraběte Šternberka císař Leopold I. skutečně zavítal.

Kaple svaté Kláry|Foto: Radio Prague International

Sochařská výzdoba schodiště zpodobňuje boj titánů s antickými bohy a alegorie denních i ročních období. A právě tyto antické výjevy ovlivnily i název zámku Troja, který se pak časem rozšířil na celou usedlost Zadní Ovenec.

Šternberk později nechal panství rozšířit o rozsáhlou zahradu. Na severním svahu dal k poctě své manželky Kláry Bernardini postavit kapli svaté Kláry, která tu stojí dodnes. Roku 1842 zámek koupil kníže Windischgrätz, který ve svahu nad zámkem založil vinice. Poslední majitel, velkostatkář Alois Svoboda věnoval rozsáhlé pozemky a zámek v roce 1922 československému státu. Na jejich části dnes stojí pražská ZOO a botanická zahrada.