Jiřího z Poděbrad, a kde jsou další slavné osobnosti?
Pražskému metru je 50 let! Při této příležitosti vás zveme na prohlídku některých zajímavých stanic sítě metra v českém hlavním městě. V tomto díle se v doprovodu Martina Karlíka z Prague City Tourism zastavíme na stanici trasy A Jiřího z Poděbrad, abychom si povídali o historických osobnostech, jejichž jména najdeme na mapě pražského metra. Těch je z několika důvodů velmi málo.
Ve vestibulu stanice je umístěn basreliéf Jiřího z Poděbrad, krále, po němž je stanice pojmenována. Krátce si připomeňme, čím se tento král proslavil.
M.Karlík: „Jiří z Poděbrad byl šlechtic, který nepatřil k žádné královské dynastii. Po husitských válkách se však díky poměrně nestabilní politické situaci v Čechách stal tzv. generálním správcem království. Později byl nakonec šlechtou zvolen králem. Protože však nepatřil k žádnému vládnoucímu rodu, neměli jeho potomci nárok na trůn. Jeho syn Jindřich se sice pokusil několik let vládnout, ale musel odstoupit, když se k moci dostali Jagellonci.
Jiří z Poděbrad je dodnes znám jako „král dvojího lidu“, protože se snažil smířit katolíky a husitské protestanty. Panovník byl také jedním z prvních, kdo uvažoval o určité formě evropské integrace, a právě z těchto důvodů se stal významnou postavou českých dějin.“
Je to náhoda, že se náměstí a stanice Jiřího z Poděbrad nacházejí v blízkosti čtvrti Žižkov, která sama nese jméno po husitském válečném vůdci Janu Žižkovi?
M.Karlík: „Ne, to není náhoda. Na Žižkově je totiž mnoho ulic, které vzdávají hold husitským osobnostem, například Jeseniova, Chelčického, Křišťanova nebo Prokopova. Před svým vznikem patřil Žižkov k Vinohradům (bývalému samostatnému městu připojenému k Velké Praze v roce 1922, které se od té doby stalo čtvrtí v blízkosti centra města), které byly tehdy kvůli své velikosti rozděleny na dvě části. Toto rozdělení však nebylo příliš výhodné. Výsledkem bylo, že jeden z obou celků byl nakonec přejmenován na Žižkov, a to z iniciativy tehdejšího starosty, který byl milovníkem historie a propadl husitským myšlenkám, stejně jako zbytek společnosti v době národního obrození v 19. století“.
V Praze dodnes není mnoho stanic metra pojmenovaných po významných osobnostech. Kromě Jiřího z Poděbrad můžeme zmínit ještě Želivského, rovněž na lince A, která vzdává hold jinému husitovi.
M.Karlík: „Pak tu byly stanice, které sice neměly jména osobností, ale přesto byly nějakým způsobem spojeny s komunistickým režimem, jako například stanice Budovatelů (nyní Chodov), Mládežnická (Pankrác) a Kosmonautů (Háje). V plánu byly některé další stanice s politickými názvy, například dnešní Hůrka, která se měla jmenovat Slovenského národního povstání, a Lužiny, což měla být stanice Barikádníků. Protože však tyto stanice byly otevřeny až po revoluci, tyto názvy byly změněny ještě během výstavby.“
Proč není stanice Svaté Ludmily nebo Komenského?
Proč Češi volí raději místopisné názvy podle čtvrtí nebo náměstí než podle osobností? Proč například neexistuje stanice Svatá Ludmila, Komenského nebo Tomáše Garrigue Masaryka?
M.Karlík: „Myslím, že důvody jsou dva. První je praktický. Když se stanice jmenuje po slavné osobnosti, je těžké poznat, v jaké čtvrti se nachází. V metru by se mělo dát snadno orientovat. Navíc, když pojmenujete místo po nějaké slavné osobnosti, musí být poblíž ulice nebo místo se stejným názvem. Jinak je to recept na chaos.
Další věc, kterou je třeba mít na paměti, je poměrně rychlé střídání politických režimů v této zemi, což má vliv na pojmenování ulic a dalších veřejných míst. Stačí se podívat na dvacáté století: ulice se přejmenovávaly za první republiky, za protektorátu, pak dvakrát za komunistů a znovu po revoluci. Jinými slovy, ulice se během minulého století přejmenovaly nejméně pětkrát. V důsledku toho bylo po sametové revoluci dohodnuto, že se s těmito předčasnými změnami názvů skoncuje a dá se přednost neutrálnějším názvům, které by zůstaly stejné, kdyby došlo k další změně režimu.“
V této souvislosti je třeba připomenout, že v pražské čtvrti Horní Počernice se jedna z dopravních tepen jmenuje ulice Spojenců. Tento název mě nesmírně baví, protože i když se spojenci časem změní, ulice si vždycky bude moci zachovat svůj název.“
Věděli jste?
V rámci 50. výročí pražského metra byly loni v červenci na nástupištích stanice Florenc na trase C slavnostně otevřeny dvě monumentální nástěnné malby. Díla, která vytvořili umělci Michal Škapa a Matěj Olmer ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy, nabízejí velmi osobitou a současnou vizi českého metra. Dopravní podnik hl. m. Prahy, který se již několik let zasazuje o zavedení umění do metra, vyhlásil výzvu na podobné projekty také pro stanice Vyšehrad, Budějovická, Kačerov, Pražského povstání a I. P. Pavlova
Související
-
Hlavní město Praha
Hlavní město. Sem se sbíhají všechny cesty, sem míří milióny návštěvníků ze celého světa. Město bohaté historie, nádherné architektury a skvělého kulturního života.
