Studenti Univerzity obrany založili dronovou letku

Na Univerzitě obrany by měl příští rok vzniknout nový bakalářský obor, operátor bezpilotních prostředků neboli dronů. Už dnes tu existuje Dronová letka studentů. Schází se v areálu brněnských kasáren.

Drony létají rychlostí až 200 kilometrů a k jejich ovládání jsou potřeba speciální brýle. Pilot dronu tak vidí vše, co vidí dron.

Foto: Michal Šafařík, Český rozhlas

"Zapojím si baterii do brýlí tak, aby se nastartovaly, teď zapojím baterku do dronu. Pozdraví mě takovým pípnutím. Tím dronem se dá i troubit. Má pípák a když bych ho ztratil třeba v trávě, tak si mohu zkusit, že je to spojené, a vím, že mohu letět," popisuje student letecké techniky Univerzity obrany, rotný Daniel Mahdal, jak připravuje ke startu malý stroj se čtyřmi vrtulemi a kamerou. Aby založil dronovou letku, mu nabídl vedoucí katedry plukovník Josef Bajer:

"Jsme relativně malá škola, a díky tomu dokážeme reagovat na silné stránky studentů, a podporovat je. Za mě je tato iniciativa perfektní, protože je tady student, který přijde s tím, že všechno umí, vlastně má svoje know-how a může ho předat té instituci."

První dron vznikl už v roce 1916

Archibald Montgomery Low|Foto: Wikimedia Commons, public domain

Než se dospělo k takto malým dronům, bylo třeba ujít dlouhou cestu. Mnozí si myslí, že drony jsou vynálezem posledních desetiletí, ale to není pravda. Úplně první dron vymyslel a sestavil anglický inženýr, fyzik a vynálezce Archibald Montgomery Low už v roce 1916 a nazval ho jako „Vzdušný cíl" (Aerial Target).

Postupem času, jak se technologie zdokonalovaly, se drony zmenšovaly, až dosáhly minirozměrů, jaké známe dnes. Ty jsou vybaveny pokročilými technologiemi, jako jsou GPS, senzory, kamery, a jsou používány v mnoha oblastech, včetně komerčního využití, záchranných operací a vojenských akcí.

Drony trénují ve starých budovách

Dronová letka si na katedře vyrábí i součástky dronů na 3D tiskárnách. Mají tu dokonce polygon, jakousi překážkovou dráhu pro drony. Staré budovy a hromada suti, místo, kde byly brněnské kasárny.

"Díky tomu přišel okamžik, kdy jsme si uvědomili, že je to nějaká hodnota, kterou kdybychom chtěli budovat cíleně, tak by to bylo velmi složité. Simuluje to například podmínky na Ukrajině," dodává plukovník Josef Bajer.

K dronu se dá snadno připevnit jakýkoli dostatečně lehký předmět, například nálož|Foto: Zuzana Jarolímková, iROZHLAS.cz

Význam dronů, zřejmě i v budoucích konfliktech poroste. Jsou totiž levné, připomíná student Daniel Mahdal:

"Přidělá se na to nějaká nálož, a máte z toho strašně levně řízenou střelu. Normální řízené střely jsou drahé. V řádu milionů dolarů. Tady je to obrovský poměr cena výkon."

Jeden dron se dá totiž pořídit i pod deset tisíc korun. Škola polygon používá i k trénování neuronových sítí strojů, aby dokázaly být co nejsamostatnější.

Autonomní drony testují i v Temelíně

ČTĚTE TAKÉ

Drony mohou létat i uvnitř budov. Český vědec za to získal Cenu Josepha Fouriera a stáž ve Francii

Drony jsou stále dokonalejší. Například Pavel Petráček z ČVUT získal francouzské ocenění za výzkum a vývoj malých bezpilotních a autonomních dronů. Ty totiž mohou létat i v prostředí plném překážek. Například v prašných tunelech nebo v místech bez satelitního systému. Drony pomáhají při pátracích a záchranných akcích.

Autonomní drony testují i v jaderné elektrárně Temelín. Energetici je chtějí využívat například při inspekcích obtížně přístupných míst. Ke kontrolovanému místu se přiblíží s milimetrovou přesností a pak se vrátí na místo startu.