Zelená horečka: Český drahokam vltavín láká nelegální kopáče
Zelený, průsvitný, tajemný. To je Vltavín, český drahokam starý více než 14 milionů let. Nejbohatší naleziště se nacházejí v jižních Čechách, v oblastech kolem řeky Vltavy. Lidé z jihočeských obcí v okolí těchto nalezišť ale radost nemají. Desítky let je totiž trápí problém s černými kopáči vltavínů a v posledních měsících se situace zhoršuje.
Vltavíny je možné volně sbírat na výplavových polích se souhlasem majitele pozemku. V případě hledání vltavínů kopáním bez povolení orgánů státní správy se jedná o nezákonnou činnost. Od začátku letošního roku řešili jihočeští policisté více než tři desítky případů nelegálního vykopávání zeleného drahokamu. Je to zhruba o třetinu více, než za celý loňský rok. Do policejních kontrol se zapojují také policejní psovodi. Kopáči totiž vyrážejí dolovat zelené nerosty převážně v noci.
"Policisté v místech nelegálních výkopů provádí namátkové kontroly několikrát v týdnu. Jedná se převážně o kontroly v noci, které jsou pro policisty mnohdy velmi problematické, protože kopáči používají hlídky a příjezd policistů si tak často dokáží včas signalizovat," upozornila jihočeská policejní mluvčí Štěpánka Schwarzová.
Problémem je také to, že za nelegální těžbu vltavínů dostanou kopáči jen pokutu v řádech tisícikorun. Jak ale upozornila Štěpánka Schwarzová, pokud policie kopáče chytí několikrát za sebou, věc posuzuje jako trestný čin a viník jde před soud a hrozí mu i vězení.
Odhalovat nelegální kopáče vltavínů přímo v terénu navíc pomáhají také pracovníci České inspekce životního prostředí. Nepovolené kopání podle odborníků poškozuje stromy i keře v lesích a narušuje půdu. Kopáči totiž za sebou nechávají často i několik metrů hluboké díry, které se stávají pastí nejen pro lesní zvěř, ale i pro lidi.
Nejhezčí tektity
Vltavíny patří mezi takzvané tektity. O jejich původu sice existuje několik teorií. Ta podle odborníků nejpravděpodobnější předpokládá, že před zhruba 15 miliony let dopadl na území dnešního Bavorska asteroid nebo kometa, kde vytvořil známý Rieský kráter. Dopad byl tak silný, že byla vymrštěna přetavená hornina, která pak přes atmosféru dopadala na zem ve formě malých kousků až na území jižních Čech a částečně i Moravy.
Poprvé byly vltavíny popsány v roce 1786 profesorem Karlovy univerzity Josefem Mayerem jako „lahvový kámen“ od Týna nad Vltavou. V roce 1836 byl pojmenován moldavit (podle řeky Vltavy -německy Moldau), český název vltavín se začal používat později, na jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891.
Ve světě existuje řada nalezišť tektitů - v USA, Indonésii, Filipínách, Austrálii i Pobřeží Slonoviny - vltavín je ale považován za nejkrásnější tektit. „Krása vltavínů je dána především jejich barvou, průhledností, tvary a povrchovou strukturou, které se říká skulptace. Ideální náhodná kombinace všech podmínek a příslušné chemické složení povrchových hornin v oblasti kráteru Ries dalo vznik homogenním a průhledným tektitům s typickou zelenou barvou. Například indočínity mají vysoké obsahy železa a jsou proto neprůhledné a díky jejich nízkému stáří nemohla vyniknout vyvinutá skulptace povrchu,“ popisuje na webu Štefánikova hvězdárna.
Vltavíny mají také rozmanitý tvar a velikost. Jejich průměrná váha je čtyři až pět gramů, ale objevují se výjimečné kusy. Největší jihočeské vltavíny dosahují váhy přes 150 gramů a rozměrů až 12 centimetrů.
Magické a léčivé účinky
Kromě sběratelských účelů se vltavíny využívají ve šperkařství. Jejich cena je stejně jako u jiných drahých kamenů a přírodnin závislá na mnoha faktorech - hmotnosti, povrchové struktuře a barvě. V Česku se pohybuje v rozmezí od 90 až 180 korun za gram vltavínu. U výjimečných kousků může být ale vyšší, i přes 1000 korun. V zahraničí se pohybují i v řádech stovek amerických dolarů. A podle odborníků jejich cena ještě poroste.
Vltavínům se od pradávna také přisuzují magické a léčivé účinky. Posilují třeba imunitu nebo odvádí negativní energie z těla. Řada léčitelů vltavín používá jako indikátor nemoci. Je také vhodný pro meditace. Vltavín prý nosil v kapse i světoznámý britský politik Winston Churchill a papež Jan Pavel II. z nich měl dokonce celý růženec.
V jižních Čechách dle lidové tradice býval v minulosti s vltavíny spojen zvyk, že ženich musel dát vltavín nastávající nevěstě jako důkaz své věčné lásky.
