„Není možné, aby Němci měli nejlepší festival Oktoberfest, když nejlepší pivo na světě je české.“
Ačkoli to začalo jako legrace, honorární konzul České republiky v Argentině Daniel Villalón si nenechal ujít příležitost uspořádat v Argentině Český fest s elektronickou hudbou, hermelínovou pizzou a typickými argentinskými sušenkami alfajores, tentokrát s přidáním černého českého piva. Úspěch byl tak veliký, že nyní plánují pořádat něco podobného každý měsíc, vždy v jiném městě této jihoamerické země.
Ačkoli má Daniel Villalón samozřejmě i další zaměstnání, jako honorární konzul věnuje velkou část svého času různým aktivitám v argentinských provinciích Córdoba, Santa Fé a Corrientes. Při studiu obchodního managementu v 90. letech se rozhodl také pro překladatelství a zvolil si ruštinu. Od té doby začal budovat obchodní kontakty se zeměmi jako je Polsko, Ukrajina a především Česká republika, pro kterou vykonával poradenskou činnost. A to do té míry, že nakonec řídil několik ropných společností, bank a také dokonce i českou plynárenskou společnost zaměřenou na Latinskou Ameriku.
"Česká vláda byla natolik spokojená s mým přínosem pro Česko, že jsem dostal návrh stát se honorárním konzulem, ačkoli nejsem Čech, ani českého původu. Takže je to pro mne dvojnásobná pocta. Byl jsem jmenován v roce 2017, po pěti letech mi setrvání v této pozici bylo prodlouženo. Snažím se být velmi aktivní, podporovat obchod s Českou republikou a také aby se šířila česká kultura. Založil jsem několik spolků Čechů a Slováků, například v Córdobě a teď jeden v oblasti Litoral, protože kamkoliv přijedu a objeví se nějaký Čech nebo vnuk nebo pravnuk Čecha, tak je začnu shromažďovat, začnu je svolávat."
Taková legrácka
Daniel Villalón, který je zároveň majitelem jediných argentinských digitálních novin vydávaných v ruštině a zcela nakloněných Ukrajině a Evropské unii, patří k lidem, kteří se rádi scházejí s přáteli a mezi skleničkami a smíchem často přemýšlejí o projektech, které mají daleko k utopii.
"Jméno České republiky má v Argentině váhu, kterou ani Češi zatím nedocenili“.
Daniel Villalón
„Vždycky jsme si s kamarády dělali legraci, že přece není možné, aby Němci měli nejlepší slavnost Oktoberfest, a Češi nejlepší pivo, že musíme mít Český fest. Nejprve to bylo myšlené jako legrace, která se ale postupně šířila. Až se v Córdobě objevil blázen, který vlastní český pivovar a má třípatrovou restauraci která se jmenuje Chěca, a stojí naproti Palacio Ferreyra, v Nueva Córdoba, což je studentská čtvrť, a tam je vždy plno.“
Říká, že kdykoli může, bere premiéry a diplomaty na toto místo plné českých vlajek a nápisů v češtině, které přitahují pozornost nejen Čechů, ale Evropanů obecně. Díky součinnosti několika lidí se nakonec podařilo legrácku proměnit ve skutečnost.
"Mám přítele Omara Nogara, který byl dlouhá léta ministrem energetiky Ohňové země. S ním jsme se sešli s Juanem Cruzem Fernándezem, který je majitelem toho baru a českého pivovaru, a dále také s Enriquem Vallejosem, starostou Reconquisty v provincii Santa Fe a všem jsem řekl: Udělejme něco, co zatím neexistuje, udělejme Český Fest, národní festival českého piva v Argentině, s velmi silnou českou tradicí, kde budeme mít food trucky s menu v češtině a španělštině, a ať je to český festival."
Sušenky alfajores s černým pivem
Hned na začátku informovali české spolky, které měly velmi nabitý program a navíc projevovaly logické výhrady, protože šlo o něco zcela nového. Přesto se jim podařilo tuto pro ně nevídanou akci uskutečnit s více než dvaceti tisíci návštěvníky a soubojem DJs, kteří prokládali českou elektronickou hudbu úryvky básní češtině, což bylo pro lidi, kteří snad nikdy v životě nepřišli s tímto jazykem do styku, něco velmi zvláštního. Daniel dodává, že kromě úspěchu tohoto setkání je třeba vyzdvihnout i to, že se dostavily čtyři rodiny českého původu, se kterými se nikdy předtím nesetkali. Co se týče jídelníčku, Daniel vysvětluje, že záměrem bylo, aby v každém jídle nabízeném food trucky bylo něco českého. V nabídce byla například hermelínová pizza.
"Tak jsem si je sezval, zavolal jsem jim a zeptal se, co dělají: hamburgery, alfajory, no dobrá, ale všechno, co děláte, musí mít tentokrát českou složku. A ten chlapík, co dělá alfajory a má továrnu, která vyrábí dva miliony kusů měsíčně, udělal s využitím českého piva od mého kamaráda takový český stout alfajor. A tohle české pivo použil pro výrobu typických argentinských sušenek alfajor. Tomu klukovi, co dělal zmrzlinu, jsem řek: přece nepřijdeš za mnou s chutí dulce de leche (svařené sladké kondenzované mléko), nebo jahody, a on nakonec udělal zmrzlinu Marlenka, díky dortu, který ochutnal. Byl u toho Filip Kanda, zástupce vedoucí českého velvyslanectví v Argentině, a nemohl tomu uvěřit.“
Sázka byla tak veliká a vyšla tak dobře, že prvním městem, které současná česká velvyslankyně Jarmila Povejšilová navštívila mimo Buenos Aires, byla právě jako poděkování Reconquista. A samozřejmě, myšlenkou organizátorů není zůstat jen u tohoto slibného debutu, ale pokračovat dál.
„Reconquistě dáme každoroční termín, ale místo prosince to bude v listopadu. A vzhledem k tomu, že tento Český fest je akce, která má pivní, gastronomickou a hudební složku, může ji provozovat kterákoli obec.“
Dalším předpokladem je, že o hudbu a obrázky České republiky, které se promítají na obřím plátně, se postarají oni a to díky materiálům, získaných od CzechTourism. Na druhou stranu se počítá s tím, že na akci se budou podílet i různé taneční soubory českých spolků. A ty mají na mysli zdaleka ne tak vzdálené cíle.
"Chceme dosáhnout toho, aby se v různých městech konal jeden Český fest měsíčně, aby lidé poznali české pivo, český jazyk a českou hudbu a také českou gastronomii, přizpůsobenou argentinským podmínkám.“
Česká duše
Co se týče piva, které je duší akce, Daniel tvrdí, že je to světový unikát: zrodilo se v Argentině, ale je silně inspirováno českým pivem.
„Vyrobili šest druhů piva se značkou Chěca a se silnou a inspirativní českou stránkou, mají dokonce jednu celou řadu piv českých regionů a měst: Morava, Plzeň, atd. a svého času nabídli českému velvyslanectví vyrobit limitované edice piva s tvářemi významných českých žen.“
V této souvislosti Daniel říká, že hlavním cílem Českého festu je, aby se o České republice dozvědělo co nejvíce lidí, a to jak o jejím pivu, tak i o přírodě, hudbě, atd.
„Pokud jsem z dvaceti tisíc lidí, kteří viděli jedno slovo napsané česky, zanechal alespoň v pěti z nich semínko zvědavosti naučit se tento jazyk, splnil jsem svou misi.“
Daniel Villalón
"A jako lingvista věřím v magickou sílu slov a jazyka. A pokud jsem z těch dvaceti tisíc lidí, kteří viděli česky psaný jídelní lístek, zanechal v někom semínko zvědavosti, aby si přečetl knihu v češtině, splnil jsem svou misi, proto jsem to dělal."
Daniel však říká, že ačkoli se to někdy nezdá, existuje velmi důležitý základ, na kterém musíme v každém případě začít hlouběji pracovat.
"Je to něco, o čem mluvím s diplomaty: Češi si často vůbec neuvědomují tu dobrou reklamu nebo váhu jména, kterou má u nás Česká republika nebo dokonce Československo. A to přesto, že tady dokonce každý cizinec na našem venkově ví, že dobré přádelny bavlny jsou české, že první masokombináty v Argentině na začátku 20. století byly české, stejně jako Tatra na severu Santa Fe na hranicích s Chacem, že turbíny vodních elektráren v argentinské oblasti Cuyo nejsou americké nebo sovětské, ale české. Takže velcí lidé si dobře uvědomují váhu slova český/česká když se jedná o motory mlýnů na obilí. Na jedné z mých cest, kdy se vždy setkávám s nějakým překvapením, mi jedna velmi stará paní věnovala plaketu jednoho z dědečkových motorů z mlýnů na obilí, který si přivezl z České republiky. Takže Česká republika je známější, než si sami Češi myslí; a u mladších generací, které jsou možná více městské, se vše točí spíš kolem hudby, Prahy, turistiky a cestování. Ale jméno České republiky má v Argentině váhu, kterou ani Češi nedoceňují, a dalo by se využít mnohem víc."
Příspěvek si můžete přečíst a poslechnout v originále zde: “No podía ser que los alemanes tuvieran la mejor fiesta, el oktoberfest, cuando la mejor cerveza del mundo es checa”
Překlad: Ivana Vonderková
