Zámek Loučeň: Kam jezdil Twain, Rilke i Smetana
Jen zhruba hodinu jízdy na sever od Prahy se nachází zámek Loučeň, barokní perla s bohatou historií sahající až do 13. století.
Zámek je přístupný návštěvníkům již od roku 1929 a byl jedním z prvních veřejnosti přístupných objektů tohoto druhu v zemi. Příčinou tak brzkého zpřístupnění zámku prý byly finanční potíže majitelů, i když šlechtický rod Thurn – Taxisů rozhodně nebyla chudá rodina. Zbohatli jako průkopníci poštovních a kurýrních služeb, konkrétně česká větev rodiny pak úspěšně investovala do cukrovarnictví a pivovarnictví. V roce 1929, na prahu hospodářské krize, ale peníze chyběly. Vypráví průvodkyně Hana Michalčíková.
„Oni byli obrovští mecenáši, podporovali umělce, podporovali spisovatele a tak dále. Prostě žili trošku jiným způsobem života, hlavně kněžna Marie, která se stýkala s evropskou elitou a která, když jí děti, kluci, protože měli tři syny, vyrostli, tak ji tady na Loučeni nic moc nedrželo. My si musíme uvědomit, že ona se narodila v Benátkách, žila potom na zámku Duino, no a Benátky to je kultura, divadlo, opera La Fénice... No a když přišla sem, bylo to sice z velké lásky, no ale přece jenom Loučen je uprostřed lesů, obyvatelstvo negramotné, takové dost neotesané způsoby tady převládaly a jí to šlo, musím říct, trochu na nervy. Takže když mohla, tak cestovala: Vídeň, Bayreuth, takže se penízky rozkutálely. No a hlavně jezdila do Paříže a jasně a tam se stýkala s takovými lidmi jako byl Andre Gide nebo Paul Valery, Stefan Zweig.“
O slavných návštěvnících zámku ještě budeme mluvit. Zatím se vraťme do historie. Jedním z nejvýznamnějších majitelů zámku byl slavný rod Valdštejnů, nicméně na dnešní podobu zámku měli největší vliv Thurn-Taxisové, kteří zámek koupili na začátku 19.století. Do zámku mohutně investovali a přeměnili venkovský zámeček v reprezentativní rezidenci. Loučeň se stala stylovým elegantním sídlem. V roce 1813 zámek hostil císaře Františka I. i ruského cara Alexandra I. Návštěvy evropských panovníků jsou určitě nejlepším důkazem vysoké prestiže majitelů zámku.
Tím ale seznam slavných návštěvníků zámku ani zdaleka nekončí. Kněžna Marie z Thurn-Taxisu sbírala umělecká díla a zvala do Loučeně významné umělce, například amerického spisovatele Marka Twaina, ruského baletního mistra Václava Nižinského, německého spisovatelé Hugo von Hofmannsthalla. Stálými hosty byli v Loučeni Rainer Maria Rilke a Bedřich Smetana.
Zvláště v druhé polovině 19.století byla v českých zemích velmi sledovaná národnostní otázka. Thurn – Taxisové se necítili Čechy a s největší pravděpodobností česky nemluvili. Později, po vzniku Československa nepřijali československé státní občanství. To ale neznamená, že by dříve i později nepodporovali české umělce. Například skladatele Bedřicha Smetanu. Pokračuje Hana Michalčíková.
„Bedřich Smetana, že byl těžce nemocný, přicházel postupně o sluch, až úplně ohluchnul. A tenkrát se proti němu zvedla taková velice zlá kritika, kdy ho chtěli vyštvat z Národního divadla, kde on zastával místo, dnes bychom řekli, šéfdirigenta. Bedřich Smetana skutečně byl nucen stáhnout se z veřejného života a odejít z Prahy. A tenkrát se uchýlil ke své nejstarší sestře Žofii. Ta bydlela se svým manželem tady nedaleko odsud ve vesnici Jabkenice na myslivně. A její manžel jako lesmistr pracoval pro Thurn-Taxise. Byl to vlastně jejich zaměstnanec a tak není divu, že kníže Alexander se často setkával s Bedřichem Smetanou. Smetana rád chodil na procházky tady v lesích, po těch lesních cestách a kníže Alexander se tam projížděl třeba na koni, obhlížel své panství. No a velice často zval Bedřicha Smetanu sem na zámek Loučeň. Smetana tady hrával na klavír a kníže Alexander, který sám byl velmi dobrým houslistou, ho často doprovázel. A kníže Alexandre Smetanu podporoval i trochu finančně a skladatel pak z vděčnosti věnoval manželskému knížecímu páru skladbu, která se jmenuje Z domoviny, Aus der heimat. A to je skladba pro klavír a housle, která v poslední době opět se objevuje na repertoáru mnohých našich muzikantů a hraje se i na koncertech.“
Zpět k historii zámku. Během druhé světové války se tehdejší majitelé přihlásili k německé národnosti, část objektu využívala organizace Hitlerjugend. Není divu, že po roce 1945 byl zámek zkonfiskován. Bohužel před oficiálním zabavením byl zámek vyrabován jak sovětskou armádou, tak i místními obyvateli. Později byl zámek využíván jako železniční učiliště.
Příběh zámku Loučeň je unikátní tím, jak těžký osud ho čekal po roce 1945, dneska je přitom ve velmi dobrém stavu, dokonce se podařilo najít i podstatnou část původního mobiliáře, tedy nábytku, obrazů a různých dekorativních předmětů. Vypráví Hana Michalčíková
„Ano, ta rekonstrukce celého zámku začala v roce 2007, když ho akciová společnost Loučen zakoupila. Zámek nebyl v tak hrozném stavu, jako některé jiné objekty, které byly totálně zdemolovány. Tak to bylo celkem slušně zachováno, nechyběly tady třeba okenní tabulky, do střechy nezatékalo. Ale i tak bylo potřebná velká rekonstrukce. Začalo se zámeckým hotelem, no a potom začala obnova celého zanedbaného parku, kde bylo vystavěno těch postupně až13 labyrintů. Na koncipování expozice a vyhledání mobiliáře byl pozván britský odborník z National Heritage. On původně navrhoval, aby tady bylo poštovní muzeum nebo muzeum známek, což asi by nebylo zdaleka tak poutavé jako toto, že by tady byla expozice, která by ukazovala, jak se na zámku skutečně žilo a jaký příběh se tady odvíjel na konci 19. a 20. století, kdy jsem jezdilo tolik významných osobností. No a na základě těch dobových fotografií, které se jim podařilo získat, tak zařídili tuto expozici. No, to musela být obrovská práce, vyhledat fyzicky ty kusy toho nábytku, přivést je odjinud, zjistit, kde se nacházejí. Některé se i restaurovaly. Ano, byla to obrovská práce, i obrovské finanční prostředky, které do toho musely být vloženy. A pomohly i evropské fondy, to musím také zdůraznit. No a pomohl i Národní památkový úřad.“
Nicméně projekt se vydařil. Před 20 lety málo známá památka je dnes pátým nejnavštěvovanějším zájmem v zemi. Konkurence krásných zámků je v přitom v Česku opravdu veliká.
Související
-
Středočeský kraj
Region bez krajského města, ze všech stran obklopující Prahu. Výlet do Kutné Hory a na Karlštejn nesmí vynechat žádný návštěvník Prahy. Rodiště Antonína Dvořáka.
-
Poznejte kraje Česka
Praha je nejznámější a nejatraktivnější město Česka. Ale Česko zdaleka není jen Praha.
