Zelená horečka na jihu Čech pokračuje. Kopáče vltavínů neodrazují pokuty ani zákazy
Hloubí mnohametrové jámy, devastují půdu, ničí kořenový systém a ohrožují zdraví a životy nejen lidí, ale i zvířat. Řeč je o nelegálních kopáčích vltavínů v jižních Čechách. Cena kamenů postupně roste a s tím přibývá i počet těžařů. Jihočeští policisté evidují výrazné počty přestupků a několik trestných činů, kterých se dopouští. Neodrazují je ani pokuty, doživotní zákazy kopání či nebezpečí zranění.
Svůj název dostal vltavín - průsvitný drahokam zelené barvy - podle místa svého nalezení - povodí řeky Vltava. Teorii o jeho vzniku je několik. Nejčastěji se ale uvádí, že vznikl před zhruba 15 miliony v důsledku dopadu meteoritu na území dnešního jižního Německa. Roztavená hornina pak pršela stovky kilometrů daleko, především na území dnešních jižních Čech a částečně jižní Moravy, a vytvořila fascinující zelený vltavín.
Jde o jediný evropský přirozeně se vyskytující tektit. A právě proto, že se vyskytuje jen na velmi omezeném území, patří vltavín k vzácným polodrahokamům. Postupem času se ale jeho zdroje vyčerpávají. Jejich cena na trhu totiž neustále roste - cena za gram nerostu se pohybuje od stovek až po několik tisíc korun - a dopadem toho je také stále častější jejich nelegální těžba.
S tím je spojená devastace nálezových míst. Dnes se totiž kameny na povrchu prakticky nevyskytují a tak kopáči hloubí hluboké jámy. Místo tak často připomíná měsíční krajinu s krátery. Policisté přitom stále zaznamenávají výrazné počty přestupků a několik trestných činů, kterých se kopáči vltavínů dopouštějí. České zákony totiž nepovolují těžbu vltavínů bez příslušného povolení.
„Na přelomu února a ledna při této nelegální činnosti přistihli policejní kynologové a policisté z obvodních oddělení více jak dvě desítky lidí. Ti kopou na loukách, polích, ale i v lesích. Všude tam, kde je pravděpodobné, že budou úspěšní a oblíbený drahokam naleznou,“ uvedla jihočeská policejní mluvčí Lenka Krausová.
Kromě toho, že kopáči narušují zem, mnohé z nich neodradí ani fakt, že se dopouští protiprávního jednání.
„Pokud policisté přistihnou kopáče při činu, záleží na místě, kde se protiprávní činnosti dopouští a také na tom, jestli je to poprvé či již poněkolikáté. Ve správním řízení mohou kopáči dostat pokuty v řádech vyšších tisíců korun. Inspekce životního prostředí pak může vydat zákaz činnosti, a pokud se do kopání pustí člověk opakovaně, dopouští se trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání,“ upřesnila mluvčí.
Nebezpečné jámy
Hluboké jámy, které po sobě těžaři zanechávají, jsou také nebezpečím pro jiné lidi, kteří si jich nevšimnou a mohou do nich spadnout a zranit se. Několik výkopů je podle mluvčí například v blízkosti letního dětského tábora, kde se budou pohybovat děti.
„A samozřejmě samotným kopáčům hrozí, že ve výkopu zůstanou, jelikož může být půda podmáčená a zavalit je. Naposledy kopání vltavínů stálo život pětatřicetiletého muže, který před deseti lety zahynul právě ve výkopu na Českobudějovicku, když ho zavalila hlína a písek a muži již nebylo pomoci,“ připomněla Krausová.
Většina nejkvalitnějších vltavínů pochází právě z jižních Čech z oblasti mezi Prachaticemi a Trhovými Sviny při západním okraji Českobudějovické pánve. Vltavíny horší kvality se dají nalézt i v Třeboňské pánvi, na jižní Moravě nebo v Chebské pánvi.
Vltavíny mají rozmanitý tvar a velikost. Jejich průměrná váha je čtyři až pět gramů, ale objevují se výjimečné kusy. Největší jihočeské vltavíny dosahují váhy přes 150 gramů a rozměrů až 12 centimetrů. Největší nalezené vltavíny v Čechách jsou v soukromých sbírkách.
V Českém Krumlově, Českých Budějovicích a Týně nad Vltavou lze navštívit muzea zaměřená na vltavíny. Největší sbírku vltavínů lze spatřit v Národním muzeu v Praze.
