Při senoseči v Česku každoročně zahyne až 60 tisíc srnčat. Pomoc dobrovolníků je klíčová
„Stačí mít chuť pomoci a umět vstát brzy ráno.“ Spolek Stop sečení srnčat opět shání dobrovolníky, kteří by pomáhali s ochranou mláďat před jarním sečením. Pod žacími stroji totiž každým rokem v Česku zahyne až 60 tisíc novorozených srnčat a dalších mláďat divoké zvěře a ptactva.
S příchodem jara a léta začíná sezóna sečení luk a pastvin. Právě v tomto období jsou srnčata nejohroženější. Instinkt jim velí zůstat nehybně ležet ve vysoké trávě, kde se ukrývají před predátory. Před zemědělskou technikou je to však neochrání. Podle údajů spolků zahyne následkem mechanizovaného sečení až pětina srnčí populace. Ohrožena jsou i zajíčata, ježci nebo hnízda ptáků ukrytá ve vysokém porostu.
Zákon ukládá zemědělcům povinnost nahlásit termíny sečení myslivcům, kteří pak mají povinnost zvěř před sečením ochránit. Ti ale často nemají dostatek času a sil na to, aby zvládli ochranu sami. Pomoc proto nabízí dobrovolníci sdružení například ve spolku Stop sečení zvířat. Shánějí nové členy, kteří by pomáhali s ochranou srnčat a dalších volně žijících zvířat před jarním sečením.
Klíčovou roli hrají piloti dronů s termovizí, ale i dobrovolníci, kteří by pomáhali myslivcům s vynášením mláďat z polí.
„Zapojit se může každý. Pro lety nad loukami k vyhledávání srnčat stačí pilotní licence získaná on-line. Do pilotování zaškolí naši zkušenější piloti. Kdo se necítí na to, stát se pilotem, a přesto by chtěl pomoci, každý spolek rád uvítá posily dobrovolníků, kteří jsou k ruce myslivcům a společně vynášejí nalezená mláďata nebo označují hnízda," uvedla za spolek Pavla Benettová.
Zásahový tým obvykle tvoří pilot sledující obraz z termokamery a několik dobrovolníků v poli. Ti srnče opatrně odchytí a přenesou na okraj louky, kde jej zabezpečí – poslouží speciální kotec, ale i obrácený a zatížený prádelní koš nebo přepravka. Po skončení sečeníjsou mláďata vypuštěna zpět. Srny si je zpravidla brzy odvedou.
Moderní technologie výrazně zvyšují šanci
V Česku dnes působí zhruba padesát záchranných skupin a další vznikají. Po vzoru dobrovolníků si drony pořizují i některé myslivecké spolky a zemědělci, kteří na ně mohou získat dotace od ministerstva zemědělství.
Moderní technologie podle ochránců výrazně zvyšují šanci na úspěch. Vysoký a nepřehledný porost dělá z pěšího hledání spíše otázku náhody, zatímco termodron dokáže rychle a systematicky prohledat celou plochu. „Tím zásadně přispívá i k ochraně ohrožených druhů jako jsou křepelka a koroptev polní, jejichž hnízda jsou jinak pro řidiče traktorů i pěšky procházející myslivce naprosto neviditelná," uvedli zástupci spolku.
Debaty v minulosti vyvolávala otázka, zda srna po lidské manipulaci mládě neopustí. Výzkum, který provedl Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti pomocí radiotelemetrického sledování, však obavy vyvrátil. U všech 22 monitorovaných srnčat došlo po zásahu k opětovnému shledání s matkou.
