80 let od prvního transportu osídlenců do českého pohraničí: Frýdlant jako brána nového začátku
19. října 1945 vyrazil z Prahy první organizovaný transport osídlenců do českého pohraničí. V rámci poválečné obnovy a snahy o „počeštění“ bývalých Sudet se do konce roku 1947 z hlavního města vystěhovalo téměř 100 000 obyvatel. Jedním z prvních cílů se stal Frýdlantský výběžek, kam konkrétně mířili zemědělci z Pojizeří – například z Klokočí u Turnova.
Autentická rozhlasová reportáž z Frýdlantu zachycuje atmosféru slavnostního přivítání nových obyvatel: „Dnes sem přijelo asi 700 nebo 800 rodin, které se usídlí zde v okresu Frýdlantském…“ Z náměstí odcházejí pěšky i v kolonách aut, vezou si majetek, nábytek, dobytek – vše potřebné pro nový život.
Jedním z osídlenců byl Břetislav Mendík, který převzal usedlost č. 37 v Schönwaldu. „Práce se nebojím, když je na svým, to se dělá s chutí,“ říká. Podobný příběh vypráví i František Cvrček, nový majitel usedlosti č. 26: „Tady máme 16 hektarů orné půdy, 3 hektary luk a 8 hektarů lesa. Dobytka máme 14 krav a 5 kusů menšího.“
Celou akci provázely fanatické ideologické projevy tehdejších představitelů KSČ, kteří osidlování rámovali jako národní revoluci. „Je povinností každého vnitrozemského okresu, aby dnes a denně vysílal do pohraniční oblasti skupinu osídlenců… Musí tam český rolník stát pevnou a nerozbornou hradbou jako věrná stráž naší tisícileté hranice,“ zaznívalo z dobových projevů.
Přesto se ukázalo, že osidlování pohraničí nebylo bez problémů. Řada oblastí zůstala řídce obydlená, chyběla infrastruktura, lékaři, školy i pracovní příležitosti. Získané polnosti museli zemědělci za několik let převést do JZD. Většina družstev špatně hospodařila. Tajné zprávy z 50. let upozorňovaly na podvýživu dětí, špatný stav studní i rozšířený alkoholismus.
Potíže s osidlováním se propsaly i do tváře regionů. Ve 40. letech zůstávaly stovky neobydlených domů a opuštěných továren. Mnohé byly zbourány, část kvůli budování železné opony. A některé oblasti bývalých Sudet nesou důsledky násilného odsunu původního obyvatelstva a následného osídlení lidmi bez místních kořenů dodnes — v podobě slabší občanské soudržnosti, vylidňování, nebo přetrvávajícího sociálního a ekonomického znevýhodnění.
Související
-
-
Cesta ke svobodě: 80 let od konce 2. světové války
V seriálu se postupně vrátíme do dramatických dnů druhé světové války a připomeneme si klíčové události, které vedly k osvobození naší země.
