Unikátní betlém na Žižkově obohatila nová figurka Přemysla Pittra. Pomáhal dětem z ulice
Do unikátního betléma na pražském Žižkově přibyla další figurka. Stal se jí Přemysl Pitter, který tu působil víc jak 30 let. Pomáhal potřebným a hlavně chudým dětem. Nová postava totiž přibude každý rok.
Jak uvedla historička umění Vlaďka Holzapfelová, život Přemysla Pittra byl velmi dobrodružný.
"Skutečně to je příběh, který se dá srovnat třeba i s Wintonem. Je to opravdu úžasné hrdinství člověka, který prostě zarputile konal dobro. Myslím si, že v každé době, i v dnešní době, je potřeba si tyto příběhy opakovat a připomínat tyhle skvělé příběhy a hrdinské osobnosti."
Nápad žižkovského betléma vznikl asi před deseti lety. Když přišel do funkce starosta Michal Vronský, považoval autor betlém za hotový. Nakonec se dohodli, že každý rok doplní jednu figurku.
"Nechtěl tam doplňovat figurky, ale já jsem mu říkal, že mi to přijde škoda, a byl bych rád, abychom tam každý rok jednu doplnili, aby se z toho stal takový rodinný rituál, kdy si rodina během Vánoc nebo adventu najde čas na společnou návštěvu, aby si prohlédli novou figurku a celý ten betlém. Ty figurky jsou nějakým způsobem vázány na prostor Žižkova a Prahy 3 a časově je to ohraničeno obdobím 1. republiky. Najdete tam jak osobnosti, tak třeba i pavlačovou drbnu. Na Žižkově má hodně domů pavlače a na nich se odehrával ten domovní život. Lidé se tam potkávali a hodně si tam povídali, tak proto pavlačová drbna."
Kdepak dřevo, akrylový umělý kámen
Autor betlému Richard Pešek, profesor na Střední umělecké průmyslové škole na Žižkově náměstí řešil dilema, jestli bude mít Přemysl Pitter knírek, nebo ne. V roce 1933, když na Žižkově zakládal Milíčovský dům, knírek měl.
"Hodně lidí si myslí, že když jsme z oboru řezbářství, že ty figurky jsou ze dřeva. Nejsou. Jsou modelované ze sochařské hlíny. Je na to udělaná silikonová forma, taková jako guma ze sádrovin. Říká se tomu kadlub. To umožňuje použít formu několikrát. To jsme využili třeba u Rychlých šípů. V minulosti se už odlévali a věnovali se nějakému spolku. A kdyby se figurka rozbila nebo ztratila, tak se dá replikovat. Odlévám figurky z hmoty, která se jmenuje Acrystal. Pracuje se s tím trošku jako se sádrou, ale je to mnohem těžší a pevnější materiál. Je to vlastně takový akrylový umělý kámen. Polychromie jsou olejové barvy. Tu figurku modeluji asi 15 hodin, ale je to zábavné."
V betlému jsou i známé žižkovské stavby. Jakoby z rámu tu vykukuje i malířka Toyen, která také na Žižkově žila, pokračuje historička umění Vlaďka Holzapfelová.
"Jestli znáte film Fešák Hubert, který se odehrává na Žižkově, tak tu jsou schody nedaleko zastávky tramvaje Lipanská a první ty dva domečky. První figurky, které tvoří svatá rodina - svatý Josef, Panna Maria a Ježíšek a tři králové, kteří se přicházejí poklonit. A nad nimi potom vidíme Jana Tleskače, který jako kometa přivádí ty tři krále s nápisem Gloria in excelsis Deo. Základním nápadem bylo, že ten betlém budou tvořit figurky postav historických, literárních nebo legendárních, které mají se Žižkovem něco společného.
Tři králové jsou Karel Hartig, zakladatel výstavby Žižkova, jakýsi první developer a první starosta. Druhým králem Franz Josef a za ním Tomáš Garrigue Masaryk. Vidíme tam základní žižkovské dominanty, jako je například kostel svatého Prokopa, Žižkovský památník, Kostel Nejsvětějšího srdce Páně, žižkovská radnice. Nad tím vším se vznáší balón. To je Boží oko, které všechno vidí, i to, co se šustne na Žižkově."
Přemysl Pitter pomáhal dětem ulice
Ale zpět k nové figurce, která ztvárňuje Přemysla Pittra. Jak vysvětlila historička Magdaléna Faltusová, Přemysl Pitter se na Žižkově nenarodil. Pocházel ze Smíchova, ale víc než 30 let působil na Žižkově. A kdyby nebyl později donucen k emigraci, zřejmě by tu i zůstal. Osiřel ještě jako teenager a snažil se vést bez zkušeností otcovu tiskárnu. Zkrachoval a narukoval jako dobrovolník do první světové války. Ta změnila jeho životní směr.
"Přemysl Pitr se stal hluboce věřícím křesťanem a rozhodl se, že bude pomáhat potřebným lidem. Když měl dovolenou z fronty, tak občas Žižkov navštěvoval, protože tu měl přátele, a řekl si, že nejpotřebnější jsou děti z chudých rodin, které svůj veškerý volný čas tráví na ulici. Takže se rozhodl, že se bude věnovat právě těmto chudým dětem. Chvilku byl sociálním pracovníkem péče o mládež na Žižkově. Pak se začal věnovat, dneska bychom řekli, mimoškolní výchově.
Začal pro ty děti z ulice, které bydlely v neutěšených podmínkách, byly tady i nouzové kolonie na Žižkově, organizovat takové besídky. Na plakátech po městě bylo napsáno: přijďte, bude se konat loutkové divadlo, budeme si spolu hrát a zpívat si. Ty děti se začaly takto scházet pravidelně. Pitter a jeho přátele byli dobrovolníci. Nejprve se scházeli v pronajatých prostorách, myslím, že v restauraci na Výšince. Ale pociťoval, že by bylo nejlepší, kdyby měl vlastní prostor, kde by se dětem mohl věnovat víc. Finance začal ve 20. letech shromažďovat formou sbírky. Už dopředu věděl, že se bude jmenovat Milíčův dům, a to po kazateli Milíčovi z Kroměříže. Peníze sbíral hodně dlouho, protože Milíčov dům byl postaven v roce 1933 a byl otevřen na Štědrý den."
Akce Zámky pomáhala i německým dětem
Za druhé světové války byly děti i někteří vychovatelé deportování do koncentračních táborů. Přemysl Pitter plánoval, jak jim pomůže, až se vrátí. Bohužel se nevrátily žádné děti z Milíčova domu. Pitter nicméně zorganizoval akci Zámky. Na zámcích v okolí Prahy vznikly ozdravovny - ve Štiříně, v Lojovicích, v Kamenici, v Olešovicích. Pitter měl obrovské charisma, a dokázal získat pro své dobročinné aktivity spousty lidí.
"Po druhé světové válce zjistil, že další děti, které potřebují pomoc, jsou německé děti. Pitr k tomu přistoupil tak, že děti nemohou za viny svých rodičů, takže je zahrnul do té akce Zámky. Takže se věnoval nejen židovským dětem, ale i německým dětem, což samozřejmě vzbudilo velkou nelibost a nenávist v dobovém tisku i u mnohých lidí. Ale on měl tu sílu, to charisma, že přesvědčil úřady a potřebné instituce k tomu, aby ty německé děti mohly být do této záchranné akce zahrnuty také.
Přemysl Pitter se potom i v emigraci věnoval potřebným lidem. Působil jako sociální pracovník v táboře pro emigranty v Německu, pomáhal zase uprchlíkům z Československa. Působil v Rádiu Svobodná Evropa a od 60. let žil ve Švýcarsku. I ve vysokém věku aktivně působil v exilových spolcích a opět po roce 1968 tam pomáhal uprchlíkům z Československa. Zemřel v roce 1976," představila Přemysla Pittra historička Magdaléna Faltusová. Svoji figurku si na betlému víc než zaslouží.
Související
-
České Vánoce
Radio Praha International připravilo vánoční stránky, díky kterým se můžete seznámit s tradičním pojetím vánočních svátků či si vyzkoušet některé z klasických receptů.
